Odškodnění za zanedbání lékařské péče je nutné vybojovat, říká advokát

3. 2. 2022

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz / Karel Choc
ROZHOVOR – Radek Novotný pomáhá pacientům poškozeným při zanedbání lékařské péče či pozůstalým. K těmto případům je potřeba přistupovat extrémně citlivě a s velkou dávkou empatie. I proto, že právní praxe v ČR je velmi komplikovaná.

Specializuje se na vymáhání práva pro pacienty, například odškodnění trvalých následků, úmrtí či zanedbání lékařské péče u porodu. Prokazování nebývá jednoduché, lidé také někdy mívají nepřesnou představu: „Nelze odškodnit jakoukoli újmu na zdraví vzniklou při poskytování zdravotní péče, ale pouze újmu způsobenou tím, že zdravotní péče nebyla poskytnuta na náležité odborné úrovni,“ vysvětluje Radek Novotný, vedoucí advokát projektu Právník pro poškozené.

„Trestní řád sice teoreticky přiznává poškozeným řadu práv, ale v praxi se setkáváme s tím, že komunikace ze strany orgánů činných v trestním řízení je často velmi strohá,“ říká.

Kde je stanoveno právo pacienta na odbornou lékařskou péči?

O profesních povinnostech a standardech v medicíně hovoří již Úmluva o lidských právech a biomedicíně. Obecně pak je právo pacienta na lékařskou péči na náležité odborné úrovni, tedy lege artis, v našem právním řádu zakotveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ten stanovuje, že zdravotní služby mají být poskytovány na náležité odborné úrovni. Samotná zákonná definice takového postupu zní následovně: „Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.“

Jak se prokazuje zanedbání zdravotní péče u pacienta?

Základní podmínkou pro možnost poškozeného pacienta získat odškodnění za zanedbání zdravotní péče je prokázání, že postup poskytovatele zdravotních služeb byl non lege artis. Tedy v rozporu s náležitou odbornou úrovní, o které jsme již hovořili. Prokázání chybného postupu lékařů je však povětšinou velmi obtížné.

Prvním krokem je zajištění kopie kompletní zdravotnické dokumentace vedené k danému zákroku. Na její vydání má pacient ze zákona právo. Dalším krokem je odborné posouzení poskytnuté zdravotní péče znalcem z oboru zdravotnictví, respektive konkrétního medicínského odvětví, ve kterém mělo dojít k případnému pochybení. Znalec přitom vychází, ve značné míře, i ze zajištěné kopie zdravotnické dokumentace. Výsledný znalecký posudek hraje při prokazování non lege artis postupu zdravotnického zařízení nezastupitelnou roli. Při jeho absenci je prokázání pochybení většinou prakticky nemožné.

Kromě prokázání samotného non lege artis postupu je však současně nezbytně nutné prokázat příčinnou souvislosti mezi tímto chybným postupem poskytovatele zdravotních služeb a újmou na zdraví vzniklou poškozenému pacientovi. Nelze tedy jednoduše odškodnit jakoukoli újmu na zdraví vzniklou při poskytování zdravotní péče, ale pouze újmu způsobenou tím, že zdravotní péče nebyla poskytnuta na náležité odborné úrovni.

Jaké náhrady může žádat poškozený pacient?

Pokud dojde k prokázání odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za zanedbání lékařské péče s následkem újmy na zdraví, může poškozený pacient žádat odškodnění. Uplatňovat pak lze standardní náhrady vyplývající z občanského zákoníku. Nejčastěji jde o náhradu bolestného, ztráty na výdělku, nákladů léčení, cestovného a nákladů péče. Důležitou náhradou je v případech pochybení s vážnějšími zdravotními následky odškodnění ztížení společenského uplatnění, tedy lidově známých trvalých následků. Nadto je v některých případech možno požadovat odškodnění tzv. další nemajetkové újmy. Každý jednotlivý případ, tedy složení jednotlivých náhrad a jejich možnou výši, je však třeba zkoumat a posuzovat individuálně. 


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

„Základní podmínkou pro možnost poškozeného pacienta získat odškodnění za zanedbání zdravotní péče je prokázání, že postup poskytovatele zdravotních služeb byl non lege artis,“ říká Radek Novotný

Pozůstalí po zemřelém pacientovi mohou také žádat odškodnění?

Ano, pozůstalí po zemřelém pacientovi mají taktéž právo na odškodnění. Podmínkou je prokázání odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za úmrtí pacienta v důsledku non lege artis postupu. Liší se však možné nárokovatelné náhrady. Jedná se především o odškodnění duševních útrap spojených se ztrátou blízké osoby, výživného pro pozůstalé a nákladů pohřbu.

Každý případ je třeba opět posuzovat individuálně. V případech řešení odškodnění duševních útrap je důležitý vztah a citové vazby mezi pozůstalou osobu a osobu zemřelého, neboť je nutné prokazovat intenzitu takových vztahů. V současné době se v praxi odškodnění duševních útrap u nejbližších pozůstalých pohybuje obvykle v rozmezí od 500 až 800 tisíc korun pro každého z pozůstalých.

Probíhá v některých případech také trestní řízení?

V případech velmi vážných pochybení, s ublížením na zdraví nebo usmrcením, není výjimkou, že je vůči osobě, která se pochybení dopustila, vedeno trestní řízení. Nejčastěji pak jde o případy těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti či usmrcení z nedbalosti. Trestní řád sice teoreticky přiznává poškozeným řadu práv, ale v praxi se setkáváme s tím, že komunikace ze strany orgánů činných v trestním řízení je často velmi strohá. Lze tak jen doporučit zajímat se aktivně o to, v jaké fázi se trestní řízení nachází, aby nedošlo k promeškání nějaké lhůty či kroku a poškozený se tím nepřipravil o možnost získání odškodnění za zanedbání lékařské péče. V těchto případech přichází v úvahu možnosti nechat se v trestním řízení zastoupit zmocněncem, který se o takové řízení bude aktivně zajímat a aktivně prosazovat zákonná práva poškozeného.

Kde se uplatňuje odškodnění? Lze odškodnění získat mimosoudně, nebo je nutné se vždy soudit?

V situacích, kdy nehrozí promlčení, je naší prioritou pokusit se vyřešit případ mimosoudní cestou. Zdravotnické zařízení většinou provede interní šetření a společně se svým pojistitelem vzniklou situaci vyhodnotí. V případě uznání pochybení jsou pak postupně uplatněny a řešeny jednotlivé možné náhrady poškozeného pacienta. Při mimosoudním vyrovnání je současně zpravidla uzavírána dohoda o narovnání mezi zdravotnickým zařízením a poškozeným pacientem, respektive pozůstalými.

Často se setkáváme s tím, že si pacienti přejí podat trestní oznámení na lékaře, a to jako první krok, bez důkladného posouzení daného případu. Ačkoliv případné trestní řízení může vést k získání odškodnění, nejedná se vždy o nejlepší možné řešení. Vždy proto, jako optimální postup, doporučujeme nejdříve svůj případ konzultovat se specializovaný advokátem, který doporučí nejvhodnější postup a řešení vzniklé situace.

Jaké případy vám „nedají spát“?

Každé pochybení s vážnými zdravotními následky a s ním spojený lidský příběh mě osobně vždy zasáhne. Z tohoto hlediska jsou nejsložitější případy spojené s medicínským pochybením při porodech, které způsobí vážné trvalé zdravotní následky pro dítě, v nejhorších případech i smrt dítěte či matky.

Velmi složité jsou taktéž všechny případy pochybení končící úmrtím poškozeného pacienta, a to zvláště u hodně mladých lidí. Tyto situace jsou pro mě velmi náročné a je třeba k nim přistupovat extrémně citlivě a s velkou dávkou empatie. Nicméně i za takových okolností si člověk musí udržet odpovídající nadhled a provést klienta celým procesem řešení odškodnění jako odborník.

Mgr. Radek Novotný

Advokát a společník advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. Specializuje se na právní pomoc poškozeným pacientům při zanedbání lékařské péče. Vedoucí advokát projektu Právník pro poškozené.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).