Opět se zvedly vlny vášní a emocí spojených s hypotetickými riziky, kterými ovlivní geneticky upravené rostliny lidský organismus.
Aktivní v komentování verdiktu EU jsou zatím, ostatně jako vždy, odpůrci GM, kteří se snaží veřejnosti vsugerovat myšlenku, že se případné využití těchto plodin na krmivářské, neřku-li potravinářské účely, negativně podepíše na imunitě jejich organismu i stavu naší krajiny. Cílem je pochopitelně dosáhnout na národní úrovni zákazu pěstování GM plodin.
Šalamounské rozhodnutí
Zákaz je nyní svým způsobem jednodušší právě proto, že členské země získaly kompetenci takový krok učinit. Zároveň jde o šalamounské rozhodnutí, protože členské země mohou vlastními silami zakázat pouze něco, o čem bylo právě na úrovni EU rozhodnuto, že povoleno je. Tento do současné doby uplatňovaný princip se tedy nemění – o tom, co lze v rámci EU v kategorii GM plodin oficiálně produkovat, rozhodoval Brusel vždy a rozhodovat bude i nadále. Členské země tak nemohou povolovat pěstování již dříve na úrovni EU zakázaných plodin, mohou jen zakázat to, co bylo plošně schváleno. Což ale na druhou stranu znamená, že případné národní zákazy budou v rozporu s verdikty EU, což není zrovna v souladu s deklarovanou „společnou“ zemědělskou politikou EU.
Česká republika je přitom zatím jednou z mála zemí, kde se GM plodina – kukuřice na krmné účely pro hospodářská zvířata – pěstuje, byť pod tlakem odpůrců biotechnologií její osevní plochy po počátečním nárůstu postupně stále klesají. Nelze se divit – v minulosti již odpůrci GM plodin na našem území několikrát zničili úrodu zemědělcům, kteří nectili jejich názor, pěstování GM plodin navíc komplikuje i na evropské poměry relativně liberální tuzemská legislativa. Odmítání GM plodin a biotechnologií obecně je ale ve skutečnosti cestou, jak snížit konkurenceschopnost našeho (i evropského) zemědělství, a je tak také cestou, jak zvýšit ceny potravin. Do třetice je navzdory tvrzením odpůrců GM také cestou, jak zbytečně zvyšovat zatížení naší půdy chemickými přípravky, které jsou nutné k ošetřování hospodářských plodin (GM plodiny není totiž potřeba tolik ošetřovat proti škůdcům, jsou proti nim díky genetickému zásahu odolné).
Plž kašle na odpůrce GM
Základním argumentem odpůrců GM byla vždy teze, podle které jde o umělý, nepřirozený a v přírodě neexistující zásah do genové informace tím, že se do původního genomu dostane gen jiného organismu, čímž nepřirozeně ovlivní jeho vlastnosti. Nyní tuto tezi vyvrátila sama příroda, o čemž ovšem odpůrci GM cudně mlčí.
Slovo „nyní“ navíc není zcela přesné (i když potvrzené důkazy byly publikovány nedávno) – údaje o přirozeném doplnění vlastních genů geny jiného organismu jsou známy několik let, a tvor, který „vlastními silami“ genovou manipulaci využil, žije ve světových mořích už hodně dlouhou dobu. Je to plž Elysia chlorotica, který si do své genetické výbavy přidává geny zelených řas, což mu umožňuje fotosyntézu a využití sluneční energie jako energetický zdroj pro svou existenci. U nás o tom přinesl podrobnou informaci před několika dny populárně-vědecký server Osel.cz.
GMO versus BIO
I to je jeden z přímých důkazů, že GM plodin netřeba se bát, a že není důvodu stále opakovat dogmata týkající se rizik pěstování modifikovaných plodin. Naopak je třeba zopakovat, že geneticky pozměněné rostliny nemusí být „jen“ odolné vůči škůdcům, ale mohou také – v přirozené formě – obsahovat vyšší podíl pro lidský organismus potřebných látek, například vitamínů. A nejen těch. Je také vhodné zopakovat, že změna genetické informace může v příslušných rostlinách (u nás jsou známé pokusy s huseníčkem) zvýšit jejich schopnost absorbovat z kontaminované půdy do sebe nežádoucí kontaminanty, tím půdu dekontaminovat a tedy zvýšit její kvalitu, takže plodiny pěstované následně na takto očištěných pozemcích v sobě mají nižší podíl nežádoucích látek.
Není tedy pravda ani to, že GM rostliny škodí přírodě. Pravda ale je, že omezují možnost pěstování plodin v ekologickém zemědělství, protože jsou ze zákona stanovená „nárazníková pásma“, kterými musí být oddělena od sebe produkce eko a GM. Ekologové tak nemohou expandovat na některé osevní plochy, na druhou stranu si právě oni ochranná pásma před možnou kontaminací GM pylem sami stanovili. Také proto GM ekologům vadí. Což ovšem není ochrana spotřebitele, ale obrana vlastních byznys plánů, aby se problém pojmenoval správným pojmem.
Navzdory „ antiGM“ kampaním v Evropě i u nás, ve světě osevní plochy GM plodin rostou a tento trend se nezastavil ani loni. Podle statistik se plochy oseté GM plodinami v roce 2014 zvýšily ze 175 milionů hektarů v roce 2013 na 181 milionů hektarů, což je pro srovnání skoro 50× více, než je plocha veškeré zemědělské půdy využívaná v zemědělství v ČR. Zdaleka přitom nejde jen o „zlatou rýži“ nebo proti škůdcům odolnou kukuřici.
Například v Bangladéši byl loni poprvé pěstován proti škůdcům odolný lilek, schváleny pro komerční produkci byly také GM brambory Innate, GM vojtěška KK179 se sníženým obsahem ligninu nebo modifikovaná kukuřice odolná vůči suchu. Za 20 let pěstování GM plodin ve světě se podle statistik snížila o 37 procent na plochách GM plodin spotřeba pesticidů, o 22 procent vzrostly výnosy těchto plodin a jejich pěstitelé zvýšili své zisky o 68 procent. To jsou zcela opačná data, než jaká uvádějí odpůrci modifikovaných plodin, kteří tvrdí, jak jsou zemědělci, kteří na biotechnologie vsadili, vazaly nadnárodních osivářských společností, jejichž symbolem je Monsanto. Člověk si v této souvislosti nutně musí klást otázku, jak je to s tím vazalstvím doopravdy, když jim vykořisťovatelé umožňují nárůst zisků, o kterých se například našim pěstitelům ani nesní. Samozřejmě, je tu inflace, ta ale zvedá nejen ceny zemědělských surovin, ale i náklady na jejich produkci, takže ve finále „nula od nuly pojde“.
Jak tedy v našich podmínkách s rozhodnutím EU o možnosti členských zemí svobodně rozhodnout o zákazu nebo povolení produkovat již schválené GM zemědělské suroviny naložit? Každopádně je třeba vnímat pozici EU pozitivně, a také jako šanci vydat se v naší zemi intenzivněji než dosud cestou produkce GM. Pod tlakem Světové obchodní organizace (WTO) se totiž bude nepochybně počet plodin, které lze na trhu EU použít a i komerčně pěstovat, (tedy které pro tyto účely budou schváleny na úrovni EU), zcela jistě zvyšovat. Členským státům se tak bude stále více otevírat prostor pro tyto plodiny, přičemž některé jej využijí více, některé méně a některé vůbec. Bylo by žádoucí, aby naše země patřila do té první skupiny. K dispozici máme právě v oblasti biotechnologií celou řadu odborníků na světové úrovni, ostatně právě ČR byla hlavním tvůrcem „Bílé knihy,“ která na základě vědeckých poznatků rozebírala rizika a přínosy GM jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele, tak pro krajinu. A přínosy ve všech uvedených oblastech jasně převažují nad riziky.
ČLÁNKY DO MAILU