Specializuje se na vymáhání odškodnění újmy na zdraví: „Ošetřující lékaři poškozených zaměstnanců často nesprávně vyplní formulář na odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění, čímž nastává zbytečné krácení odškodnění pracovního úrazu,“ vysvětluje Zbyněk Drobiš, vedoucí advokát projektu Právník pracovní úraz.
Jaký je správný postup pro zaměstnance, aby získal odškodnění pracovního úrazu?
Pracovním úrazem se rozumí dle zákoníku práce poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
K získání odškodnění pracovního úrazu je zásadní, aby pracovní úraz zaměstnance nenastal následkem porušení BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pozn. red.) zaměstnance, které by bylo jedinou příčinou vzniku pracovního úrazu.
Pracovní úraz je zaměstnanec povinen neprodleně nahlásit svému nadřízenému. Je důležité, aby zaměstnanec po úrazu zbytečně nečekal s nahlášením, kdy by mohlo nastat prodlení s šetřením pracovního úrazu. Stěžejním důkazem je záznam o pracovním úrazu.
Záznam o pracovním úrazu je tedy důležitý dokument?
Ano, záznam o pracovním úraze je podstatným důkazem. Vždy radíme poškozeným zaměstnancům vyžádat si tento záznam, aby měli důkaz o úrazu a jeho okolnostech. Zaměstnavatel je povinen vystavit záznam o pracovním úrazu v případě pracovní neschopnosti zaměstnance delší než tři kalendářní dny nebo smrti zaměstnance.
Zaměstnanec poškozený pracovním úrazem má právo na vydání tohoto záznamu od zaměstnavatele, jak stanovuje zákoník práce. Vydání je bezplatné. V případě úmrtí zaměstnance pracovním úrazem pak přísluší právo na vydání záznamu rodinným příslušníkům.
Jaké náhrady lze odškodnit? Na co všechno může mít člověk nárok?
Odškodnění pracovního úrazu zahrnuje náhrady dle zákoníku práce.
Náhrady při odškodnění pracovního úrazu:
- bolestné (lze žádat také u drobných zranění typu pohmožděnin),
- ušlý výdělek (odborně náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti),
- náklady léčení, cestovné, náklady péče o nesoběstačného poškozeného apod.,
- věcná škoda,
- trvalé zdravotní následky (odborně ztížení společenského uplatnění),
- renta (odborně náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti).
U každého konkrétního případu poškozeného zaměstnance je nutné posoudit, které náhrady a v jaký časový okamžik lze uplatnit k odškodnění.
Vědí lidé, na co mají nárok? V čem se třeba často mýlí?
V praxi se setkáváme s tím, že poškozený zaměstnanec je přesvědčen, že nemůže žádat náhrady, pokud je zaměstnán pouze na „dohodu“ nebo když již nepracuje u zaměstnavatele, u kterého utrpěl pracovní úraz. Zaměstnanec má právo na odškodnění pracovního úrazu, ačkoliv byl zaměstnán na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Stejně tak má právo na odškodnění také po skončení pracovního poměru.
Kdy se tyto náhrady řeší? Kdy tedy zaměstnanec obdrží ušlý výdělek?
Poškozený zaměstnanec mnohdy obdrží informaci, že odškodnění pracovního úrazu bude řešeno až po skončení jeho pracovní neschopnosti. Tento postup je však nesprávný. Ušlý výdělek je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Tuto skutečnost vymezuje zákoník práce.
K výpočtu a odškodnění bolestného není nutné vyčkávat na ukončení pracovní neschopnosti. Obvykle lze tuto náhradu odškodnit již po prvotním ošetření nebo propuštění z první hospitalizace. Budoucí případné operační zákroky lze následně řešit doplatkem bolestného. Stejně tak náklady léčení a cestovné lze uplatňovat průběžně k odškodnění.
Trvalé následky pracovního úrazu jako ztížení společenského uplatnění se hodnotí obvykle rok od pracovního úrazu po relativním ustálení zdravotního stavu.
Jakou roli hraje pojišťovna zaměstnavatele při odškodnění pracovního úrazu?
Pozice pojišťovny zaměstnavatele z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu je zásadní, protože pojišťovna poskytuje poškozenému de facto odškodnění. Zaměstnavatel poskytuje náhrady zaměstnanci v součinnosti s pojišťovnou. Pokud pojišťovna neuznává některé náhrady, pak zaměstnavatel obvykle také neplní napřímo poškozenému zaměstnanci.
„Zaměstnanec má právo na odškodnění pracovního úrazu, ačkoliv byl zaměstnán na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,“ upozorňuje na častý omyl advokát Zbyněk Drobiš
Jak na odškodnění bolestného a trvalých následků?
Bolestné a ztížení společenského uplatnění (trvalé následky) může představovat vysoké odškodnění nemajetkové újmy pro poškozeného zaměstnance. Výpočet se realizuje prostřednictvím nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Výpočet těchto náhrad vypadá v praxi tak, že zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele formulář pojišťovny k řešení těchto náhrad, který má vyplnit jeho ošetřující lékař. Vyplněný formulář pak slouží k odškodnění od pojišťovny zaměstnavatele. Hovoříme o tzv. bodovém ohodnocení pracovního úrazu.
Lékaři ale ve vyplňování někdy chybují. S jakými chybami se nejčastěji setkáváte?
Je to tak, při výpočtu (bodové ohodnocení pracovního úrazu) se setkáváme s chybami.
Časté chyby, kdy ošetřující lékař:
- opomene uvést některou položku zranění bolestného dle nařízení vlády,
- neuvede v případě splnění podmínek zvýšení základního odškodnění bolestného,
- nezahrne do bodového ohodnocení bolestného body za operační zákroky,
- opomene uvést některou položku trvalého následku dle nařízení vlády,
- nesprávně klasifikuje stupeň trvalého následku na škále od lehkého stupně až po těžký stupeň.
Ošetřující lékaři poškozených zaměstnanců tak častokrát nesprávně vyplní formulář na odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění pro bodové ohodnocení pracovního úrazu, čímž nastává zbytečné krácení odškodnění pracovního úrazu. Je to i proto, že ošetřující lékař poškozeného je obvykle specialista na danou lékařskou problematiku, kdy mu však tato „administrativa“ spojená s výpočty náhrad pro poškozené může činit obtíže.
Poškozeným zaměstnancům tedy doporučujeme zajistit ke správnému výpočtu bolestného a ztížení společenského uplatnění znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Zejména u vážnějších pracovních úrazů s několika operacemi a vznikem trvalých následků může být krácení odškodnění nesprávným výpočtem velmi vysoké.
V nedávné době byl publikován nález Ústavního soudu, který výpočet odškodnění trvalých následků dle uvedeného nařízení z podstatné části vylučuje, když by odškodnění této náhrady bylo vyšší dle výpočtového mechanismu dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která se využívá například u odškodnění dopravních nehod.
Poradíte tedy konkrétně, na co by si lidé měli dát pozor při řešení odškodnění?
Moje rady pro poškozené zaměstnance pracovním úrazem jsou tyto:
Jak postupovat pro získání odškodnění po pracovním úrazu
- Co nejdříve si zajistit záznam o pracovním úrazu.
- Klást důraz na správný výpočet bolestného a ztížení společenského uplatnění.
- Po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti následkem pracovního úrazu nepodepisovat dohodu o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu, když je skutečným důvodem ukončení pracovního poměru zdravotní nezpůsobilost zaměstnance následkem pracovního úrazu.
JUDr. Zbyněk Drobiš
Advokát a společník advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. Specializuje se na právní pomoc poškozeným dopravní nehodou a pracovním úrazem. Vedoucí advokát projektu Právník pracovní úraz.
ČLÁNKY DO MAILU