Některé mámy a tátové mají z nástupu dítěte do první třídy hrůzu. Kdy je dítě skutečně nezralé a škola by pro něj mohla být „nezdravá“, a kdy za odkladem vězí spíše úzkostní rodiče? „O zdraví“ mohou být i značně náročné požadavky na tzv. „zaškolení“ kladené na dítě s odkladem.
Mít odklad bývala ostuda
Vyhledala mne klientka a tázala se, zda bych nemohl jejímu synkovi pomoci v dosažení odkladu nástupu do první třídy. Z řeči té poněkud úzkostné dámy vyplynulo – nemohu-li tak učinit sám, jistě znám někoho, kdo by se onoho úkolu mohl ujmout. Místo vhodné protekce jsem si vzpomněl na minulost.
Na počátku sedmdesátých let 20. století bývalo dosti riskantní sdělit rodičům, že jejich, třeba ještě ani ne šestileté dítě, není připraveno na nástup do školy. Pokud takto nezralému dítku již šest bylo, považovali rodiče návrh na odklad za urážku. Mluvili o zlovůli psychologa, který hodlá jejich potomka „orazítkovat na debila“.
Ještě v čase, kdy jsme usilovně budovali socialismus, se stav změnil. Perestrojku do jisté míry odstartovala hrůza před množinovou matematikou. Kde je jí konec. Počet odkladů nástupu do první třídy přesto roste.
Podmínky pro takové rozhodnutí vymezuje školský zákon.
Kdy je na místě odklad školní docházky
Odklad je na místě u dětí, jež mají výrazné problémy s výslovností nebo s formulováním vět. Nezapamatují si běžnou větu pro nesoustředěnost, nedokáží se alespoň v základech orientovat v čase, nejsou schopny prostorové orientace, neumí se obléci, samostatně jíst a pít. Nedodržují základní hygienu. Neznají ani základní data o sobě (jméno, adresu bytu, věk). Neposedí ani chvilku, nezvládnou odloučení od matky.
Samozřejmě i u těch, u nichž lze očekávat dlouhodobou nepřítomnost ve škole spojenou s léčbou a rekonvalescencí.
Šesté narozeniny oslavené v době od května do srpna mohou vyvolat otázku, zda dítko bude v září „ školsky zralé“. Jde o patřičný vývoj tělesný, intelektuální, emocionální i sociální. Mj. adekvátní „školní připravenost“ – tedy schopnost přijímat a plnit požadavky školy.
Školní zralost i připravenost společně ukazují míru tzv. školní způsobilosti. Velmi volně řečeno, jak dítko „má na to“ stát se žákem-školákem.
Víte, co je „Filipínská míra“?
Malé extempore: Ptal jsem se kdysi profesora Matějčka, světově uznávané kapacity v oboru dětské psychologie, na různé testy míry připravenosti dítěte na školu. Pan profesor odpověděl a pak se usmál se slovy: „A určitě nepodceňujte ani Filipínskou míru.“
Její obsah je spíše antropologický – měří schopnost dítěte dosáhnout prsty pravé ruky při ohnuté paži přes temeno hlavy na levý ušní boltec. Souvisí se změnou proporcionality těla kolem šestého roku (přechod z období první tělesné plnosti do období první tělesné vytáhlosti).
Filipínská míra
Hrubě orientační zkouška, která považuje za pravděpodobně školsky zralé dítě to, které rukou dosáhne přes vzpřímenou hlavu na ucho na protilehlé straně hlavy.
Zdroj: Slovnik-cizich-slov.abz.cz
Mnoho let uplynulo… Kampak na dnešní vědu s tak jednoduchým měřením.
Prodloužené dětství? Hrozí nuda
Ne zcela nutný odklad onoho životního milníku o rok prodlouží dětství. Mnohdy i přidá rok poklidu rodičů. Je tu ale přinejmenším riziko, že se školák bude za rok nudit. To jeho pozornosti, snaživosti ani sociální adaptaci nepřidá.
Další malé extempore: Čtvrt století externě učím na dvou fakultách nejmenované, prestižní university ve městě B a… jak to říci kulantně… občas se najdou studenti, jejichž schopnost dostát požadavkům na „dítě s OŠD“ v první třídě se, ehm, jeví poněkud diskutabilní. Nezoufejte proto, pokud se u vašeho dítěte i bez „OŠD“ nějaká ta chybička vloudí.
Zaujala mne stať Gabriely Droppové s názvem Odložení povinné školní docházky a co dál? Vyšla v Poradci ředitelky mateřské školy z října 2017. Radí, k čemu v mateřské škole dítko – po odkladu školní docházky (OŠD) – směřovat. Co by mělo po roce již coby prvňák zvládat. Výčet požadavků vskutku jen částečně přebírám a níže cituji:
Co očekávat
- Oblast somaticko-pohybová:
Základní obsluha, ovládání nástrojů, zařízení, příboru, vizuomotorická kontrola, porozumění prostorovým vztahům a prostorová orientace, realizace pohybových aktivit, koordinace pohybů horních a dolních končetin, kladný postoj ke zdravému životnímu stylu a předcházení nemocem, sezónní činnosti, jako je koupání, lyžování, bruslení, sáňkování, jízda na koloběžce. - V umělecké a expresivní oblasti:
Aplikovat své vlastní nápady při řešení problémů, obohacovat své expresivní možnosti při estetickém poznávání světa, zhodnotit různá umělecká díla včetně vlastních. Smysluplně se vyjadřovat a porozumět různým typům umění. - Komunikace:
Formulování otázek, vedení dialogu, aktivní poslech, souvislé mluvení, porozumění neverbální komunikace, poskytovat zpětnou vazbu a přizpůsobovat se požadavkům situace, předávat informace. - Sociálně-emocionální oblast:
Řešit konflikty, respektovat morální pravidla, přijímat a hrát různé role, přijímat jiné kultury a mezikulturní rozdíly, přijímat návrhy, poslouchat druhého, respektovat spoluhráče, přijmout kompromis, důvěřovat si. Tolerance, vstřícnost, empatie, zájem o dění ve třídě. - Základní schopnosti v logicko-matematické oblasti:
Porozumění časové kontinuitě, porozumění prostorovým vztahům, aplikace matematického myšlení, což umožňuje dítěti řešit širokou škálu problémů v každodenních situacích. - Funkce ke zvládání školních dovedností v přírodovědné oblasti:
Schopnost používat kognitivní a nonkognitivní dovednosti, pochopení a ovládání přírodního světa, porozumění světu, identifikace otázek a vyvození závěrů. Prezentovat porozumění a zájem o okolní svět, účinně objevovat, používat, zhodnocovat, vytvářet a předávat informace. Používání digitálních technologií (nejen být gramotný v používání počítače).
Do třetice malé extempore (ve vztahu k poslednímu bodu): Jsem počítačově čtvrt až (při velmi optimistickém hodnocení) pologramotný a pro slzy nemohu psát dál. „Pověz mi zrcadlo…“ zda bych byl schopen naplnit míru očekávání kladených na děti s OŠD? Zrcadlo mlčí…
Odložit, neodložit?
Slova se znovu ujímá autor tohoto sloupku. Důtklivě dí: Pro takříkajíc domácí, ryze orientační potřebu zjišťování toho, zda má, či nemá dítko nastoupit do první třídy stačí – slovy pana profesora Matějčka – „rozhodně nepodceňovat Filipínskou míru“.
Ve sporných případech věřit psychologickému vyšetření a jeho závěrům. Pokud dokážeme navíc věci zařídit tak, aby se dítko na školu těšilo, není to málo.
Navíc – jak zpívá Pavel Dobeš – i náš malý vědátor určitě dnes má „už od plínky Sunarku a digitální hodinky“. Žádný strach.
TIP: Na problémy se psaním se zakládá mnohem dříve než ve škole
ČLÁNKY DO MAILU