Poměr celkové "zátěže" planety u vegetariána/vegana vychází vůči "masožravci" teoreticky lépe, ovšem jen do doby, než do toho započítáme realitu. Maso se obvykle konzumuje ve vzdálenosti do několika set kilometrů od místa produkce. Navíc jeho skladování je jednodušší (stačí mrazírny) a lze tak jeho spotřebu snadno rozvrhnout v čase (zmrazené se může skladovat přibližně dva roky).
Naproti tomu u čerstvého ovoce a zeleniny je to složitější. Přepravují se často i tisíce kilometrů, aby se vyrovnaly výkyvy v sezónní a místní dostupnosti. Náklady na dopravu jsou vyšší (některé druhy ovoce se přepravují letecky, protože lodní doprava je příliš pomalá; pro získání stejného množství energie z rostlinné potravy ji potřebujeme větší množství), také je vyšší odpad (jak při prodeji (více se ho zkazí), tak při zpracování - část zpracovávané suroviny není určena ke konzumaci). Případná konzervace vyžaduje ještě další energii.
Suma sumárum není, dle mého názoru, možné jednoznačně obecně určit, zda je větší zátěží pro planetu vegetarián/vegan využívající i jinou potravu než pouze z místních zdrojů (bez toho by měl velmi chudý jídelníček, zvláště v zimě), nebo člověk chovající se podle zlatého pravidla "jez střídmě z bohatého stolu".
Problém naší planety není v tom, jestli jíme nebo nejíme maso, ale v tom, že je nás prostě moc. Jediné rozumné řešení je tak regulace porodnosti, zejména v chudých zemích (Evropa je schopná být více než potravinově soběstačná)