Čtyřicetiletý cyklista se v jednom okamžiku nesoustředil na jízdu, nevšiml si na silnici kanálu, zprudka zabrzdil a přepadl přes řídítka. Naštěstí se mu nestalo nic vážného, pouze si sedřel kůži na lokti pravé ruky a lehce narazil rameno. K lékaři jít nechtěl, protože by musel na ošetření dlouho čekat a odřeninu zvládne sám. Ránu pořádně umýt, vydezinfikovat a převázat. Nebo snad nechat odkrytou dýchat?
Dezinfekci volíme podle typu rány
Ošetření i tak banálního a častého úrazu, jako jsou odřeniny, má svá pravidla. Velmi záleží na hloubce a rozsahu zranění. Podle toho také volíme typ dezinfekce. Se správnou volbou by měli umět poradit v každé lékárně.
„Každá antimikrobiální látka obsažená v dezinfekci má trochu jiné spektrum účinku. Ve výsledku se však dá říct, že na ošetření drobných poranění je jedno, jakou dezinfekci zvolíme. Pokud jde o dezinfekci hlubších ran, doporučuje se dezinfekce na bázi aktivního kyslíku (Actimaris, Aquitox, Microdacyn apod.), který zahubí i anaerobní bakterie (ty, které nepotřebují k životu kyslík) – především Clostridium tetani, které způsobují tetanus,“ říká Pavla Horáková, lékárnice z internetové lékárny Lékárna.cz.
Peroxid vodíku může léčbu prodloužit
Zejména pro malé děti a osoby citlivé povahy je dobrá zpráva, že mnohé dnešní dezinfekce neštípou a člověk si celého procesu ani nevšimne. V mnohých domácích lékárničkách je stále tříprocentní peroxid vodíku, který ale rozhodně není vhodný pro rozsáhlejší a hlubší zranění.
„Peroxid vodíku může jemně naleptávat poškozenou tkáň a tím zpomalit hojení,“ varuje lékárnice a dodává, že ideální je nechat poranění chvíli krvácet (cca minutu): „Díky toku krve ven se z rány odnese mnoho nečistot a patogenů. Poté ránu očistíme od všech zbylých nečistot s vydezinfikujeme. Ošetřit by se měly všechny rány. Ty rozsáhlé patří do rukou lékařů.“
Čištění rány
Nepříjemné, ale zásadní je pečlivé vyčištění rány. Odřeniny je potřeba vyčistit od všech nečistot, nejlépe pod tekoucí vodou. Kamínky, drobné třísky a další části, které voda nevyplavila, můžeme opatrně vyjmout pomocí pinzety. Nečistoty, které by v ráně zůstaly, mohou nadále komplikovat a prodlužovat hojení.
V případě, že se nám nedaří ránu zcela vyčistit, měli bychom ji svěřit lékařům, a to co nejdříve. Kůže se totiž hojí poměrně rychle a již následující den by mohlo být čištění částečně zarostlé rány mnohem bolestivější.
Pokud si nejsme jistí platností očkování proti tetanu (interval v dospělosti je 10 až 15 let), měli bychom se nechat v těchto případech poranění kůže přeočkovat. Infekce bakterií Clostridium tetani, které se při poranění spory dostanou do našeho krevního oběhu, nás totiž může ohrozit na životě.
Překrýt odřeninu, nebo ji nechat dýchat?
Každý, kdo si někdy poranil kůži na větší ploše, a nechal se odborně ošetřit, jistě nezapomene na pravidelné kontroly u lékaře. Lékař nejprve krytí strhne, což bývá bolestivé, následně prohlédne, ošetří a opět překryje.
V domácím prostředí není při menších a povrchových odřeninách krytí vždy nutné. „Záleží na tom, kde se odřenina nachází a jak je velká. Pokud by byla na místě, kde dochází k jejímu tření o jinou plochu těla či oblečení nebo byla většího rozsahu, tak bych ji překryla hydrokoloidním krytím. V případě volných ploch, kde tolik nehrozí stírání, většinou stačí nanést gel či sprej vhodný k vlhkému hojení rány,“ doporučuje lékárnice.
Výhodou tzv. vlhkého hojení je, že se rána hojí bez strupu a jizev. Hojení bývá rychlejší a mnohdy méně bolestivé. „Metoda vlhkého hojení se s úspěchem využívá při léčbě akutních, chronických a obtížně hojitelných ran. Principem vlhkého hojení je zachování přirozeného prostředí v ráně, absorpce sekretu a hnisu, zajištění optimálního pH a vlhkosti v ráně, čištění rány, podpora tvorby nové tkáně a snížení rizika vzniku infekce tím, že se zamezí kontaktu s vnějším prostředím,“ uzavírá Pavla Horáková.
Odborná spolupráce
Mgr. Pavla Horáková
Lékárnice působící v Lékárna.cz, kde se věnuje online poradně.
ČLÁNKY DO MAILU