Očkování proti meningokokům bude jednodušší, ubude vpichů. Co uhradí pojišťovny?

Dva různé typy vakcíny

Z hlediska typů vakcín patří toto očkování k těm složitějším. Kdo chce mít ochranu proti meningokokům kompletní, musí podstoupit očkování hned dvěma typy vakcín. U jedné jde o dvě či tři dávky, u druhého typu pak o jednu či dvě očkovací dávky v základními schématu.

Dva typy vakcíny existují proto, že každý z nich je zaměřený na jiné kmeny této bakterie. Jedno očkování chrání proti skupině meningokoků označované písmenem B, druhý typ pak proti skupinám označovaným písmeny A, C, W, Y.

V případě typu B jsou k dispozici dvě vakcíny na podobném principu, ale od jiných výrobců, u očkování proti bakteriím A, C, W, Y jsou v ČR dostupné séra od tří výrobců.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka by zájemci o očkování měli podstoupit vakcinaci oběma typy. „V roce 2022 bylo 64 % meningokokových nákaz způsobených typem B, na zbylých procentech se podílely typy A, C, W a Y. Pokud si tedy někdo vybere jen jeden typ vakcíny, je chráněn maximálně ze 60 %, 40% ochrana mu chybí,“ vysvětluje lékař.

U očkování proti kmenům A, C, W a Y je zpravidla potřeba jedna dávka. Jen u Nimenrixu potřebují nejmenší děti (od šesti týdnů do půl roku věku) dávky dvě. 

Základní schéma očkování proti meningokokům typu B se skládá ze tří dávek (v případě vakcíny Bexsero u dětí od dvou do pěti měsíců), nebo z dávek dvou (vakcína Trumenba, která je určena dětem od deseti let a dospělým).

V současné době existuje předpoklad, že ochrana vakcín přetrvává nejméně po dobu deseti let. Při očkování nejmenších dětí to znamená, že by mělo následovat přeočkování jednou vakcínou u obou typů ještě v dospívání. „Riziko, že se nakazí člověk ve 30, 40, nebo 50 letech, je minimální,“ podotýká vakcinolog. Přeočkování pak není nutné, pokud základní vakcinaci podstoupil teenager po 14. roce věku.

Očkování čeká zjednodušení 

Jak Roman Chlíbek upozornil, brzy by kombinování dvou typů vakcín mohlo být minulostí. Ve třetí, tedy závěrečné fázi klinického testování jsou dvě vakcíny od dvou výrobců, které kombinují jak ochranu před kmenem B, tak zároveň i kmeny A, C, W a Y.

O tom, že na trh míří tyto vakcíny „dva v jednom“, informoval na svém twitterovém účtu v polovině května. „Místo dvou vakcín (čtyř- a jednosložkové) bude jedna obsahující všech pět nejčastějších skupin meningokoka (ABCWY). Výsledky třetí fáze (klinického hodnocení, pozn. red.) byly dnes prezentovány na kongresu ESPID v Lisabonu,“ napsal tehdy Roman Chlíbek.

Pro Vitalia.cz aktuálně dodal, že ani jedna z vyvíjených vakcín zatím není v Evropě registrovaná. „Letos k dispozici určitě ještě nebudou,“ upozorňuje. Klinické hodnocení už je ale dle něj natolik daleko, že je v podstatě jisté, že vakcíny „dva v jednom“ se na trh dostanou. Je jen otázkou kdy. Jejich příchod odborníci budou vítat. „Jedna vakcína pokryje pět nejčastějších kmenů meningokoka, což by bylo u tohoto očkování velké usnadnění,“ dodává odborník.

Pro koho je vhodné

Jak už to u očkování v řadě případů bývá, i u vakcín proti meningokokovým infekcím platí, že smysl nemá plošné očkování, ale zejména to u vybraných skupin obyvatel. „Na prvním místě je vhodné pro děti do jednoho roku věku. Na druhém místě jsou děti předškolního věku, tedy do pěti let. A pak adolescenti,“ vyjmenovává předseda České vakcinologické společnosti.

Jde o skupiny, u nichž se onemocnění meningokokem projevuje nejčastěji. Meningokok je přitom záludný v tom, že části nakažených nijak viditelně neublíží, jiné ale dokáže infekce ve výjimečných případech do 48 hodin zabít. Právě rychlost nákazy, ale i doživotní následky, jež po sobě může zanechat (např. amputace, hluchota, slepota, obrna), jsou pro rodiče i zdravotníky největšími strašáky.

Přečtěte si také:

Rodiče mívají strach z meningokoka. Probíhá velmi rychle

Počet nákaz i jejich průběh v ČR sleduje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Na webu uvádí, že loni v ČR meningokok stál za 25 onemocněními, z toho tři skončila úmrtím. „Jedno úmrtí způsobila séroskupina B, dvě úmrtí séroskupina Y,“ uvádí souhrnná zpráva SZÚ. 

Ze statistik plyne, že v době covidových opatření se počet nákaz snížil. V době před pandemií covid-19 ročně SZÚ evidoval desítky případů, před rokem 2004 byl počet infekcí každoročně (až na výjimku v letech 1998 a 2000) vždy nad jedním stem.

„Mezi zejména adolescenty se nachází vysoké množství bezpříznakových nosičů této bakterie. Až 35 % mladých dospělých má meningokoky na sliznicích nosohltanu, ale přitom nemá žádné příznaky onemocnění. To ale představuje snadnou nákazu pro někoho, kdo má oslabenou či dočasně sníženou imunitu,“ uvádí lékař s tím, že riziko nákazy přenášené kapénkami (kašlání, kýchání, líbání, sdílení sklenic…) se zvyšuje při pobytu v kolektivu (např. na VŠ kolejích, návštěvou na koncertech apod.). O část slizniční imunity pak lze jednoduše přijít tím, že se člověk několik dnů pořádně nevyspí nebo je pod tlakem stresu. 

Očkovaný člověk podle Romana Chlíbka neonemocní po nákaze vůbec, nebo onemocní, ale průběh bude připomínat několik dnů mírné příznaky běžné virózy. „Ale rozhodně infekce nepostihne závažným způsobem mozek a mozkové obaly. Nedojde k úmrtí či amputacím,“ podotýká lékař.

Kdy neočkovat

Pokud se rodiče rozhodnou dítě nechat očkovat, je jedno, který měsíc v roce zvolí, protože meningokok nemá žádnou sezónu – vyskytuje se celoročně. 

Chodit na očkování by ale neměli, pokud je dítě akutně nemocné. „Očkovat by se obecně nemělo, zejména v době, kdy má člověk teplotu, a to byť jen zvýšenou. Za mě přichází stopka i při akutním nehorečnatém onemocnění s neurologickými projevy, u kterého se neví, čím je způsobeno. Tedy třeba při různých záchvatech,“ uvádí odborník. Podle něj sice neurologická onemocnění nejsou kontraindikací očkování, ale vakcinace může projevy některých chorob zhoršit či urychlit. „U většiny nemocí to neplatí. Ale vždy je před očkováním dobré vědět, s jakými nemocemi se člověk léčí. A pokud ještě nemá stanovenou diagnózu, je lepší vakcinaci odložit,“ dodává.

Co se týká prázdninových cest, je dobré kvůli možným nežádoucím účinkům neočkovat obecně den nebo dva dny před odjezdem. Tří- či čtyřdenní předstih ale podle šéfa vakcinologické společnosti není problém. Výjimkou je očkování proti žloutence typu A, která je snášena velmi dobře, takže cestovatelé na něj mohou i den před odjezdem.

Komu očkování hradí pojišťovny

Očkování proti meningokokům patří mezi nepovinné vakcíny. Přesto jej hradí zdravotní pojišťovny, ale jen malým dětem, dospívajícím a rizikovým pacientům.

Konkrétně u skupiny B pojišťovny proplácí očkování, které bylo zahájeno do jednoho roku věku dítěte. V tomto případě jsou hrazeny tři dávky. Nebo 14. až 15. roku věku, kdy jsou hrazeny dávky dvě.

U skupiny A, C, W, Y je očkování hrazeno dětem od jednoho roku do dvou let nebo od 14 do 15 let. V obou případech pojišťovny proplácejí jednu dávku vakcíny.

Od roku 2024 se u obou typů vakcín posune horní věková hranice u náctiletých o rok. Hrazené tedy bude očkování od 14 do 16 let. U menších dětí zůstává i po Novém roce hranici pro úhradu první rok života.

Přečtěte si také:

Padesátníci budou mít hrazené očkování proti klíšťovce, teenageři proti meningokoku

„Hrazenou službou je i očkování provedené po uplynutí stanovených lhůt, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce,“ upozorňuje mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) František Tlapák.

Kdy je očkování bezplatné u dospělých

Kromě dětí a dospívajících hradí pojišťovny očkování proti výše uvedeným skupinám pneumokoků také u některých dospělých. Jedná se ale o chronické či bývalé pacienty s některými diagnózami. Dle zákona o veřejném zdravotním pojištění se jedná o tyto pojištěnce:

Ostatní zájemci si vakcinaci musí uhradit sami. Orientačně může (naočkování celého základu) vyjít cca od tří do šesti tisíc korun. Ceny se ale mohou mezi ordinacemi i s ohledem na vybraný typ vakcín lišit.

Pojišťovny většinou toto očkování u samoplátců zahrnují do svých bonusových programů, takže část ceny očkovaným zpětně proplácí.

Kdy se za očkování doplácí

Stejně jako u jiných očkování i u pneumokoků platí, že plně, tedy zcela, uhradí zdravotní pojišťovna jen „ekonomicky nejméně nákladnou variantu“. Kdo tedy nechce doplácet, nemůže si někdy vybírat, čím bude očkovaný.

Která varianta je tedy nejméně ekonomicky náročná? Podle výčtu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) jsou to tyto vakcíny:

Tyto vakcíny považují za ekonomicky nejméně nákladnou variantu také ostatní pojišťovny. František Tlapák z OZP vysvětluje, jak to funguje, když si pojištěnec zvolí vakcínu od jiného výrobce. „Rodič, jiný zákonný zástupce či pojištěnec hradí rozdíl mezi nákupní cenou od dodavatele a výší úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Tato částka se může u jednotlivých lékařů lišit, protože se liší i ceny očkovacích látek stanovené ve smluvním ujednání mezi lékařem a dodavatelem,“ podotýká mluvčí OZP.

Vakcinolog ovšem podotýká, že v případě meningokoku je jedno, jakou vakcínu u dané skupiny zájemce zvolí, protože všechny mají obdobný efekt. „Zdá se, že jsou srovnatelné,“ říká Roman Chlíbek.