Oblečení a boty, v nichž vyrážíme do přírody, škodí životnímu prostředí i lidskému zdraví

Je to paradox. Chodíme do přírody, abychom byli zdravější. Mnohdy však v oblečení či botách z materiálů, které obsahující látky škodící našemu zdraví i okolnímu prostředí. 

Konkrétně jde o kategorii chemických látek zvanou PFAS. Nejde jen o to, že zatěžují životní prostředí. Mluví se také o jejich mnoha účincích na zdraví zvířat a bohužel také lidí. Informovanost je vysoká ve vědeckých kruzích, ale o poznání menší mimo ně. 

Náš článek si klade za úkol shrnout, co je dobré o PFAS vědět. Odborné vyjádření redakci poskytla Karolína Brabcová z environmentální organizace Arnika.

Přečtěte si také:

Láhve na pití uvolňují škodlivé chemikálie. Mytí v myčce to zásadně zhoršuje

Některé látky už zakázali

Za zkratkou PFAS se skrývají sloučeniny s organickou vazbou fluoru s uhlíkem, přesněji per- a polyfluoroalkylované látky. Tyto chemikálie se v přírodě nevyskytují, všechny vznikají synteticky v laboratořích. Lidstvo je používá už od 40. let hlavně k ošetření materiálů proti vlivu prostředí. PFAS totiž dokáží skvěle odpuzovat vodu či mastnotu. Hodí se tedy například k impregnaci bot, plachet a stanů, případně oblečení. Některé PFAS najdeme také v lyžařských voscích, nebo dokonce v kosmetice, významně lidem pomáhají i jako součást hasicích přístrojů. Nežádoucí sloučeniny fluoru obsahuje například populární goretexová membrána. 

Námi oslovená odbornice uvádí jako slavný příklad kyselinu perfluoroktanovou (PFOA) a perfluorooktansulfonanát (PFOS). Konkrétně PFOS už je v Evropské unii zakázán takřka 15 let. Tato látka patří vzhledem k četnému užívání i k nejprozkoumanějším. Při opakované dávce je to pro savce reprodukční a endokrinní toxin. V roce 2020 se přidal i zákaz PFOA. Chování této látky je podobné: působí na játra a rozmnožování a přenáší se mezi organismy v přírodním potravním řetězci.

Přesto se tyto látky stále dají ve výrobcích detekovat, psali jsme například o dětských bundách. 

Evropská směrnice (2020/2184) na standard kvality pitné vody definuje možné maximum obsahu PFAS. Většina látek z této skupiny se však může legálně používat ve výrobě a chybí standardy na půdu a potraviny. Počet těchto sloučenin se pohybuje v řádech tisíců. Některé jsou dokonce podezřelé z karcinogenity.

Kategorie PFAS zahrnuje přitom nejen látky používané k impregnaci textilu, ale také pesticidy či chemikálie sloužící jako základ pro výrobu nepřilnavého teflonu na nádobí. V Evropě tvoří až polovinu využití PFAS právě textilní průmysl. Obsahují je stany, pršipláště, boty i menstruační kalhotky… 

Ošetření látkami PFAS se však používá i tam, kde bychom to nemuseli čekat. Například zmírňuje tvorbu pomačkanin na tkanině, takže se s ním vyrábějí košile, které se nemusejí žehlit. Na rozdíl od ingrediencí v drogerii není povinné chemické ošetření textilu uvádět při prodeji, takže o přítomnosti PFAS zákazníci nemusejí vědět.

Přečtěte si také:

Mikroplasty jsou všude. Můžeme ovlivnit alespoň to, kolik jich vypijeme

Narušení vývoje dětí i leukemie

Některé PFAS se snadno ukládají ve tkáních živočichů – například tak, že se navazují na proteiny. Můžeme je sníst v mase, ale i vypít ve vodě či vdechnout. Oproti zakázaným PFOS a PFOA je znalost působení ostatních PFAS zatím omezená. V některých zdrojích se dozvíme, že PFAS s krátkým řetězcem se z těla vylučují rychleji – v řádu měsíců namísto let. Po dobu své přítomnosti však narušují fyziologické funkce.

Děti jsou vůči PFAS zranitelnější kvůli nižší tělesné hmotnosti, rozdílům v příjmu vody a potravy, vyvíjejícím se orgánovým systémům a dalším faktorům. V poslední době se také objevila studie z Finska, která na vzorcích matek a jejich dětí ukazuje na možný vztah zvýšeného výskytu věčných chemikálií a onemocněním dětskou leukemií, vysvětluje Brabcová z Arniky. Upozorňuje i na další účinky.

Řada z těchto látek negativně ovlivňuje plodnost či vývoj plodu. Některé dokáží rozhodit mechanismus vylučování hormonů, zvyšovat cholesterol v krvi, snižovat imunitní odpověď na vakcíny nebo zvyšovat riziko vzniku rakoviny ledvin či poškození jater.

Vědeckých studií je mnoho. Reprodukční toxicita se potvrdila na rybách stejně tak jako na potkanech. Vliv PFAS na štítnou žlázu se testoval v roce 2020 také na pracovnících v továrnách, kteří bývají chemikáliím vystaveni. Jiná studie ze stejného roku poukazuje na vzestup dysfunkcí vaječníků zaměstnankyň.

Přečtěte si také:

Papírová a bambusová brčka škodí zdraví, ukázala nová studie

Hromadí se v přírodě už 80 let

Víte, co mě na tomto tématu nejvíce frustruje? Tohle se mělo dát předvídat. Bylo to z chemického hlediska očekávatelné, říká Kristine Vike z Norska, doktorka environmentální chemie a youtuberka. 

PFAS ve svém naučném videu volně přirovnává k pesticidu DDT, který po 2. světové válce zdecimoval nejen hmyzí škůdce, ale i ptáky, kteří se jimi živili. DDT a jemu podobné látky charakterizuje chlor navázaný v jejich řetězcích. Situace je samozřejmě složitější, ale podobně jsou u PFAS navázány atomy fluoru. Ten hlavně patří ke stejnému druhu prvků jako chlor – jednovazným halogenům, obecně často využívaným jako biocidy (chemické látky určené k hubení, odstraňování nebo kontrole škodlivých organismů). 

Atomy fluoru jsou v molekulách navázány na uhlík velmi pevně. Tato stabilita patří k důvodům, proč PFAS tak skvěle odpuzují vodu. Také to však znamená, že se v přírodě vůbec nerozkládají. Část chemického ošetření při namáhání materiálu opustí své původní místo a tím se dostane do koloběhu vody. Samotné molekuly se však časem nerozpadají na jiné chemické látky. Tudíž většina všech molekul PFAS látek, které lidé kdy vyprodukovali, stále někde existuje. Ukládají se hlavně ve vodě a ve velkém také v tělech (nejen) vodních organismů. Znepokojivá je úroveň znečištění kyselinou trifluoroctovou (TFA), na niž se mnoho PFAS látek rozkládá a zůstává ve vodě, poznamenává Karolína Brabcová z Arniky. 

Přečtěte si také:

Krabice na pizzu, kelímky na nápoje. Rizikové látky jsou v obalech potravin, ve vodě i v jídle

Česká studie z roku 2020 například zkoumala více než 10 let látky PFOS a PFOA v mateřském mléce.  Obsahovalo je přes 90 procent vzorků, výskyt koreloval kupříkladu s konzumací mořských ryb. Naštěstí množství těchto dvou látek v tělech žen během let klesá. Otázka je, jak to bude s novějšími alternativami, které také patří do skupiny PFAS.

Nenahrazovat věci hned novými

„Spotřebitelé by se měli ptát výrobců a prodejců a kupovat zboží, které je označeno neobsahuje ‚PFAS / perfluorované látky / PFC‘. Zboží s ekoznačkou také PFAS neobsahuje. Co se týče odpadu, pak se toto zboží nijak zvlášť zatím netřídí a neseparuje. Nejlepší je tedy vyhnout se nákupu teflonového zboží,“ vysvětluje Karolína Brabcová z Arniky. U některých produktů se lze setkat s označením „neobsahuje PFOA“, ale ta je už stejně zakázaná a tento nápis neznamená, že zboží neobsahuje jiné PFAS.

Norská odbornice Kristine Vike uvádí ve svém výkladu, že polovina obsažených PFAS se z nového kusu textilu vyplaví během prvního roku. Doporučuje proto nevyhazovat to, co už máme doma, a nenahrazovat to novými kusy, které jsou chemikálií plné. Impregnační vrstva se ale s věkem oslabuje, takže by to mohlo chtít nějaký zlepšovák, třeba igelitový potah přes stan – a když už je třeba, koupit věci impregnované něčím jiným. Jiné je to u teflonu – narušená vrstva uvolňuje látky více než dřív, takže poškrábané nádobí se stává vlastně nebezpečným.

Video: Co jsou to PFAS? 

Největší podíl zodpovědnosti má samozřejmě průmysl, který chemikálie produkuje. Pracuje se na bezpečnějších alternativách. Jejich implementace je do budoucna samozřejmě velký úkol, do kterého se ne každému výrobci bude chtít investovat. Jde tak i o otázku tlaku legislativy. Ekologicky a zdravotně bezpečnější látky odpuzující vodu jsou například silikon, polyuretan, nanomateriály či některé uhlovodíky na bázi vosku nebo parafínu. Tyto možnosti by měly stačit pro nepromokavost, zato nejsou efektivní proti mastnotě.

Studie objednaná Evropskou komisí studuje ošetření textilů a srovnává mimo jiné uvolňování PFAS a ne-PFAS látek do životního prostředí. Z pěti studovaných alternativních substancí měly všechny výrazně nižší míru uvolňování co do celkového množství než PFAS. Uvolňování do životního prostředí ale samozřejmě není jediný faktor pro vhodnost – důležité jsou i zdravotní a ekologické důsledky. I v těch se však jeví látky bez fluoru jako lepší varianta.

Galerie: Jak škodí outdoorové oblečení planetě a zdraví

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií