Odborný spolek pro očkování (OSPO) vydal stanovisko k očkování předčasně narozených dětí. Vyjádřil v něm podporu zahájit všechna dětská očkování s korekcí jednoho až tří měsíců v závislosti na gestačním věku novorozence. Tím se spolek připojil k souhlasnému vyjádření České neonatologické společnosti a České společnosti alergologie a klinické imunologie.
Odborný spolek pro očkování vznikl jako názorová platforma věnující se poznatkům o očkování. „Když si lékař není očkováním jistý, je lepší ho odložit,“ uvedl předseda OSPO Marek Petráš při příležitosti představení spolku.
Stanovisko zveřejněné na webu OSPO (ospozs.cz) přinášíme v plném znění.
Pravidelné očkování předčasně narozených dětí – stanovisko OSPO
Předčasně narozené děti mohou mít, na rozdíl od dětí narozených v řádném termínu, nedostatečně vyvinutý imunitní systém, tj. přechodnou imunodeficienci, která se může podílet na nedostatečné imunitní odpovědi po očkování a rovněž může vést ke zvýšenému riziku postvakcinačních nežádoucích účinků. Ačkoli se v posledních desetiletích většina odborných společností ve světě kloní k očkování nedonošených dětí v chronologickém věku a to nezávisle na gestačním věku novorozence (tj. délky těhotenství vyjádřené počtem týdnů), obezřetnost při takovém očkování zůstává stále na místě.
V květnu 2015 vydala Česká neonatologická společnost spolu s Českou společností alergologie a klinické imunologie stanovisko k očkování těchto dětí, ve kterém vyjádřila vhodnost odložení zahájení pravidelného očkování do čtyř až šesti měsíců chronologického věku dítěte.
V souladu s tímto stanoviskem také Odborný spolek pro očkování doporučuje provádět pravidelné očkování u nedonošených dětí s časovým posunem jednoho až tří měsíců. Včasným očkováním nelze totiž ohrožení infekcemi zcela eliminovat a navíc takovéto očkování může být doprovázeno závažnými nežádoucími účinky, což mění poměr mezi prospěchem a rizikem očkování. Existuje-li jednoduché řešení dané jeho odložením neboli časovou korekcí, zůstává vždy s výhodou takové řešení využít. Odložením očkování zůstává kojenec nechráněn, což vyžaduje zajištění podmínek pro snížení rizika přenosu nejen preventabilních, ale také ostatních infekcí.
Stanovisko je podpořeno těmito poznatky:
- se snižujícím se gestačním věkem stoupá riziko postvakcinačních nežádoucích účinků v podobě kardiorespiračních příhod (bradykardie, apnoe, snížená saturace kyslíku),
- se snižujícím se gestačním věkem klesá postvakcinační imunitní odpověď na některé vakcinační složky,
- se snižujícím se gestačním věkem stoupá nezralost imunitního systému v podobě nedostatku T- a B-lymfocytů nebo NK buněk,
- se snižujícím se gestačním věkem se mohou zvyšovat hladiny prozánětlivých markerů (CRP, prokalcitonin, případně i IL-6),
- uvedená rizika se naopak snižují s posunem zahájení očkování.
Dělení dětí podle gestačního věku dle SZO:
- narozené v řádném termínu – po 37. týdnu gestačního věku,
- předčasně narozené – narozené dříve než ve 36. týdnu gestačního věku +6 dní,
- velmi předčasně narozené – narozené dříve než ve 31. týdnu gestačního věku +6 dní,
- extrémně předčasně narozené – narozené dříve než ve 27. týdnu gestačního věku +6 dní.
Poznámky:
- Zda k očkování volit hexavalentní vakcínu proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli spolu se složkou proti hemofilovým nákazám typu b rozšířenou o složku proti hepatitidě typu B a dětské přenosné obrně nebo méně valentní vakcíny, zůstává na rozhodnutí neonatologa či praktického lékaře pro děti a dorost v závislosti na dostupnosti jednotlivý vakcín. Stávající epidemiologická situace v ČR umožňuje očkovat proti dětské přenosné obrně stejně jako proti hepatitidě typu B i v pozdějším věku dítěte.
- Pokud se zahájení očkování věkově koriguje, lze využít k očkování nejen schéma 3+1, ale také 2+1, platné pro očkování hexavalentními nebo pneumokokovými vakcínami, neboť riziko snížené imunitní odpovědi bude korekcí kompenzováno.
- Očkování proti rotavirovým nákazám lze bez omezení uplatnit u dětí narozených v gestačním věku minimálně 33 týdnů. U extrémně předčasně narozených dětí (<27. týden gestačního věku) se toto očkování neprovádí. Pokud by byla potřeba očkovat proti rotavirovým nákazám, pak se volí výhradně vakcína Rotateq, u které jsou klinická data po očkování dětí narozených v gestačním věku 25–27 týdnů.
- Je-li očkování proti tuberkulóze indikováno, odloží se do té doby, do kdy kojenec nedosáhne tělesné hmotnosti alespoň 2000 g.
- Očkování proti hepatitidě typu B u předčasně narozených dětí HBsAg pozitivních matek se provede stejně jako u takto stigmatizovaných dětí narozených v řádném termínu, tj. do 12 hodin po narození s přidáním specifického imunoglobulinu bez ohledu na jejich gestační věk. Přesto je u velmi až extrémně předčasně narozených dětí vhodnější podávat jen specifický hyperimunní gamaglobulin a očkování proti hepatitidě typu B odložit až po završení věku 3 měsíců. Do té doby se každé 4 týdny podává specifický hyperimunní gamaglobulin.
- Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám se u předčasně narozených může zahájit ve stejném chronologickém věku jako u dětí narozených v řádném termínu, tj. od 15. měsíce věku.
Použité zkratky:
DTaP – vakcína proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (acelulární)
IPV – inaktivovaná poliovakcína
HBV – vakcína proti hepatitidě typu B
RGE – vakcína proti rotavirovým nákazám
Hib – konjugovaná vakcína proti hemofilovým nákazám typu b
MnC/MnB – konjugovaná vakcína proti meningokokovým nákazám/meningokoková vakcína proti séroskupině B
PnC – konjugovaná vakcína proti pneumokokovým nákazám
SZO – Světová zdravotnická organizace
Zdroj: OSPO ospozs.cz
ČLÁNKY DO MAILU