Názor k článku Očkování proti klíšťové encefalitidě nemá nejlepší pověst, naopak od daneba - V době, kdy jsem chytla klíště (nebylo téměř...

V době, kdy jsem chytla klíště (nebylo téměř ani vidět) - před 30ti lety se ještě o nich moc nemluvilo a razilo se zaplácnout je olejem a točit a točit. Byla moje chyba, že jsem to aplikovala a až druhý den jsem navštívila zdrav, sestru v tamním domově důchodců. Ta už byla osvícenější - ničím nedráždit, viklat a co nejrychleji s ním pryč!!! Pak desinfekce na ranku. Pro mě už bylo pozdě. Pak jsem ale měla štěstí a díky mé zvědavosti a pečlivosti mé lékařky jsem se dostala do nemocnice včas, byla tam jen 14 dní a půl roku doma. Pak 3 roky sledování, ale už v pracovním procesu. Vše bez drahých vitamínů, léčeno jen klidem (pokud možno - doma 2 děti 6 + 7 r.) a bolest hlavy ataralginem. Nesnášela jsem hlasité zvuky a např. vrzání dveří. Boreliózu jsem neměla od klíštěte ale pravděpodobně od ováda - přes džíny. Několik týdnů s antibiotiky, ale v práci. Jde o to, aby lidi věděli co nejpřesněji příznaky těch nemocí, sami to nezanedbali a měli štěstí na pečlivé doktory. Proti tomu jsem nedávno četla úvahu někoho z odborníků, kdo přesně na statistice ukázal, že pravděpodobnost, že klíšť. enc. vůbec dostanete je stejná jako procento zjištěných následků po očkování. A to po té enc. následky mít ani nemusíte. Mě už teď očkování ani nedoporučují, ale po přečtení toho bych se už ani nenechala a mít malé děti, tak v žádném případě! Stejně jako jsem se nenechala nikdy očkovat proti chřipce, ikdyž jsme to v práci měli zadarmo, a nelitovala jsem toho.