Co je obrna?
Termín obrna (ochrnutí) je obecné označení pro patologické omezení hybnosti a motoriky. Jedná se o stav, kdy dochází k částečné nebo úplné ztrátě svalových funkcí v určitých částech těla. Jestliže je pacient schopen s postiženou končetinou alespoň částečně pohybovat, hovoříme o paréze. Úplná ztráta hybnosti je pak označována jako plegie.
Pojem obrna se dnes používá v rámci pojmenování celé řady patologických stavů. Patří sem konkrétně:
- dětská mozková obrna,
- dětská přenosná obrna,
- obrna lícního nervu,
- další typy obrny u dospělých.
Příčiny obrny mohou být různé. Existují obrny infekčního i neinfekčního původu. [1, 2, 3]
Dětská mozková obrna
Dětská mozková obrna (DMO), označovaná někdy jen jako mozková obrna, je skupina trvalých poruch pohybu. Vzniká v důsledku jednorázového poškození mozku během vývoje (pokud je mozek nějakou dobu bez kyslíku). V mozku se totiž nachází buňky, které jsou mimořádně citlivé na přísun kyslíku. U většiny dětí vzniká ještě před narozením nebo během porodu. Nedostatečný přísun kyslíku do mozku může být způsoben:
- úrazem matky v těhotenství,
- proděláním zarděnek či jiné infekční nemoci u těhotné ženy,
- špatnou funkcí placenty,
- vícečetným těhotenstvím,
- komplikovaným porodem.
U miminek v prvních měsících života může být obrna vyvolána i proděláním meningitidy nebo encefalitidy. [4, 5, 6]
Dětská mozková obrna: příznaky
První příznaky mozkové obrny se objevují bezprostředně po narození, nejpozději pak do půl roku věku dítěte. Miminko má opožděný psychomotorický vývoj a trpí nejrůznějšími neurologickými příznaky. Dítě postižené obrnou nedokáže koordinovat své pohyby. Má problémy se přetáčet, lézt a objevovat své okolí. Může působit zpomaleně a někdy se objeví i potíže smyslového rázu (omezení sluchu či zraku).
U některých dětí je postižení vlivem mozkové obrny omezeno výhradně na pohybový aparát. Podle toho, jaké mají děti příznaky, pak rozlišujeme hned několik forem dětské mozkové obrny:
- spastická obrna – nejčastější typ, postihuje cca 80 procent pacientů s DMO, vyznačuje se ztuhlostí a nepohyblivostí svalů,
- atetoidní (dyskinetická) obrna – postihuje cca 10 procent pacientů s DMO, objevují se při ní nepřirozené, mimovolní a kroutivé pohyby, ve spánku abnormální pohyby mizí,
- ataktická obrna – je vzácná, postihuje hlavně centrum rovnováhy, nemocní mají potíže se stabilitou při chůzi,
- kombinovaná obrna – nejčastěji jde o kombinaci spastické a atetoidní obrny. [7, 8, 9]
Dětská přenosná obrna
Druhým typem obrny, který postihuje malé pacienty, je dětská přenosná obrna (poliomyelitida). Jedná se o vysoce infekční onemocnění způsobené poliovirem. Tento virus patří do skupiny enterovirů a jeho hostitelem mohou být lidé či primáti. Známe celkem tři sérotypy poliovirů (PV1, PV2, PV3), z nichž dva byly vymýceny. V současné době tak představuje hlavní problém PV1.
Poliovirus se přenáší z jednoho člověka na druhého orálně-fekální cestou, případně orálně-orální cestou. Méně obvyklý je přenos prostřednictvím kontaminované vody. V současné době se přitom lze dětskou přenosnou obrnou nakazit jen v zemích s horšími hygienickými podmínkami.
Inkubační doba se u tohoto onemocnění pohybuje nejčastěji v rozmezí 7–14 dní. U dětí nemoc probíhá ve většině případů asymptomaticky, což znamená, že nemají žádné klinické příznaky. Přibližně u 5 procent nakažených se objevuje mírná forma obrny, která svými projevy připomíná chřipku. U méně než 1 procenta se pak rozvíjí závažná forma onemocnění způsobující ochrnutí. Nejzávažnější komplikací je obrna dýchacích a polykacích svalů.
Příznaky dětské přenosné obrny:
- akutní nástup neúplné obrny jedné či více končetin – ztráta citlivosti či hybnosti v různých částech těla, vzniká maximálně u 1 procenta nakažených,
- postpoliomyelitický syndrom – objevuje se 20–40 let po prodělání paralytické dětské obrny, mezi hlavní příznaky patří únava, svalová slabost, bolesti, úbytek svalové hmoty, přecitlivělost na chlad, poruchy vědomí a potíže s polykáním a dýcháním. [10, 11, 12, 13]
Dětská obrna: očkování
Očkování proti dětské přenosné obrně bylo na území České republiky (tehdy v Československu) zavedeno v roce 1957. Již od roku 1961 jsme dosáhli statusu „polio-free“ země, což znamená, že se zde virus poliomyelitidy nevyskytuje. Od roku 2005 se běžně nevyskytuje nikde na evropském kontinentu. Je zde ovšem riziko importu ze zahraničí, přičemž virus obrny se dnes šíří hlavně v Afghánistánu a Pákistánu.
Očkování proti obrně je v České republice povinné. Očkuje se inaktivovanou očkovací látkou (IPV), která je součástí hexavakcíny. Hexavakcína poskytuje ochranu proti šesti nemocem:
- záškrtu,
- tetanu,
- černému kašli,
- přenosné dětské obrně,
- žloutence typu B,
- onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae typu B.
Přeočkování v dospělosti je doporučováno hlavně cestovatelům, kteří se chystají navštívit zemi s výskytem polioviru. [14, 15, 16, 17]
Mozková obrna u dospělých
Označení dětská mozková obrna vychází z toho, že toto onemocnění postihuje ve většině případů děti. Může se ale objevit i u dospělých pacientů. Ti pak nejsou schopni plně ovládat své tělo a někteří bohužel končí na invalidním vozíku.
Různé typy obrn mohou vznikat i na základě poranění centrální nervové soustavy. Poranění míchy jsou častější u mladých lidí. Dochází k nim například při autonehodách, při skocích do vody či adrenalinových sportech. [18, 19]
Obrna lícního nervu
Dalším typem obrny je takzvaná Bellova obrna, která je známá také jako obrna lícního nervu (obrna nervus facialis). Tento stav vzniká při poškození sedmého hlavového (lícního) nervu, případně v důsledku poškození části mozku, která ovládá prostřednictvím lícního nervu mimické svalstvo.
Postižena je zpravidla jen jedna polovina obličeje, u které je omezena hybnost. Lze na ní často pozorovat pokles koutku úst, pokles obočí či celkovou asymetrii tváře, která nejlépe vynikne při pokusu o úsměv.
Další typy obrny u dospělých
- Obrna nervus medianus – paréza středového nervu, který se stará o funkce svalů v předloktí,
- obrna nervus ulnaris – ochrnutí loketního nervu, dochází k němu nejčastěji řezným poraněním zápěstí,
- obrna nervus radialis – ochrnutí radiálního nervu, člověk není schopen extenze v zápěstí. [20, 21, 22]
Zdroje: cdc.gov, nih.gov, sciencedirect.com, mayoclinic.org, healthychildren.org, nhs.uk, stefajir.cz, nzip.cz, cpzp.cz, infektologie.cz, neurologiepropraxi.cz, ockovani-zahranici.cz, ockovacicentrum.cz, pharmanews.cz