Přinášíme přehled novinek (zejména) tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdraví a výživě.
Očkování proti syfilis?
Zmapován byl genom různých kmenů původce onemocnění syfilis, bakterie Treponema pallidum. Většina těchto kmenů si je podobná, přitom ale právě tito nejčastější původci onemocnění mohou být odolní proti antibiotiku azitromycin, které se někdy používá k léčbě namísto penicilínu. Na základě nových zjištění by mohlo dojít i k vývoji vakcíny.
Masarykova univerzita, www.muni.cz: Vědci z MU zmapovali původce syfilis. Pomůže to vývoji vakcíny
Všeho moc prý škodí, i u piva
Nemírná konzumace piva škodí v ČR mnohem více než jiná jednotlivá potravina. ČR je na prvním místě v Evropě, co se týče nádorů slinivky a ledvin, na předních místech pak u nádorů tlustého střeva, konečníku a žlučníku, což se připisuje právě alkoholu (poznámka: tj. nejde o pivo jako takové, např. pivo nealkoholické, respektive spor se nevede třeba ani o pivo vs. víno; zdravotním rizikem má být příliš mnoho alkoholu, což je v ČR spojeno hlavně s pivem). „Bílé pečivo nepředstavuje riziko kvůli lepku, jak si dnes mnoho lidí myslí. Problematické jsou obiloviny hlavně kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici, protože výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy, což pak vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu,“ praví dále v této souvislosti autoři výzkumu.
Masarykova univerzita, www.muni.cz: Výzkum: Nejhorším stravovacím prohřeškem Čechů je pivo
Tmavá čokoláda je lepší
Epikatechin v kakau/čokoládě je opravdu prospěšný. U starších lidí zlepšuje kognitivní funkce (paměť), obecně snižuje tlak. Flavonoid epikatechin je do určité míry obsažen např. i v jablkách, červeném víně a zeleném čaji. Příznivé zdravotní účinky čokolády může samozřejmě převážit velké množství cukru/kalorií. Kromě málo sladkých je vhodné upřednostňovat i tmavé typy čokolády, mléko totiž vstřebávání epikatechinu snižuje. (Poznámka: podobně mléko snižuje vstřebávání kofeinu z kávy/čaje.)
Slovenská akadémia vied, www.sav.sk: Tmavá čokoláda „na tlak“?
Za smrtí dětí je genetická porucha
Podařilo se odhalit geneticky podmíněný syndrom, který způsobuje smrtelné plicní infekce u dětí okolo jednoho roku. Genetická vada v tomto případě vede k lámání chromozomů a poklesu imunity. Jedná se o recesivní poruchu, tj. vadnou alelu musí mít oba rodiče (kteří žádné problémy nemají, protože mají jednu alelu zdravou) a na potomka se musí přenést obě. Problém je v Evropě rozšířený především v Nizozemí, kde vadnou alelu mají až tři lidé z tisíce. Prevence ani léčba prozatím nejsou známé, příčinu úmrtí lze pouze zpětně rekonstruovat.
Středoevropský technologický institut Ceitec, www.ceitec.cz: Příčinu syndromu smrtelné plicní infekce poodhalili také vědci z Ceitecu MU
Simulace plic na umělém zařízení
Nové umělé plíce umožňují simulovat činnost těch skutečných. Přístroj dokáže napodobit např. dýchání člověka s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Nádech a výdech do pěti plicních laloků lze simulovat nezávisle na sobě. Aby byl model co nejvěrnější, zahrnuje rovněž fungování ústní a nosní dutiny. Výsledně by po co nejpřesnějším popsání proudění aerosolů v konkrétních plicích např. pacienti s diabetem (i astmatem) mohli přijímat inzulín inhalátorem namísto injekčně.
Vysoké učení technické v Brně, www.vutbr.cz: Umělé plíce z Brna jsou novým standardem pro evropské pokusy
Citlivá kamera odhalí psychické poruchy
Výsledkem nového projektu je speciální kamera, která umí snímat i ty nejjemnější pohyby očí. Z pohybu očí na předkládané vizuální stimuly lze detekovat různé poruchy (schizofrenie, dyslexie, sexuální deviace, snad i patologické gamblerství) i okamžitý stav člověka – třeba se takto dá rychle detekovat požití tlumivých látek.
ČVUT v Praze, www.cvut.cz: Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli speciální kameru, která umí z pohybu očí detekovat nemoc
Spor o kmenové buňky
Dosud jediný prokazatelný úspěch terapie kmenovými buňkami představuje transplantace krvetvorných kmenových buněk. Přitom léčbu kmenovými buňkami nabízí na komerčním základě velké množství subjektů, jde ovšem o „byznys s nadějí“. V ČR a zejména na východ od nás přibývá pracovišť, která jsou ochotna aplikovat nejrůznější „kmenové buňky“ téměř kamkoli jako léčbu čehokoliv. Taková léčba může být neúčinná, ale i škodlivá (nepřímo – pacient zanedbá jinou léčbu, nebo dokonce i přímo – aplikace kmenových buněk mohou zřejmě rozbujet již existující, ale jinak neaktivní nádory). Hrozí tak diskreditace celé metody, přitom je do budoucna nadějná např. pro regenerativní medicínu, je ovšem teprve třeba další výzkum.
1. lékařská fakulta UK, www.lf1.cuni.cz: Kmenové buňky v Čechách
ČLÁNKY DO MAILU