Protože přepočítáme-li kolik je potřeba půdy na výrobu je na tom maso podstatně hůř. Otázka není jestli jíst maso je, či není barbarské, ale jak moc jsme bezohlední k přírodě jen z důvodu našeho nasycení. Příroda zbytky nenechá a vesměs nezabíjí bez nutné příčiny. A taky jsme zlí hospodáři >Je vypočítáno, že 1 ha půdy může uživit 7 vegetariánů, zatímco masojed pro svou obživu potřebuje 2 ha půdy (zahrada, louka, pole). Na výrobu 1 t hovězího masa je zapotřebí 10-20 tun vysoce hodnotného krmiva. Zrno, nutno k vykrmení jednoho vepře, vystačilo by člověku na mnohem delší dobu než maso tohoto zvířete. Na vyrobení jistého množství živočišné bílkoviny je zapotřebí 5krát více půdy než na výrobu stejného množství rostlinné bílkoviny. Ročně na světě umírá půl miliónu lidí hladem.< Stačilo by jen upravit rodiči jídelníček a když maso jíst, tak raději méněkrát v týdnu. Je to stejné, jako bychom se bez nemuseli složitě ekonomicky zamýšlet pořídit si elektromobil, hybrid či diesel. Jestli svítit zářivkou či novým LED osvětlením. Pud sebezáchovy nám velí sáhnout po menším zlu.
Poměr celkové "zátěže" planety u vegetariána/vegana vychází vůči "masožravci" teoreticky lépe, ovšem jen do doby, než do toho započítáme realitu. Maso se obvykle konzumuje ve vzdálenosti do několika set kilometrů od místa produkce. Navíc jeho skladování je jednodušší (stačí mrazírny) a lze tak jeho spotřebu snadno rozvrhnout v čase (zmrazené se může skladovat přibližně dva roky).
Naproti tomu u čerstvého ovoce a zeleniny je to složitější. Přepravují se často i tisíce kilometrů, aby se vyrovnaly výkyvy v sezónní a místní dostupnosti. Náklady na dopravu jsou vyšší (některé druhy ovoce se přepravují letecky, protože lodní doprava je příliš pomalá; pro získání stejného množství energie z rostlinné potravy ji potřebujeme větší množství), také je vyšší odpad (jak při prodeji (více se ho zkazí), tak při zpracování - část zpracovávané suroviny není určena ke konzumaci). Případná konzervace vyžaduje ještě další energii.
Suma sumárum není, dle mého názoru, možné jednoznačně obecně určit, zda je větší zátěží pro planetu vegetarián/vegan využívající i jinou potravu než pouze z místních zdrojů (bez toho by měl velmi chudý jídelníček, zvláště v zimě), nebo člověk chovající se podle zlatého pravidla "jez střídmě z bohatého stolu".
Problém naší planety není v tom, jestli jíme nebo nejíme maso, ale v tom, že je nás prostě moc. Jediné rozumné řešení je tak regulace porodnosti, zejména v chudých zemích (Evropa je schopná být více než potravinově soběstačná)
Ani moc nestojím o tzv. "čerstvé" ovoce, podtržené a nepřirozenými postupy udržované a přes půl světa dovezené. Stačí mi jablka, švestky, hrušky, taky zelenina, zelí se naloží do hrnce a vydrží skoro do nového. Ve sklípku vydrží podobně brambory. Pokud jde o odpad, přijde do kompostu nebo domácím zvířatům, takže se plně využije.
Vím, každý tu možnost nemá a někdo se o ni dokonce dobrovolně nebo z hlouposti či lenosti připravil. Těm pak zbývají možnosti, o nichž píšete:(
Problém naší planety je hlavně problémem naší nenasytnosti, neskromnosti, hamižnosti apod.
Pohoda, hezký den