Názor k článku Očipujeme děti jako zvířata? od Josef Richter - Vždycky mě fascinuje, když má někdo k podobnýmu...

Vždycky mě fascinuje, když má někdo k podobnýmu tématu naprosto jasnou a sebejistou odpověď a pomalu si klepe na čelo, že si někdo může myslet něco jinýho. (fráze typu „opravdu se domníváme, že…“ a „vážně věříte tomu, že…“, apod.). A přitom ten text téměř dokonale obchází skutečnou podstatu problému.

Skutečná podstata problému je jednou větou zmíněna paradoxně v sekci „na tuhle debatu nejsme připraveni.“ Je to otázka „Nestane se sledovací nástroj nakonec především další možností, jak dětem a nám samotným ublížit?“ – tohle je přesně ta otázka, kterou bychom měli v této fázi řešit (a na kterou rozhodně připraveni jsme), zamýšlet se nad otázkami svoboda vs. bezpečnost, zabývat se etickými souvislostmi, atd.

Naopak debata o samotném technickém řešení je ta, na kterou „nejsme připraveni.“ Ta totiž není zatím ani na pořadu dne. Je absurdní zavrhnout debatu o skutečném problému s tím, že zatím ho stejně neumíme technicky realizovat. Ale co mi nejvíc vadí je to, že se toho autor chytl takhle hloupě populistickým stylem a krmí nás katastrofickými historkami o „zářiči“ velikosti krabičky od zápalek, který nepochybně všem dětem způsobí rakovinu, chladnokrevní vrazi jej budou z dětí vykuchávat nožem nebo je budou ozařovat mikrovlnkou, apod. – my samozřejmě všichni víme, že tu technologii ještě nemáme a jaká jsou s tou stávající spojená rizika. Stejně tak ale všichni víme (včetně autora), že technologii, která tyhle problémy může odstranit můžeme mít k dispozici v řádu jednotek let.

A nedá mi to, abych si trochu nerýpnul do některých perel v článku: „dítě by mělo vědět, jak se jmenuje a kde bydlí“ – to je skutenčě geniální. To mu bude v případě únosu hodně platný. Nehledě na to, že dítě do věku cca 3-4 let prostě nenadiktuje svoje jméno a adresu. Pak tady máme milion dalších situací, kdy dítě i vyššího věku je zraněné, trpí amnézií, je v šoku, atd. – z těch taky nedostaneme jak se jmenují a kde bydlí.

„Na silnicích zemřelo 1364 dětí“ – tohle je čistokrevnej populismus. To jako nemůžeme řešit problém, pokud zároveň existuje jinej, větší? To je stejnej populismus jako říct že přece nebudeme řešit léky na chřipku, dokud nebudeme mít vymyšlený léky na kardiovaskulární choroby. Prostě úplně nesmyslná logika.

Jednoduché řešení „aktivně se snažit zlepšit místo a město, kde žijeme“ – to je fakt třešnička na dortu. To je možná určitá (trochu naivní) forma prevence, ale s řešením to nemá nic společného. Opět paralela – nebudem vymýšlet léky na kardiovaskulární nemoci, když můžem lidem říct, aby nejedli tučná jídla a víc sportovali.

Takže shrnutí: nemám rád, když má někdo hned ve všem jasno a ještě to prezentuje tímhle stylem.

P.S. Nejsem příznivcem čipování dětí. Nejsem ani jeho odpůrcem. Já totiž zatím nemám jasnou odpověď a myslím si že ani neexistuje.