Oční červi a další neobvyklí paraziti. Mozkožravé améby před lety zabily v Ústí 16 lidí

Gangréna od blechy

Tungiáza je nemoc způsobená parazitickým hmyzem jménem blecha písečná (Tunga penetrans). Samice těchto exotických blech se zavrtávají zvířatům a lidem do kůže. Nejenže to svědí a bolí, ale bleše se v těle tvoří vajíčka, takže se i zvětšuje. Samec si samici najde, když už je přichycená na hostiteli, a po jejím oplodnění umírá.

Vajíčka samice vypudí z pokožky hostitele ven, aby se larvy mohly vylíhnout v půdě, a rovněž umírá. Mrtvá blecha se pak v kůži rozkládá a může způsobit infekci. Zatímco parazit hostitele zabít nemůže, sekundární zánět rozhodně ano. Nejčastěji jsou postižena chodidla, takže vzhledem k růstu blech a zaškrcení okolních cév se někdy rozvine i gangréna neboli sněť. 

Přečtěte si také:

Jak si domů nezavléci štěnice z hotelu nebo dopravních prostředků

Tyto velmi nepříjemné potíže nejsou zrovna vzácné. Rozšíření písečných blech pokrývá Jižní Ameriku a velkou část Afriky. V postižených oblastech žije celkem miliarda lidí, ale mapovat výskyt je obtížné. Tungiázou trpí lidé hlavně na venkově, především tam, kde se potýkají s nedostatkem zdrojů a chatrným bydlením. Blecha se totiž snadno množí v ložnicích bez podlažní krytiny a špatných hygienických podmínkách. Nejnáchylnější jsou děti do 14 let a senioři. Neexistují žádná účinná léčiva, takže se paraziti musí odstraňovat mechanicky a zamořená obydlí se ošetřují repelenty.

Motolice se plete s tuberkulózou

Motolice jsou velká skupina parazitů a více než 20 druhů jich může postihnout i člověka. Nejčastější je u lidí motolice jaterní (Fasciola hepatica), kterou si můžete uhnat snězením oblíbené salátové bylinky potočnice. Způsobovaná nemoc zvaná fasciolóza má širokou škálu symptomů podle vývojové fáze parazita: akutní horečka, bolesti, průjem, žloutenka, potom chronické obstrukce žlučovodů a problémy s trávením. Naštěstí jsou známy metody léčby a mortalita je téměř nulová.

Přečtěte si také:

Poštípání hmyzem: sami to zvládnete do rozměru desetikoruny

Motolice plicní (Paragonimus westermani) je o něco zákeřnější a nebezpečnější. Vyskytuje se méně často, protože se přenáší konzumací korýšů či měkkýšů. Z toho důvodu se většina případů odehrává ve východní Asii, kde jde o oblíbenou součást kuchyně. Zárodky motolic v jídle se přitom dají zničit správnou tepelnou úpravou. Pokud se tak nestane, vylíhnou se v hostiteli larvy. Ty pak mohou cestovat skrz stěnu střeva do břišní dutiny, skrz bránici a do plic, kde dospějí a rozmnoží se. Vajíčka se dostávají s vykašlaným hlenem do země či pitné vody.

Dospělá motolice může v těle parazitovat celé roky – až 20 let. Některé larvy místo do plic dorazí do jater, lymfatických uzlin, nebo dokonce mozku. Člověk trpící nákazou motolice plicní (paragonimiázou) má příznaky podobné zápalu plic nebo tuberkulóze. Proto není lehké podchytit diagnózu v raném stádiu. Je-li parazit i v mozku, může způsobit záchvaty, afázii, nebo dokonce ochrnutí. Najdou-li se v hlenu či stolici vajíčka motolice plicní, předepisuje se praziquantel. Léčba je většinou úspěšná.

Přečtěte si také:

Několik dní staré těstoviny mohou člověka zabít. Stejně jako padělaný olej a šílenství z mouky

Ženu postihl dobytčí oční parazit

Jedinečný, ale opravdový (a tudíž možný) je případ mladé ženy z Oregonu.  V roce 2018 jí totiž z levého oka vytáhli 14 červů! Šlo o živočicha jménem Thelazia gulosa – česky spirura dobytčí. Těchto červů je několik druhů a patří do kmene hlístic – jsou tedy příbuzné roupů, svalovců a jiných známých vnitřních parazitů. Na rozdíl od jmenovaných však příslušníci rodu Thelazia napadají téměř výhradně dobytek.

Spirura se zvířatům do očí dostává ve stadiu larev přenášených mouchami, které pijí slzy. Larva se v pozdním stádiu přesouvá z trávicího traktu mouchy do jejích úst a pak do oka krávy nebo jiného savce. Tam po měsíci dospěje a rozmnoží se. Postižení se nazývá thelaziáza a zahrnuje podráždění očí, v pokročilém stadiu otoky, fotosenzitivitu či zánět spojivek. Postihuje dobytek v různých koutech Země.

Přečtěte si také:

Názvy se mění, šmejdi zůstávají. Vědci z Parazitologického ústavu vyvracejí nesmysly o parazitech a přípravcích proti nim

Američanka, tehdy šestadvacetiletá, se věnovala práci s koňmi v regionu, kde se často chová i skot. Po návštěvě lékaře a odeslání parazita k analýze nacházela v oku další červy ještě asi dva týdny. Naštěstí se jí povedlo všechny vytáhnout a oko se uzdravilo. Případ je jediný zaznamenaný u tohoto druhu hlístice. 

Vzácně, ale mnohem častěji člověka postihne příbuzný druh jako Thelazia callipaeda, rhodesi nebo californiensis. To se stalo na několika místech světa jako v Číně, Myanmaru, Indonésii, ale i ve Francii.

Děsiví červi v dásních a jazyku

Hlístice jsou velmi rozmanitá skupina parazitů co do preferovaných hostitelů, ale také z hlediska částí jejich těl. Gongylonema pulchrum se specializuje na ústní dutinu, jícen a žaludek. Jako jediná ze svého rodu si občas zvolí za hostitele i člověka. Její příbuzné druhy se spokojí se savci či ptáky.

Životní cyklus gongylonemy začíná v horním trávicím traktu savce, kde samička naklade vajíčka. Ta putují s výkaly hostitele ven, kde je pozře hmyz – mezitím se vylíhnou larvy. Jiný savec přijde k parazitovi tak, že infikovaný hmyz pozře.

Nejčastější hostitelé jsou kopytnatci, když spásají trávu omylem i s hmyzem. Zřídka se něco takového stává i u člověka. Paraziti se mohou přenést snězením nedostatečně upraveného masa dobytka, ale častěji jde o omylem spolknutý hmyz, třeba na zelenině ze zahrady. Pak putují larvy ze žaludku do jícnu nebo až do úst, kde dospívají.

Galerie: Jak vypadá štěnice domácí

• 
• 
• 

Dalších 14 fotografií

U lidí parazit nepostihuje jícen a žaludek, jen ústní dutinu. Napadení se nazývá gongylonemiáza. Oběti mívají horečku a jiné symptomy podobné chřipce. Kromě toho však mohou i cítit, jak se v ústní sliznici něco pohybuje. Červíci mohou v ústech přežívat i několik měsíců, nezahájí-li se léčba, a postižení si je i sami vytahují. Léčba – extrakce a albendazol – bývá úspěšná, jen je třeba na problém přijít. Plete se totiž s halucinací hemžení červů a hmyzu pod kůží, která nastává u některých psychóz.

Případů gongylonemiázy bylo po světě od jejího objevení zaznamenáno jen pár desítek. Lokace jsou různé – USA, Egypt, Nový Zéland i Itálie. Jedinečný je případ devětapadesátiletého muže, kterému našli lékaři gongylonemu v jícnu, dokonce spolu s rakovinou. Pekingští gastroenterologové ve svém článku pokládají parazita za možnou příčinu nádoru.

Mozkožrouti zabíjeli i v Československu

K nejnebezpečnějším lidským parazitům patří měňavka druhu Naegleria fowleri, která žije v teplé sladké vodě. V souvislosti s děsivými cizopasníky si člověk asi vybaví hlavně tropické země, zde to ale neplatí. Jedna z největších známých epidemií, která zahubila 16 mladých lidí, se odehrála v 60. letech v Ústí nad Labem.

Naegleria je právem známá jako „mozkožravá améba“. Onemocnění PAME (primární amébiodní meningoencefalitida), které způsobuje, je sice velmi vzácné, ale zasahuje mozek a během pár dní vede ke smrti. Mezi symptomy patří bolest hlavy, horečka, zvracení, křeče a halucinace. Potom oběť upadá do kómatu a umírá. Mortalita dosahuje 98,5 procenta, velmi zřídka lze nemocného vyléčit pomocí antimykotik. Od minulého století se naštěstí na světě vyskytlo jen necelých 200 případů. Země nejčastějšího výskytu jsou USA a Pákistán.

Případ 16 československých obětí se váže k bazénu v ústeckých Vrbenského lázních. První dvě zemřely v roce 1962, dalších šest v roce 1963, 1964 pět osob, 1965 dvě. Obětem bylo od osmi do pětadvaceti let. O vyšetření případu a nalezení příčiny se významně zasadil parazitolog Lubor Červa. Bazén byl potom zrekonstruován a voda procházela častými rozbory. Místo za jeho stěnou, kde se améby množily, bylo však objeveno a zneškodněno až v roce 1978.