„V léčbě se používá aplikace hořkého laku, který je zdravotně nezávadný a jehož nepříjemná chuť od okusování odradí. Současně je nutné pátrat po příčině vnitřního napětí a stresu, které k okusování nehtů vedou,“ píše se v odborné literatuře.
Příčinou naprosté většiny nemocí, onychofagii nevyjímaje, je tedy stres. Stresem jsou všechny vlivy, které na nás působí zvenčí: námaha, hluk, světlo, změny teplot, nejčastěji ale psychická zátěž. Každý se s nimi vyrovnává jinak, někdo je vnímavější, jiný odolnější.
Vystresovaná matka porodí „vystresované“ dítě
Individuální odolnost vůči stresu se zakládá už v nitroděložním období dítěte. Nesmírně záleží na tom, v jaké pohodě či nepohodě je těhotná matka. Pokud je ve stresu, v napětí, její stres se všemi kanály, nervově, cévními, hormonálními, přenáší na nenarozené dítě. Vystresovaná matka pak porodí dítě neklidné, úzkostné, hyperaktivní, s poruchou pozornosti a koncentrace.
Druhým faktorem odolnosti je vliv rodinné výchovy. Zda je dítěti věnován dostatek lásky a pozornosti, současně zda je vedené k samostatnosti.
Třetím faktorem je aktuální životní situace. Jinak vzdorujeme nemoci, když máme dobré rodinné zázemí a pracovní uplatnění. Jinak, pokud se současně rozvádíme nebo nás propustili ze zaměstnání.
TIP: Psychickou zátěží jsou tragédie, ale i úspěchy
Dva druhy stresu
Existují dva druhy stresu: pozitivní (eustres) a negativní (distres). Ten první je životně důležitý. Dítě potřebuje odmala vnější podněty – doteky, světlo, slovo, pohyb – k tomu, aby se rozvíjelo. Pokud podněty nemá, je zaostalé.
Pokud ale intenzita nebo množství vnějších podnětů překročí jeho individuální odolnost, dítě už je zvládat ne-může, začne být ne-mocné. Nemoc je tedy překročením individuální odolnosti člověka vůči vnějšímu stresu, selháním jeho adaptačních schopností. Onemocnět ale člověk může i z toho, že mu stres chybí.
TIP: Stres se projeví v obličeji i držení těla
Kondici má dobrou, starosti žádné. A to je ten problém
Pavlovi bude sedmnáct a do ordinace dorazil s oběma rodiči. Tělesné potíže nemá, od dvanácti let si kouše nehty. Rodiče s ním obešli pediatra, dermatologa, zkoušeli laky na nehty, domlouvání. Všechno marné. Posledním pokusem byl psychiatr. Vysvětlil jim, že příčinou je stres a předepsal antidepresivum Zoloft. Rodiče to zarazilo. Pavel jim nepřipadal ani úzkostný ani depresivní. Zoloft mu nedali, naložili ho do auta a přijeli se poradit.
Nuda!
Pavel se pohodlně usadil a vyčkával, co s ním provedu, jak ho zlozvyku zbavím. Nervózní mi rozhodně nepřipadal. Začal jsem pátrat po tom, co ho stresuje. Pavel je inteligentní, gympl hravě zvládá. Když přijde ze školy, sedne k počítači a hraje hry nebo zajde s kamarády do kavárny. Na léto mu rodiče zaplatili průkazku do golfového klubu, v zimě jezdívají lyžovat do Alp. Kondici má dobrou, starosti žádné. A to je ten problém. Rodiče společně podnikají ve stavebnictví, jsou hodně vytížení, úspěšní. Pavlovi odmalička snesli, na co si vzpomněl: nejlepší mobil, rychlý internet, lyže, golf, kapesné…Všechno až pod nos. Jen žádné úkoly a povinnosti. Když se objeví nějaký problém, čeká, až ho starostliví rodiče vyřeší. Teď za něj řeší okusování nehtů.
Ukouše se nudou
Zlatý bludný balvan Sisyfa jsem dostal mimo jiné za to, že v ordinaci používám lidová přísloví. Opravdu to dělám a mám s tím výborné zkušenosti. Přísloví se našlo i pro Pavla. S rodiči jsme se rychle shodli, že si nehty kouše z nudy. To pálivý lak ani Zoloft neřeší.
Napomínání nebo trestání mohou zlozvyk jen zhoršit. Čím víc se člověk na nějaký problém soustřeďuje, tím větší je to problém, tím větší napětí. Osvědčenou metodou je pozitivní podmiňování. Spočívá v tom, že vědomě ignorujeme chování nežádoucí a naopak oceňujeme chování žádoucí. Je to jako když rodina jede v autě a děti zlobí. Rodiče je napomenou, ale nevšimnou si, když jsou děti hodné. Je potřeba to otočit. Pokud člověk reaguje na negaci, dává jí svoji energii a tím ji posiluje.
Další možností je odvedení pozornosti od nežádoucího chování tím, že dítě nenapomínáme, ale nabídneme mu jiný, užitečnější program. Pavlovým rodičům jsem poradil, aby místo obcházení doktorů, lakování nehtů a Zoloftu syna pořádně zaměstnali. „Aby měl plné ruce práce,“ neodpustil jsem si zakončit lidovým příslovím.
ČLÁNKY DO MAILU