Podle odhadů trpí oční vadou čtvrtina školáků a deset procent předškoláků. Čím je dítě menší, tím složitější je oční vadu rozpoznat. U řady dětí proto diagnostika oční vady proběhne až po nástupu do školních lavic.
Vývoj lidského zraku trvá roky, miminka vidí dokonce jen pět procent toho, co dospělí. „Zrakové funkce u novorozence nejsou vrozené, ale teprve se vyvíjejí. Dítě se jednoduše musí naučit dívat se,“ říká Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Teprve kolem sedmého roku je vidění na úrovni dospělého. I proto se řada očních vad projeví až s nástupem do školy. „Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý. U dětí se právě v tomto věku mohou projevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do patnácti let,“ popisuje lékař. I laik si může všimnout signálů naznačujících, že něco není v pořádku. Uvidí vaše dítě na tabuli? Tyto příznaky varují.
Oční vady
Tupozrakost
Postihuje zpravidla jedno oko. Projevuje se snížením zrakové ostrosti jednoho oka, čímž dochází k porušení vidění oběma očima. Postižený nemůže vnímat hloubku, nevidí trojrozměrně.
Dalekozrakost
Postižený má špatnou schopnost vidět blízko umístěné předměty, a naopak dobře vidí do dálky.
Krátkozrakost
Hlavním příznakem je neostré nebo zamlžené vidění do delší vzdálenosti. Postižený vidí dobře na krátkou vzdálenost.
Astigmatismus
Často se vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Mírný astigmatismus může být asymptomatický, příznaky vyšších stupňů astigmatismu jsou např. rozmazané vidění, šilhání, únava nebo bolesti hlavy. Má také vliv na prostorové vnímání.
Šilhání
Oči nehledí rovnoběžně a jedno se odchyluje od běžného směru (dovnitř, ven, nahoru či dolů). Tato vada může být zjevná, ale i skrytá, kdy se projevuje např. při únavě nebo při zakrytí zdravého oka a jeho následném odkrytí.
Zdroj: Wikipedie, Velký lékařský slovník
Libuše Křížová, primářka českobudějovické oční kliniky Gemini, upozorňuje, že děti v předškolním věku si na špatné vidění stěžují málokdy, ale rodiče si mohou již všimnout zhoršeného zraku potomka: „Oční vada se projevuje například častým mnutím očí, mrkáním, bolestí hlavy, bolestí kolem očí, zakopáváním nebo vrážením do předmětů,“ vysvětluje lékařka. „Na zamlžené vidění si stěžují spíše až školní děti. U nich je signálem zhoršeného zraku chození blízko k televizi či horší prospěch ve škole, protože nevidí dobře na tabuli.“
Čemu lze předejít a co se spraví samo
Obecná prevence proti vzniku oční vady neexistuje, některé ale samy zmizí. „Spolehlivý způsob, jak předcházet krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, bohužel neexistuje,“ konstatují lékaři.
Tyto dioptrické vady se ale v průběhu života mohou měnit, a to dokonce k lepšímu. „Při narození je oko přirozeně dalekozraké a růstem dochází ke snižování dioptrií. Někteří dalekozrací pacienti mohou tedy brýle časem odložit. Krátkozrakost se naopak typicky v pubertě růstem oka zhoršuje,“ říká Libuše Křížová.
Oční vada, které předcházet lze, je tupozrakost. „Její prevence spočívá ve včasné diagnostice, nošení brýlí a případně okluzi – zalepování jednoho oka, ideálně v předškolním věku,“ doplňuje lékařka.
Čím je dítě menší, tím složitější je oční vadu rozpoznat. Přitom neléčená oční vada může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku.
Neléčená oční vada v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku. Oční vadu by měl diagnostikovat dětský lékař. „U dětí je vyšetření zrakové ostrosti prováděno v rámci preventivních kontrol u dětského lékaře. Pokud jsou v rodině rizikové faktory, jako jsou například šilhání, tupozrakost nebo vyšší brýlová vada rodičů, je vhodné nechat dítě především v předškolním věku vyšetřit i u očního lékaře,“ doporučuje Pavel Stodůlka.
Řešení očních vad u dětí
Dětí s oční vadou podle lékařů přibývá. Na operaci dioptrických vad si ale musejí počkat. „Celosvětově roste počet dětských pacientů s krátkozrakostí. Studie posledních let spojují výskyt krátkozrakosti s častějším díváním se do blízka například na tablet nebo mobilní telefon,“ popisuje Libuše Křížová. Problematice vlivu digitálních zařízení se podrobně věnujeme v článku Více než dvě hodiny na mobilu a počítači? Co přesně vám hrozí.
„Refrakční vady – dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus – se řeší předpisem brýlí na celodenní nošení. Tupozrakost a šilhání se léčí okluzí a speciálním cvičením, šilhání navíc i operací. U dětí se operace dioptrických vad neprovádějí. Předpokladem takových operací je ukončený růst a stabilní dioptrická vada,“ vysvětluje lékařka.
I s nošením kontaktních čoček je dobré počkat. „Kontaktní čočky je možné nosit od zhruba patnáctého roku věku. Záleží na tom, jak je dítě schopno se o kontaktní čočky starat a nosit je. Pokud je dítě šikovné, není překážkou ani občasné nošení kontaktních čoček v nižším věku. Je ale nutné si uvědomit, že při nesprávné manipulaci může docházet k zánětům oka, tvorbě patologických cév na oku a dalším komplikacím,“ upozornil Pavel Stodůlka.
ČLÁNKY DO MAILU