Rohlíky začali dělat vídeňští pekaři po uchránění Vídně před Turky - proto měly rohlíky tvar tureckého půlměsíce. Pamatuji jako kluk ještě v 60. letech zahnuté rohlíky (navíc ručně motané, krásně křupavé). Někdy v 70. letech je socialistická velkovýroba narovnala - a v r. 89 jsem se naivně těšil, že od rovných "gumáků" se vrátíme ke klasice.
Před lety jsem se zatoulal až do cípu jihozápadní Vysočiny, do Moravských Budějovic. Byla zima, ošklivo a áčková reklama (kterých je po městě tolik, že občas musíte vstoupit do jízdního pruhu abyste se vyhli autům stojícím rovněž na chodníku) nabízela dršťkovou polévku. Přikoupil jsem si dva rohlíky a čekal, a čekal... asi po 5 minutách mi mladá dáma přinesla talíř s jakousi šedavou hmotou a v tom lžíce... Vůně podivná, jestli se o vůni dalo vůbec mluvit. Prohrábl jsem obsah a uviděl dršťky... ale byly tak nějak stejně veliké... Nebyly to hovězí dršťky, byly to na nudličky nakrájené vařené vepř. kůže... Talíř letěl zpět, posvačil jsem jenom dva suché rohlíky. Říkám si, co je to za čuně, že tohle dokáže uvařit a nabídnout, také co je to tu za strávníky, že to a) nepoznají, b) nechají si to líbit?!
V Třebíči zase dršťkovou z vepř. žaludků... Také jí mít nemusím, krom toho, zde jsou veškeré polévky SLADKÉ...
ČLÁNKY DO MAILU