Obézní člověk má nárok na léčbu. Ale nejprve musí zhubnout

V důsledku nadváhy či obezity pacient rozhodně nepřichází o nárok na jakoukoli nezbytnou léčbu, upozorňuje Jan Vomlela z Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny: „Pouze je od něj vyžadována součinnost, v tomto případě formou redukce hmotnosti, aby tato léčba mohla mít žádoucí účinek. Takovýto postup předpokládají platné právní předpisy, resp. zdravý medicínský úsudek, především pro oblasti léčby pohybového aparátu, hypertenze a diabetu.“

Mezi oblasti, kde obézní pacient narazí, patří právě zmíněná léčba pohybového aparátu, například operace endoprotézy a podobně. „Dá se říci, že obezita se výrazně podílí na neúspěchu veškeré péče, která se týká léčby pohybového ústrojí – nosných kloubů, páteře. Proto se klade důraz na redukci váhy u operací kolenních a kyčelních kloubů a u lázeňské rehabilitační léčby pohybového ústrojí,“ říká Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP).

Potřebujete endoprotézu? Musíte nejprve zhubnout

„Mám bolesti v důsledku artrózy nosných kloubů a na ortopedii podmiňují operaci – totální endoprotézu tím, že výrazně zhubnu. Ani nárok na lázně prý kvůli obezitě už nemám, takže by bylo zbytečné mi vypisovat návrh,“ popisuje své zkušenosti klientka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) s výraznou nadváhou. Má její lékař pravdu?

Podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého je tento postup správný. „Je v souladu s příslušnými právními předpisy, a to jak v případě lázeňské léčebně rehabilitační léčby, tak operace, tedy implantace totální endoprotézy,“ vysvětluje. Před operací skutečně musí lékař po obézním pacientovi požadovat snížení hmotnosti, jestliže je jeho snahou pomoci mu a zároveň postupovat účelně a efektivně. Nadváha, nebo dokonce obezita se totiž významně podílí na samotných důvodech pacientových obtíží a nakonec na stavu, který je indikací operace. Redukce váhy je po obézních pacientech před totální endoprotézou prakticky vždy vyžadována. „Obezita je jak rizikem samotného výkonu, tak i příčinou možných pooperačních potíží a také komplikací následné potřebné intenzivní rehabilitace,“ zdůrazňuje mluvčí. Efekt operace je u obézních pacientů významně snížený.

Ukazatelem je BMI

Rozhodnutí, zda obézní člověk má či nemá nárok na určitý zákrok či proceduru, může ovlivnit jeho BMI, tedy tzv. Body Mass Index. Změřit index tělesné hmotnosti je jednoduché:

BMI = hmotnost (kg) : výška (m)²

Na internetu je také mnoho nabídek kalkulaček, které BMI po zadání váhy a výšky vypočítají. Někde i s přihlédnutím k věku a zohledněním, zda jste žena či muž. A hned se také dozvíte, zda jste podvyživení, máte ideální váhu nebo mírnou, střední či těžkou obezitu.

Normální váhu určují hodnoty BMI mezi 18,5 a 25. Tento index však nevypovídá nic o stavbě těla, kilogramech svalů a tuků v těle.

Snížení hmotnosti mohou lékaři doporučovat zejména – jak již zaznělo – při léčbě hypertenze – vysokého krevního tlaku a diabetu – cukrovky. „Jako další případ lze uvést zmenšovací operaci prsou (je hrazena při vertebrogenních potížích doložených odborným vyšetřením), kde pojištěnci v případě obezity (ale opravdu obezity, ne jen nadváhy) doporučíme napřed redukci váhy,“ uvádí Elenka Mazurová z ČPZP. Obezita je v tomto případě totiž, pokud ne hlavním, pak jistě významným důvodem potíží. Pokud potíže trvají i po redukci hmotnosti, doporučuje pojišťovna žádost opakovat.

Obecně o tom, kdo bude či nebude ošetřen či bude mít nárok na lázeňskou léčebnou péči, rozhodne lékař, jak upozorňuje Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR: „Zdravotní pojišťovna hradí lékaři vykázané výkony, ale nerozhoduje o tom, kdo bude či nebude ošetřen – to je výlučnou pravomocí lékaře.“

Obezita je překážkou pro získání lázní

BMI nad 30 omezí například možnost pacienta získat lázeňský pobyt. Redukce hmotnosti může být podmínkou pro navržení a následné schválení lázeňského pobytu. Vyhláška ministerstva zdravotnictví, která stanoví odborná kritéria a další náležitosti pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, skutečně v některých případech vyžaduje, aby pacient zhubnul. „Konkrétně v indikační skupině VII/7 – koxartróza a gonartróza vyhláška podmiňuje návrh a úhradu při opakovaném pobytu v lázních doložením skutečnosti, že pacient s BMI vyšším než 30 zhubnul od posledního pobytu o pět procent,“ popisuje Oldřich Tichý z VZP a uvádí konkrétní příklad: „To ale není nesplnitelné, například při váze 85 kilo a výšce 165 cm (BMI 31) je to cca 4,5 kila dolů.“

U obezity při BMI vyšším než 35 je nutné snížení hmotnosti o deset procent od posledního léčebného pobytu.

Totéž platí pro pacienty s problémy pohybového ústrojí (indikační skupina VII/9 – chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči) nebo např. pro lázeňskou léčbu hypertenze nebo diabetu, kde spolu obezita a zhoršování zdravotního stavu úzce souvisí.

Pomoc s hubnutím

„Je jasné, že redukce hmotnosti například u pacienta s těžkou artrózou, která znamená významné omezení jeho celkové hybnosti, bude obtížná,“ říká mluvčí VZP. První kroky je proto vhodné dělat pod dohledem odborníků; od VZP můžete získat příspěvek na sestavení jídelníčku od praktického lékaře, obezitologa nebo diabetologa pro snížení nadváhy a obezity.

Zdravotní pojišťovny přispívají v různých programech na pohybové aktivity či speciální vyšetření, které mohou s redukcí váhy napomoci.

Použité zdroje: TZ VZP