Horní Jiřetín leží mezi Litvínovem a Mostem, odkud sem jezdí několikrát denně autobus. Stejně tak sem vede i cyklostezka, která pokračuje dál, podél Jiřetínského potoka do Mikulovic, kde se napojuje na Krušnohorskou magistrálu. Okolí městečka je zajímavé i pro pěšího turistu. Žlutá turistická značka vás vyvede Mariánskoúdolním polesím k Nové Vsi v Horách, kde se můžete napojit na červenou turistickou značku a vychutnat si dvacet tři kilometrů naučné stezky Flájská hornatina. Nebo můžete vystoupat na Rozhlednu císaře Františka Josefa na Růžovém vrchu (729 metrů) – leží východně od horní části obce Hora Svaté Kateřiny.
Zámek Jezeří
Za návštěvu stojí i kdysi honosné sídlo rodu Lobkowiczů, zámek Jezeří. Z Horního Jiřetína sem vede modrá turistická značka, nebo do 1,5 kilometru vzdálené městské části Horního Jiřetína Černice zajíždí autobus z Litvínova. Svahy nad zámkem jsou porostlé záplavou červených náprstníků. Rostou tu od roku 2005, kdy zámek i zahradu a okolí poničila vichřice o síle orkánu.
Dva prohlídkové okruhy, z nichž jeden vypráví zejména o historii zámku a okolí a druhý vás zavede do sklepů, kde se v současné době zabydlela strašidla a jiné pohádkové bytosti, můžete absolvovat až do konce října, denně (kromě pondělí) od 9 do 18 hodin.
Několikakilometrový výlet si můžete užít v okolních lesích, kde již není po bouři ani památky. Díky kopcovitému terénu se většinou střídavě stoupá a klesá. Trasy vedou vesměs po lesních nebo asfaltových cestách.
Změní se Horní Jiřetín s okolím v kráter?
Horní Jiřetín je zdánlivě běžné malé město, jakých je v naší republice několik set. Jsou tu domy, samoobsluha, ve které najdete všechno od včerejšího rohlíku přes pastičky na myši po šampon na vlasy. Mají tu hospodu, kostel, rybáře s rybárnou. Jenže dvěma tisícům obyvatel nyní hrozí, že se blízký důl rozšíří a podemele i jejich domy a zahrady. Těžit se tu začalo několik let po druhé světové válce a sto šest obcí již bylo kvůli povrchové těžbě vysídleno a srovnáno se zemí (včetně středověkého královského města Mostu). Poslední obětí těžby se staly počátkem devadesátých let Libkovice.
První polistopadová vláda sestavila Program ozdravění životního prostředí v Severočeském kraji a stanovila územní ekologické limity těžby. Nyní se jedná o jejich prolomení. Důvodem je zejména řešení nezaměstnanosti v okolních obcích.
Foto: Filip Singer
ČLÁNKY DO MAILU