Nezbytnost přeočkování odborníci v posledních letech zmiňují především u černého kašle a záškrtu, který se v ČR loni znovuobjevil po 27 letech. Stát proto v poslední době řeší, zda kvůli návratu těchto nemocí nepoupravit povinné přeočkování proti tetanu tak, aby vakcína rovnou obsahovala i ochranu proti jmenovaným dvěma infekčním nemocem. Zda a komu bude kombinovaná očkovací látka hrazena, ale zatím není rozhodnuto.
Co se dozvíte v článku
Nejde ovšem zdaleka o jediné vakcíny, u nichž je nutné po čase přeočkování. Výčet najdete v boxu níže.
Kdy stačí očkovat jen jednou
Ne všechno očkování je ale nezbytné v životě opakovat. „Očkování může mít doživotní efekt. Třeba u virové hepatitidy A nebo virové hepatitidy B (tj. žloutenek, pozn. red.). Ta se nepřeočkovává, protože poskytuje celoživotní ochranu,“ říká pro Vitalia.cz Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
Proti žloutence typu B se v ČR očkuje povinně – podává se malým dětem jako součást hexavakcíny. První dávku tedy dostávají v devíti týdnech života, poslední kolem jednoho roku věku. Očkování proti žloutence typu A povinné není, v ČR ale je k dispozici. Zájemce si látku i aplikaci ovšem musí uhradit sám. Potřeba jsou nejčastěji dvě dávky, cena jedné se pohybuje zhruba od 1000 do 2000 Kč a liší se i podle toho, jakou vakcínu si vyberete. Na trhu jsou také vakcíny, jež kombinují ochranu proti žloutence A i B. Ani ty ovšem nejsou hrazené.
Podle odborníka jsou tato dvě očkování zatím jediná, u kterých doživotní ochrana byla prokazatelně doložena. „Je to otázka zejména správně probuzených paměťových buněk. Ty v organismu přežijí prakticky celý život a při opakovaném kontaktu s virem jsou schopny se rychle aktivovat a jedince ochránit,“ vysvětluje vakcinolog.
Jak je to s přeočkováním
Přeočkovává se
- černý kašel – jednou v dospělém věku
- tetanus – po deseti až patnácti letech
- záškrt – od 25 let každých deset až patnáct let
- chřipka – každoročně
- klíšťová encefalitida – po třech až pěti letech
- meningokok – 1× po pěti a více letech (u dětí očkovaných před 14. rokem věku)
- covid-19 – pro rizikové jedince nejspíše každoročně
Pozn.: Lhůty pro přeočkování jsou orientační, přesný interval vám stanoví váš praktický lékař.
Bez konkrétního doporučení
- lidský papilomavirus (HPV)
- pásový opar
- pneumokok
- spalničky, zarděnky, příušnice
- plané neštovice
Nepřeočkovává se
- hepatitida A
- hepatitida B
Zdroj: Vitalia.cz
Doživotní ochrana je asi i u jiných
Předpoklad, že postačí jen základní očkování, ale existuje i u dalších vakcín. Zatím ovšem nebyl dostatečně doložen. „Jde třeba o očkování proti HPV, tedy lidskému papilomaviru, který mimo jiné způsobuje rakovinu děložního hrdla. Nebo o nové očkování proti pásovému oparu,“ vyjmenovává Roman Chlíbek. „Vycházíme z toho, že u nich se předpokládá ochrana 20 nebo 25 let. A možná, že až přijdou nová data, zjistíme, že trvá ještě déle. Jestli bude celoživotní, to si ovšem netroufnu odhadnout, ale rozhodně půjde o ochranu na desítky let,“ vysvětluje.
Očkování proti HPV nyní pojišťovny proplácejí u třináctiletých dětí, příští rok se tato věková hranice rozšíří na 11 až 15 let.
Vakcína proti pásovému oparu je v ČR dostupná opět po více než třech letech. V současné chvíli hrazená není, a protože jde o novinku, zdravotní pojišťovny na ni většinou ani nepřispívají z preventivních programů. Výjimkou je např. RBP, která na webu uvádí, že i na toto očkování lze čerpat příspěvek ve výši až 1000 Kč. Očkování je dvoudávkové a celé vyjde zhruba na 10 tisíc korun.
Existují i vakcíny, jež sice nemají doživotní účinek, ale období, po které očkovaného chrání, je dostatečně dlouhé na to, aby pokrylo životní období, kdy je riziko onemocnění nejvyšší. K takovým vakcínám patří. např. ty proti meningokokům, a to aplikované v adolescentním věku (od 14 let). O tomto očkování včetně přehledu úhrad zdravotních pojišťoven nyní připravujeme samostatný text.