Vždycky mě fascinuje, když má někdo k podobnýmu tématu naprosto jasnou a sebejistou odpověď a pomalu si klepe na čelo, že si někdo může myslet něco jinýho. (fráze typu „opravdu se domníváme, že…“ a „vážně věříte tomu, že…“, apod.). A přitom ten text téměř dokonale obchází skutečnou podstatu problému.
Skutečná podstata problému je jednou větou zmíněna paradoxně v sekci „na tuhle debatu nejsme připraveni.“ Je to otázka „Nestane se sledovací nástroj nakonec především další možností, jak dětem a nám samotným ublížit?“ – tohle je přesně ta otázka, kterou bychom měli v této fázi řešit (a na kterou rozhodně připraveni jsme), zamýšlet se nad otázkami svoboda vs. bezpečnost, zabývat se etickými souvislostmi, atd.
Naopak debata o samotném technickém řešení je ta, na kterou „nejsme připraveni.“ Ta totiž není zatím ani na pořadu dne. Je absurdní zavrhnout debatu o skutečném problému s tím, že zatím ho stejně neumíme technicky realizovat. Ale co mi nejvíc vadí je to, že se toho autor chytl takhle hloupě populistickým stylem a krmí nás katastrofickými historkami o „zářiči“ velikosti krabičky od zápalek, který nepochybně všem dětem způsobí rakovinu, chladnokrevní vrazi jej budou z dětí vykuchávat nožem nebo je budou ozařovat mikrovlnkou, apod. – my samozřejmě všichni víme, že tu technologii ještě nemáme a jaká jsou s tou stávající spojená rizika. Stejně tak ale všichni víme (včetně autora), že technologii, která tyhle problémy může odstranit můžeme mít k dispozici v řádu jednotek let.
A nedá mi to, abych si trochu nerýpnul do některých perel v článku: „dítě by mělo vědět, jak se jmenuje a kde bydlí“ – to je skutenčě geniální. To mu bude v případě únosu hodně platný. Nehledě na to, že dítě do věku cca 3-4 let prostě nenadiktuje svoje jméno a adresu. Pak tady máme milion dalších situací, kdy dítě i vyššího věku je zraněné, trpí amnézií, je v šoku, atd. – z těch taky nedostaneme jak se jmenují a kde bydlí.
„Na silnicích zemřelo 1364 dětí“ – tohle je čistokrevnej populismus. To jako nemůžeme řešit problém, pokud zároveň existuje jinej, větší? To je stejnej populismus jako říct že přece nebudeme řešit léky na chřipku, dokud nebudeme mít vymyšlený léky na kardiovaskulární choroby. Prostě úplně nesmyslná logika.
Jednoduché řešení „aktivně se snažit zlepšit místo a město, kde žijeme“ – to je fakt třešnička na dortu. To je možná určitá (trochu naivní) forma prevence, ale s řešením to nemá nic společného. Opět paralela – nebudem vymýšlet léky na kardiovaskulární nemoci, když můžem lidem říct, aby nejedli tučná jídla a víc sportovali.
Takže shrnutí: nemám rád, když má někdo hned ve všem jasno a ještě to prezentuje tímhle stylem.
P.S. Nejsem příznivcem čipování dětí. Nejsem ani jeho odpůrcem. Já totiž zatím nemám jasnou odpověď a myslím si že ani neexistuje.
Na tuto debatu jsme zcela jistě připraveni. Již dnes jsou lokalizační údaje z našich mobilů k dispozici. Jen jsou neúplné a nepřesné.
A již dnes, kdy trvale zapnutou satelitní lokalizaci používá jen pár frikulínů, odhalili zloději bytů půvab sítí jako jsou Facebook, Twitter nebo FourSquare, a čile je používají při své „práci“.
Všeobecné čipování s lokalizací je jistě snem každého zloděje a únosce. Nebýt rušen při „práci“ a vědět, kde se vyhlédnutá oběť právě nachází, a kdo je tam s ní…
Tak, jako dnes někteří potajmu kšeftují s daty transakcí platebními kartami, rozmůže se po očipování dětí nelegální obchod s lokalizačními údaji. Jednoho dne se věci jako http://pleaserobme.com/ stanou na černém trhu hitem. Od překupníka bude stačit koupit krabičku s displejem. Zadáte adresu, přístroj vám řekne, kdy nebývají doma, a šipky na mapě ukážou, kde se zrovna nacházejí jednotliví členové rodiny, sousedi, pes.
Únosce si bude klidně sedět ve svém autě a sledovat na displeji svou oběť. Až bude široko daleko sama, bezpečně vyrazí do akce. Vyhlédnutou oběť chytí, lokalizátor zneškodní. Aby zmátl sledovače, svůj vlastní lokalizátor pak uváže na krk třeba svému psovi.
A co teprve státní zneužití. Seznam demonstrantů proti režimu k dispozici online. Ještě než dojdou domů, zastaví je policie se zatykačem…
A teď přemýšlejte, jestli to vše za jedno zachráněné ztracené dítě stojí. A hlavně přemýšlejte, až vám bude ministr vnitra říkat: „Ten kdo nekrade a neunáší děti, nemá se čeho bát. Je to přece pro vaše dobro!“
ČLÁNKY DO MAILU