Vlákno názorů k článku Odmítání masa = správná etická volba? od Patrik Chrz - Jednu malou výtku k článku - nesouhlasím s...

Jednu malou výtku k článku - nesouhlasím s tím, že odmítání vepřového nemá racionální důvod. V době vzniku zákazu tento důvod existoval - prasata kvůli svému způsobu života byla často hostiteli různých na člověka přenosných parazitů a chorob (navíc prase je geneticky velmi blízké člověku, takže je na přenosné choroby obzvláště náchylné).

Každopádně jinak souhlas, podle mě vegetariánství (nebo dokonce veganství) není nic jiného než obyčejná "rozmazlenost". Ještě pár let zpátky byli naši předkové rádi, že vůbec sehnali něco k jídlu (i když maso to většinou nebylo, pokud ho neupytlačili v panském lese) a v některých zemích to platí dodnes. Takže jsou lidé, kteří nejí maso, jiní si zase potrpí na tzv. fair trade potraviny a o nějaké popové hvězdě jsem zase četl, že chce jen modré potraviny (nebo něco takového).
My si můžeme vybírat. Sýry ze Švýcarska, káva z Brazílie, voda z Norska, čaj ze Srí-Lanky, banány z Panamy, kakao z Pobřeží slonoviny (tedy správně se má uvádět francouzský název, ale kdo by věděl kde leží Côte d'Ivoire)...). Hodně lidí nedá dopustit na tu "svojí" potravinu, kde náklady na její produkci a dopravu jsou při jeho velikosti spotřeby někdy vyšší, než celkové životní náklady lidí v některých chudých zemích.
Po cestě do práce jezdím kolem plakátu, který hlásá "za 90 % skleníkových plynů může chov hospodářských zvířat. Staňte se vegetariány, zachraňte planetu". Nejen, že to není pravda (většinu skleníkových plynů mají na svědomí sopky), ale ti samí lidé, co se "ofrňují" nad masem pak kupují oblečení nebo elektroniku z Číny, ovoce ze střední Ameriky a učit se jazyk letí do Austrálie.

Naši předkové jedli méně masa ne proto, že by byli tak vybíraví, nebo to považovali za něco neetického, ale protože rostlinná strava byla prostě dostupnější. Náklady na její vypěstování byly o hodně nižší, než na získání masa.
Byly ale i národy, kde tomu tak nebylo. Zvláště v pro pěstování zemědělských plodin méně hostinných oblastech (více na sever od nás) byl podíl masa v potravě mnohem vyšší.
Jenže náš aktuální způsob života hodně změnil. Změnily se poměry cen základních výrobních prostředků (půda, práce, kapitál) a tím celkové náklady na výrobu rostlinné a živočišné stravy. V ceně se projeví nejen náklady na samotné vypěstování, ale i dopravu, skladování a prodej (poslední tři hrají ve prospěch masa).
Když budu chtít ušetřit, tak si koupím řízek a vezmu si k tomu kousek chleba (nebo brambory). Slušnou večeři včetně nákladů na přípravu lze tak pořídit pohodlně do 20 Kč. Navíc to nevyžaduje ani extra kuchařský um.
Udělat bezmasou večeři za 20 Kč tak, aby to nebyly suché brambory je docela problém.

Ano, patříme k "horním 10 %" populace. A co? Máme se za to snad stydět? Máme přebytečné prostředky posílat do Afriky, ať jich je tam ještě víc a jednou nás přijdou ušlapat?

Přijde mi to jako rady "stáhněte si topení na 20 °C a vemte si svetr", ušetříte. Ať si šetří nezaměstnaní! Já pracuji a chci přijít z práce domů a chci mít doma TEPLO a ne, že se budu choulit ve svetru.