Na Státní zdravotní ústav (SZÚ) se stále častěji obracejí těhotné ženy s dotazy, zda pro ně je kombinovaná vakcína proti černému kašli bezpečná. Setkávají se totiž s tím, že gynekolog či jejich praktik jim očkování rozmlouvá nebo výslovně nedoporučuje, ačkoliv by si těhotná žena očkování přála a má na něj přednostní nárok.
„I v mém okolí vím o případech, kdy se matka dočkala místo vakcíny proti černému kašli odmítavé reakce gynekologa,“ říká ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Jaká jsou doporučení pro těhotné a kojící
Podle SZÚ je takových dotazů ze strany žen zarážející množství
. Zarážející proto, že přeočkování jednoznačně doporučuje odborná vakcinologická společnost a nabádá k němu i Ministerstvo zdravotnictví, které kvůli nedostatku očkovací látky v době zvýšeného zájmu rozhodlo, že část mimořádných dodávek bude vyhrazena pro těhotné ženy.
Co říká doporučení České vakcinologické společnosti
- Těhotné ženy je doporučeno očkovat jednou dávkou kombinované vakcíny proti pertusi, difterii a tetanu během těhotenství. Nejlepší načasování očkování je od 27. gestačního týdne, vzhledem k maximálnímu přenosu mateřských protilátek do těla plodu. Očkování je doporučeno při každém těhotenství.
- Ženám, které nebyly očkovány v těhotenství proti pertusi, je doporučeno podání jedné dávky vakcíny ihned po porodu, aby se minimalizovalo riziko přenosu onemocnění na novorozence. Očkování proti pertusi je bezpečné také pro kojící ženy.
Zdroj: ČVS ČLS JEP
Jde i o zdraví dítěte
Odrazovat těhotné ženy od přeočkování proti černému kašli SZÚ nazývá doslova hazardem se zdravím. Ne matky, ale novorozence. Zatímco matce nakažené černým kašlem nehrozí vysoké riziko hospitalizace a úmrtí, novorozenci a kojenci patří u této nemoci k nejohroženějším.
K většině úmrtí spojených s pertusí dochází u kojenců mladších tří měsíců věku. Závažnou, nezřídka fatální, komplikací pertuse u nejmenších dětí bývá bronchopneumonie,
uvádí SZÚ v tiskové zprávě věnované upozornění, aby si matky malých dětí či budoucí matky přeočkování nenechaly vymluvit, a to ani lékaři.
„Novorozenci a malí kojenci, kteří ještě nemohou být očkováni, jsou nejohroženější skupinou – neumějí kašlat a při nákaze černým kašlem se proto dusí, což vyžaduje hospitalizaci, zpravidla na JIP, a nezřídka i použití kyslíku nebo podporu dýchání ventilátorem. Očkováním na konci těhotenství lze těmto situacím předejít,“ podotýká Marcela Křížová, lékařka z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.
Mezi komplikace černého kašle u dětí patří také záněty středouší a zápaly plic, které mohou být spojeny i s následnou bakteriální superinfekcí.
Neurologickými komplikacemi bývají encefalopatie (dysfunkce mozku) spojené s křečemi, včetně krvácení do centrálního nervového systému.
U kojenců může extrémním zatížení organismu infekcí dojít až k úmrtí v důsledku selhání srdce a dýchací soustavy (kardiorespiračního selhání). Fatálně končí také vzácná toxická forma nemoci s převažujícími vysokými teplotami, krvácivými projevy a postižením centrálního nervového systému.
„Odrazovat těhotné od očkování proti černému kašli osobně vnímám jako hazard se zdravím i životem novorozeného dítěte. Pravděpodobnost závažných komplikací pro pár týdnů staré děti, které ještě nemůže plně chránit povinné očkování, je v případě infekce pertusí velmi vysoká,“ upozorňuje ředitelka SZÚ Barbora Macková.
13 tisíc nakažených, pět mrtvých
SZÚ každý týden vydává report o počtu nákaz i počtu zemřelých v souvislosti s černým kašlem. Letos je situace nejhorší za poslední desítky let. Týdně přibývá více než jeden tisíc laboratorně potvrzených nákaz. Prokazatelně se nakazilo více než 13,5 tisíce lidí, z toho pět lidí včetně jednoho malého dítěte zemřelo.
Odrazování některými lékaři přichází v době, kdy ochota se očkovat není příliš velká, a to ani ze strany těhotných žen.
„Proočkovanost v těhotenství se v ČR pohybuje na úrovni 1,6 %. Ve srovnání s tím, že v zahraničí se tato čísla pohybují často mezi 40 až 80 %, je české číslo opravdu tristní. Musím konstatovat, že k tomu přispívá i pro mě zcela nepochopitelný přístup některých lékařů. Opravdu prosím rodiče, pokud na takový přístup narazí, aby konzultovali věc s dalším odborníkem a využili ochrany očkováním pro své dítě i pro členy rodiny,“ apeluje Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Očkování proti černému kašli je u nás pro děti povinné a hrazené. Nejmenší děti jej dostávají v hexavakcíně. Její plný účinek je ale až zhruba od čtvrtého měsíce věku dítěte. Do té doby je novorozenec a kojenec extrémně zranitelný.
Ochrana proti černému kašli se objevuje také v povinném přeočkování starších dětí, a to v pěti a deseti letech.
V dospělosti je v ČR doporučeno přeočkování kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a pertusi minimálně jednou za život. Lze ho podstupovat ale i častěji či při každém přeočkování na tetanus, tedy každých deset let.
Dospělým nyní stát přeočkování proti černému kašli nehradí. Jeho cena se pohybuje kolem tisícikoruny a přispívají na něj zdravotní pojišťovny.