Hubnout pro zdraví: od nesmyslů přes fekální transplantaci po laskavé hubnutí

Nesmyslné nabídky bez racionálního jádra

Nabídka zázraku, který zhubne bez změny životního stylu za vás. Není třeba měnit jídelníček, zvyšovat pohyb – jen si přidáte něco, co vám zlikviduje tuk. Bez práce, navždy a natrvalo (čaje, koření, pilulky, náplast…).

Výsledek: Zhubla peněženka a vy se osočujete, že jste zase naletěli, nebo ještě hůře, že jste selhali, jste k ničemu…

Rada: Nenechte rozum převálcovat emocemi. Když se vám to nepodaří, přijměte to jako každoroční rituál, kdy dáte vydělat obchodníkům, a neobviňujte se ze selhání.

Diety, které omezují živiny nebo vylučují určité skupiny potravin 

Některé z doporučovaných diet mohou mít malé racionální jádro (omezování cukrů ve vztahu k vylučování inzulinu, dostatek bílkovin při malém příjmu v nízkoenergetických bílkovinných dietách apod.). Ale máme zkušenosti, že vynechávání živin (někdo vynechává tuky, jiný sacharidy) nebo celých potravinových skupin (mléčné výrobky, přílohy apod.) nevede k trvalému úspěchu.

Lidé si úplně zbytečně zužují výběr potravin pro sestavení jídelníčku, ve kterém pak mohou chybět základní živiny, vitaminy, minerální látky apod. Například paleodietáři se nesmí dotknout luštěnin, které třeba milují, masoužrouti se při vegetariánské stravě zase obelhávají „kvazihamburgery“ či jinými pokrmy, které věrně kopírují maso, ale masem nejsou.

Výsledek: Když nesmyslná, tupě přijatá pravidla, která jsou proti vaší přirozenosti, porušíte, naskočí tzv. vnitřní kritik. Ten vás nevybíravými slovy kárá, že jste zase selhali, že už to nemá cenu, že jste budižkničemu. Často se pak začnete nekontrolovaně přejídat do doby, než rozjedete další kolo hubnutí. Tímto životním koloběhem se zcela odpojujete od potřeb svého těla a kila plíživě přibývají.

Rada: Více než taková striktní pravidla respektujte potřeby svého těla. Představte si, jak sedíte třeba v řecké taverně a s chutí si dáváte rybu, trošku brambor a kupu zeleniny a užíváte si to. Zrovna tak si můžete tvořivě poskládat jídelníček z nutričně výhodných chutných potravin a brát to jako dobrodružnou hru, co každý den vymyslíte. A hlavně: pokuste se při změně návyků brát v úvahu nejen doporučení zvnějšku, ale nalaďte se spíše na své potřeby, mluvíme o tzv. vnitřní moudrosti.

Nová spása pro hubnoucí

Spadají sem pojmy jako nutrigenomika, nutrigenetika, střevní mikrobiom apod. Věda jde kupředu a tyto teorie mají racionální jádro. Ale třebaže jsou teprve předmětem výzkumu, obchodníci s hubnutím nelení a čile je nabízejí.

Nutrigenomika a nutrigenetika

Tyto obory zkoumají vztah výživy a genů. Doporučují například optimální poměr živin pro konkrétního hubnoucího člověka, tedy kolik by měl jíst bílkovin, tuků a sacharidů. Věda však není zatím tak daleko, aby se dalo – přestože se to komerčně nabízí – z genetického vyšetření určit optimální skladbu jídelníčku a druh pohybové aktivity nejvhodnější pro daného člověka (mně například vyšlo, že mám sprinterský gen, což rozesmálo manžela, který za mě musí při tenisové čtyřhře vzhledem k mému pomalejšímu rozjezdu hodně běhat).

Střevní mikrobiom

V současnosti je to žhavé téma a v posledních letech se zjišťuje, co všechno střevní mikrobiom ovlivňuje – od trávení a imunity přes naši psychiku až k hubnutí. Střevní mikrobiom má, pokud nedojde k nějakému onemocnění, od cca tří let poměrně stabilní složení. Při určitých druzích onemocnění funguje léčebná metoda, tzv. fekální transplantace, která spočívá v přenosu stolice od zdravého jedince nemocnému pacientovi s cílem pozitivně změnit složení střevní mikrobioty. Neplatí to však pro léčbu obezity, protože výzkum zatím není tak daleko. Ani v tom smyslu, jak někteří podnikavci slibují, že vám na základě analýzy stolice doporučí ten nej nej nej způsob hubnutí.

Pravda je, že ve střevním mikrobiomu zcela převládají bakterie kmene Firmicutes a lidé s obezitou mají jejich počet zvýšený. Tyto bakterie jsou odpovědné za to, že se z přijímané potravy využívá více energie, zatímco druhý nejpočetnější kmen – Bacteroidetes – tolik energie z přijaté potravy nevyužije. A těchto bakterií mají právě lidé s kily navíc méně. Takže je teoretická hypotéza, že změnou poměru bakterií těchto dvou kmenů by se dalo zařídit, aby se ze snědené potravy využilo co nejméně energie a nepodporovalo by se ukládání tuků. Teoretický základ zde tedy je, ale to, aby problém obezity vyřešil přenos stolice od zdravého štíhlého jedince člověku s kily navíc, je asi hudba ještě hodně vzdálené budoucnosti.

Výsledek: Tím, že zaplatíte nemalý peníz za pseudovědecká doporučení, jste více motivovaní dodržovat plán, který obdržíte a který se leckdy shoduje se zásadami rozumné redukce váhy. Pokud máte podle tohoto plánu na výběr širší škálu potravin, nemusíte ani trpět tolik na duši. Jen jste si za vydaný peníz mohli udělat radost něčím, o co stojíte, ale takhle si to bohužel nedopřejete.

Rada: Ve vztahu k doporučení skladby jídelníčku a druhu pohybové aktivity, které vycházejí z pseudogenetického vyšetření, vezměte v úvahu i vaše chuťové preference a další faktory. Změny pro vás musí být přijatelné a dlouhodobě udržitelné. Na mikrobiom příznivě působí strava bohatá na vlákninu a kvašené (fermentované) výrobky. Dbejte tedy na dostatečný příjem zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a luštěnin. Jezte klidně každý den zakysané bílé mléčné výrobky a kvašenou zeleninu.

• 
• 
• 

Dalších 9 fotografií

Laskavé hubnutí: několik myšlenek k tomu, jak užívat život

Každý chce prožít život co nejlépe. Existuje mnoho nejrůznějších metod na „výrobu příjemna“. Dnes se to hemží pojmy jako „hygge, lykke, ikigai“ a podobně. Stačí se však trochu navrátit k přirozenému životu.

Pokuste se vystavovat občasnému diskomfortu, jděte ven i za deště, za zimy, za horka a všímejte si v přírodě všech barev, vůní a zvuků. Nechte přitom odpočinout mozkovou část, která vás ponouká žít v minulosti nebo budoucnosti, a napojte se při těchto aktivitách na přítomnost pomocí zraku, sluchu, čichu, dotyku a dechu – potěšte se smysly. Dříve to bylo naprosto přirozené, ale v dnešním přetechnizovaném světě je třeba se k tomu cíleně přimět, s nadějí, že se to opět stane životní potřebou těla i duše. A když se vám nebude chtít užívat si přírodních živlů – nechte klidně tento balzám pro zdraví, který vyhovuje většině, ale nemusí to být to pravé ořechové pro vás, na jindy.

A tím přejdeme k pojmu laskavost a vděčnost.

Krátké každodenní zastavení

Promítněte si své dny. Jedete celý den jako fretka na autopilota, děláte věci automaticky a plníte stále to, co po vás žádá okolí? Pokuste se několikrát v průběhu dne zastavit, stačí na minutu, a uvědomit si, co hezkého vás právě obklopuje. Třeba jdete po ulici a nad vámi je prosluněná obloha nebo zajímavé mraky, třeba padají sněhové vločky, jejichž tvaru jste si doposud nevšimli, nebo se před vámi tyčí krásná budova, hezký strom, potkáváte usměvavé lidi… A třeba – když se na moment ponoříte do svého těla – zjistíte, že máte hlad či žízeň nebo strnulou šíji či bolavé koleno.

Protáhněte se a uspokojujte své potřeby i během dne. Pokud tak neučiníte, dorazíte po celém dni domu hladoví a unavení a je přirozené, že nekontrolovaně sytíte potřeby, které jste v průběhu celého dne zanedbávali. Zkuste si občas říci – co laskavého pro sebe mohu udělat právě teď? A udělejte to.

Pečujme nejen o druhé, ale i o sebe

Mnozí z nás mají pocit, že musí dělat to nejlepší pro okolí. Leckdy se až obětují na úkor péče o sebe. V našich kurzech zdravého hubnutí si to lidé často uvědomí, když poslouchají druhé.

Zde jsou schopni objektivně vidět, jak se ženy věnují až přespříliš rodině a na sebe vůbec nehledí. Je pak pro ně snazší to vztáhnout i na sebe a lépe přijmou, že na čas investovaný do své osoby nelze nahlížet jako na sobeckost.

• 
• 
• 

Dalších 31 fotografií

Naučte se být vděční

Emoce nejsou špatné nebo dobré. Všechny patří do našeho života, ale je prima posilovat ty příjemné. A silnou emocí je právě vděk. Mnohé situace považujeme za automatické, zvykli jsme si na ně jako na normu (máme děti, zajímavou práci, milého partnera, jedeme na dovolenou). Uvědomme si je občas, važme si jich a buďme za ně vděčni, to vše přispívá ke zvyšování duševní pohody. U mnohých se pocit vděku vytváří spontánně – často se sdílí například při pobytech se STOBem, ať už je to na Srí Lance, nebo v českých luzích a hájích. Lidé si zde uvědomují, že prožívají krásný bezstarostný týden, kdy se o ně někdo stará a oni si pobyt prostě mohou užít se vším všudy.

Zkuste se vždy v nějakou konkrétní dobu, třeba když uložíte děti, usednete na gauč nebo se chystáte jít spát, zamyslet nad tím, co se vám ten den povedlo. Zpočátku vám to asi nepůjde, protože se vám spíše převalují v hlavě myšlenky na to, co se vám nepodařilo nebo co jste mohli udělat nebo říci lépe. Začněte s drobnostmi, zkuste najít něco, na co se vážou pozitivní emoce. A vyjádřit za to vděčnost.

Vděčnost je silná emoce, která rozpouští špatnou náladu, nepohodu apod. Pokud si dokážete vážit toho, co máte – a nemusí toho být moc –, jste šťastnější než ti, kteří toho mají třeba více, ale neváží si toho.