Oční duhovka je aktuální mapou, kde každé místo reprezentuje určitý tělní orgán nebo systém. Levá duhovka odpovídá levé straně těla, pravá duhovka zase pravé straně těla. Obecně se dá říci, že stav orgánů a funkcí horní části těla se zrcadlí v horní části duhovky, orgány a funkce dolní části těla v dolní části duhovky. Irisdiagnostika může přispět k větší efektivitě léčebných postupů při různých chronických onemocněních, protože rozezná vzájemné souvislosti mezi nemocemi.
Oko jako promítací plátno
Skrze optický nerv je oko spojeno s mozkem, který díky tomu může „nahrávat“ informace o každém psychickém i fyzickém procesu probíhajícím uvnitř těla. V závislosti na těchto procesech se mění barvy a značky v očích. Samotná oční bulva ve skutečnosti nemá hladký povrch. Je pokryta prohlubněmi a vyvýšeninami, přičemž místa, která se jeví jako tmavá, jsou vlastně štěrbiny neboli hluboké vrstvy oka. Bílá místa jsou zase vyvýšené oblasti duhovky. Čím větší je degenerace konkrétního orgánu, tím tmavší jsou jemu odpovídající plochy na povrchu duhovky.
Zcela zdraví lidé mají jednotnou barvu duhovky a vlákna nahuštěná bezprostředně blízko u sebe, bez známek porušení. Pokud je barva duhovky celistvá, ale vlákna začínají vykazovat uvolněnou stavbu, naznačuje to občasné zdravotní problémy. Na pohled patrné mezery už svědčí o zdravotních potížích vyžadujících trvalé ošetření. „Stejně jako na kůži, tak i na duhovce se mohou vyskytovat pigmentová znaménka. Pokud jsou větší, vystouplá či nepravidelná, určitě je vhodné je pravidelně sledovat, zda se nezvětšují. Oční lékař také provádí fotodokumentace těchto znamének, aby mohl porovnávat jejich změny i v průběhu let,“ vysvětluje Andrea Janeková, lékařka Očního centra Praha.
„Další onemocnění ovlivňující oční duhovku je cukrovka neboli diabetes mellitus. Při rozvinutém či déletrvajícím onemocnění vznikají na duhovce přídatné cévy, které jsou většinou znamením špatně kompenzované nemoci. Ze vzácnějších onemocnění, která můžeme na duhovce pozorovat, je to například neurofibromatóza. Při ní vyrůstají na kůži drobné benigní kožní nádorky, na oční duhovce zase můžeme pozorovat pigmentované oční skvrnky, takzvané uzlíky,“ dodává MUDr. Janeková.
Ke změně barvy oka může dojít například v případě šedého zákalu neboli katarakty
Na barvě oka záleží
Oči dokážou o člověku prozradit mnoho – očima „mluvíme“ i vyjadřujeme emoce. Všímáme si však nejen pohledu a výrazu v obličeji, ale také barvy očí. Lidé s modrýma očima jsou z hlediska zdraví náchylní k onemocněním dýchacích cest, ledvin či srdce a také k revmatickým a alergickým potížím. Hnědé oči zase ukazují na osoby, které mají predispozice k oslabení nervového systému, onemocnění trávicích orgánů, žaludečním vředům, zácpě, nadýmání, zánětům žlučníku a apendixu. Podle studie vědecké publikace American Journal of Ophtalmology z roku 2000 mají lidé s tmavě hnědýma a černýma očima jeden a půlkrát až dva a půlkrát větší riziko šedého zákalu než lidé světloocí.
Zelené oko ve skutečnosti vlastně neexistuje – je modré a leží přes něj žluté skvrny nebo pásy. Žluté barvivo znamená v podstatě jedinou věc: může signalizovat sníženou funkci ledvin a špatný metabolismus kyseliny močové. Šedé oči mají lidé se sklony k onemocnění kůže a revmatismu.
Změna barvy značí problém
Barvu očí může ovlivnit stres a zejména zdravotní stav – užívání léků, onemocnění nebo hormonální změny. Výraznější změnu v zabarvení může způsobit i úraz oka. V případě, že jakoukoli změnu barvy očí zaznamenáte, navštivte raději lékaře. Pokud si všimnete například zarudnutí očního bělma, může jít o dosud nediagnostikovanou alergii. Žloutnutí zase svědčí o onemocnění jater. Pokud změnilo barvu jen jedno oko, může jít o dědičnou nemoc, kupříkladu neurofibromatózu, která způsobuje mnohočetné nádory zasahující nervovou soustavu, anebo Waardenburgův syndrom spojený s postižením sluchu a změnami pigmentace kůže či vlasů. Mohlo by jít také o nádor duhovky. Pokud jste však měli různě barevné oči vždy, není se čeho obávat.
Ke změně barvy oka ale může dojít také v případě šedého zákalu neboli katarakty. Jde o naprosto přirozenou součást stárnutí lidské čočky, ale zároveň také o nejčastější důvod slepoty v pokročilém věku, pokud není včas rozpoznán a léčen. „Šedý zákal se dnes odstraňuje ambulantní operací, během které je zkalená čočka pomocí ultrazvuku bezbolestně rozmělněna a pak z oka odsáta. Na její místo pak oční chirurg implantuje novou umělou oční čočku a ta v oku zůstává po celý zbytek života,“ vysvětluje Lucie Valešová z Oční kliniky DuoVize Praha.
Odborná spolupráce:
MUDr. Andrea Janeková
Oční lékařka Očního centra Praha, www.ocp.cz.
Zabývá se zejména refrakčními a kataraktovými vyšetřeními.
MUDr. Lucie Valešová
Oční lékařka, primářka Oční kliniky DuoVize Praha, www.duovize.cz.
Věnuje se mimo jiné laserové mikrochirurgii.
ČLÁNKY DO MAILU