S dobře napsaným článkem a brilantními argumenty plně souhlasím. Jenže je to trochu házení hrachu na stěnu: Pro "militantní" vegetariány je neubližování živočichům spíš zástupný problém k tomu cítit se nadřazení ostatním "my jsme etičtější, my jsme ti vyvolení", což je ostatně typické i pro různé sektáře. Nedovedu si představit, že by přistoupili na jakýkoliv seberealističtější argument, který neodpovídá jejich neměnnému přesvědčení.
Tak si asi zaházím hrách na zeď já: Když pomůžu na ulici babičce, která spadne na zem, tak zcela bezpečně je to z pocitu nadřazenosti a můj čin je neupřímný a opovrženíhodný.
Říká se tomu také "podle sebe soudím tebe" nebo "čistému vše čisté".
Jsem vegetarián a nikdo to o mě neví, pokud se ovšem nestane svědkem toho, že si opakovaně na stůl nedávám maso - pak se omluvím a uvedu důvod, aniž mám chuť někoho přesvědčovat o své jediné pravdě.
Ten, kdo nevidí nekonečné utrpení zvířat ve velkochovech a jatkách, proti němuž jsou vyhlazovací tábory nacistů procházkou růžovou zahradou, musí mít otupělý cit. Ale neznamená to, že každý je schopen se masa zříci a já to respektuju. Stejně ale chápu i ty militantní vegetariány, kteří tomuhle naprosto zbytečnému násilí prostě nemohou blazeovaně přihlížet.
Článek je podle mě dosti demagogický a chvílemi i hloupý. Například ten nářek bezcitných nad utrpením rostlin. Je známou věcí, že "přes maso" se spotřebuje mnohonásobně víc rostlin, než pokud se konzumují přímo. Je to realistický argument nejen z hlediska možného utrpení rostlin, o němž masožraví tak často hovoří, ale i z pohledu ekologie a odstranění hladomoru?
Sam jste si zaroven odpovedel. Kdyz je nekdo militantni, tak nevidi zadne argumenty a umi byt pekne otravny. A i kdyz ma pravdu, tak ho ostatni nebudou chtit poslouchat uz proto, ze je militantni. A je jedno jestli se jedna o vegetariana, sektu nebo nevim co dalsiho.
Problem je, ze kdyby obcas nekdo nebyl militantni, tak si dodnes myslime, ze Zeme je placata a Slunce se toci kolem nas ;-)