Antibiotika jsou jistě jedním z největších vynálezů lidstva, ale vypadá to, že se blíží jejich konec. Doba, kdy ztratí svou účinnost. I na to upozorňuje Evropsky antibiotický den, který jsme si připomněli 18. listopadu.
Antibiotika umí zabíjet bakterie nebo zabraňují jejich růstu, čímž léčí infekce u lidí, zvířat a někdy i u rostlin. Existuje více než 15 různých tříd antibiotik, které se liší chemickou strukturou a antibakteriálním účinkem. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.
Bez antibiotik bychom se vrátili do „předantibiotické éry“, kdy by již nebylo možné provádět transplantace orgánů, protinádorovou chemoterapii, intenzivní péči a další lékařské zákroky. Bakteriální onemocnění by se šířila a nedala by se již léčit, takže by způsobovala mnohem více úmrtí.
Proč začínají být bakterie proti antibiotikům odolné?
Je to začarovaný kruh – čím častěji se bakterie s antibiotiky setkávají, tím rychleji si vypěstují odolnost na ně. Odolnost vůči antibiotiku je přirozený jev způsobený mutacemi v genech bakterií. Přehnané a nevhodné používání antibiotik nicméně urychluje vznik a šíření rezistentních bakterií. Působením antibiotik jsou citlivé bakterie usmrceny a odolné bakterie mohou dále růst, množit se, šířit a způsobovat infekce u jiných lidí, kteří antibiotika nikdy neužívali.
Bakterie rezistentní současně vůči více antibiotikům mohou způsobovat řadu různých infekcí: infekce močových cest, zápal plic, kožní infekce, průjmy, infekce krevního řečiště. Místo, kde infekce probíhá, závisí na druhu bakterie a na stavu pacienta.
Co je „nevhodné“ používání antibiotik?
Kdy užíváte antibiotika z nesprávného důvodu: většina nachlazení a chřipek jsou způsobeny viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná. V těchto případech se váš stav užíváním antibiotik nezlepší: antibiotika nesnižují horečku ani neomezují příznaky, jako například kýchání.
Kdy užíváte antibiotika nesprávně: jestliže zkracujete délku léčby, snižujete dávky, nedodržujete správně dávkovací intervaly (berete lék jednou místo dvakrát či třikrát denně, jak bylo předepsáno), nebude ve Vašem těle dostatek léčiva a bakterie přežijí a mohou se stát rezistentními. Dodržujte vždy pokyny svého lékaře, kdy a jak antibiotika užívat!
K tématu: Jak se vyvarovat nadužívání antibiotik?
Proč je antibiotická rezistence problém?
Léčit infekce způsobené rezistentními bakteriemi je složité: běžně užívaná antibiotika již neúčinkují a lékaři musí vybírat antibiotika jiná. Tím se může zpozdit podání správné léčby pacientům, což může mít za následek komplikace, včetně úmrtí. Pacient může také potřebovat intenzivnější zdravotní péči či použití alternativních a dražších antibiotik, která mohou mít závažnější vedlejší účinky.
Před objevem antibiotik umíraly tisíce lidí na bakteriální onemocnění, například na zánět plic nebo pooperační infekce. Od doby, kdy byla antibiotika objevena a začala se používat, se stále více původně citlivých bakterií stává rezistentními. Bakterie si také vytvořily mnoho různých způsobů boje proti antibiotikům. Protože rezistence stále narůstá, a v posledních letech bylo objeveno a uvedeno na trh jen několik nových antibiotik, je v současnosti problém rezistence vůči antibiotikům významnou hrozbou pro zdraví veřejnosti.
Každý může hrát důležitou úlohu při snižování rezistence k antibiotikům:
- Řiďte se radami lékaře, kdy antibiotika užívat.
- Je-li to možné, předcházejte infekci pomocí vhodného očkování.
- Myjte pravidelně ruce sobě i svým dětem, například po kýchání nebo kašli, dříve než se budete dotýkat jiných věcí nebo lidí.
- Vždy užívejte jenom antibiotika předepsaná lékařem, nepoužívejte „zbytky“ z domácí lékárničky ani antibiotika získaná bez lékařského předpisu.
- Informujte se u lékárníka, jak likvidovat zbylé léčivé přípravky.
Zdroj: Ordinace.cz
ČLÁNKY DO MAILU