Lozano Červenka patří k těm nejvýraznějším olivovým olejům, které si v Česku můžete pořídit. Vaří s ním jak ve francouzské restauraci Pot au Feu, tak i v karlínské Esce, Piano Nobile Chateau Mcely, v Brixton Balls nebo i v Pastařovi.
Čím je tento olej výjimečný a kdo za jeho výrobou stojí? Přijeli jsme se zeptat do Středokluk, kde sídlí firma Lozano Červenka a kde nás v kouzelném prostředí přivítali její majitelé Eva Lozano Červenková se svým manželem Carlosem Lozano a sestrou Lídou Barbier.
Chtěli olej hlavně pro sebe, nakonec je pro všechny
Jako správný Andalusan, který pochází z úrodné oblasti olivovníků, si i Carlos Lozano se svojí českou manželkou Evou před lety zakoupil několik olivovníků. Ale protože v té době Carlos pracoval na velkém projektu jako stavební inženýr v Barceloně, svůj olivový háj si s Evou jen pronajímali. Pár lahví s olejem, který z jejich oliv zemědělci vyprodukovali, pak Eva vozila do Čech pro svou rodinu. „A protože je nás v rodině opravdu hodně a v letadle několik pětilitrovek oleje nepřevezete, začali jsme hledat alternativní možnosti dopravy. Přepravní společnost ale chtěla dovézt nejméně dvě palety oleje, a tak nás napadlo, že bychom přebytky rozprodali na Náplavce, kde tehdy začínaly farmářské trhy. Kontaktovali jsme organizátory, jestli by nás na trh pustili, i když nejsme český výrobce. A oni souhlasili,“ popisuje situaci před založením firmy Lída, která byla tehdy v Česku na mateřské, zatímco Eva s Carlosem žili ve Španělsku.
Před osmi lety, s krizí ve stavebnictví, přišlo do rodiny Lozano Červenka i jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v životě. Přestěhovat se do Libye nebo Panamy, kde měla Carlosova firma pobočky, nebo se začít věnovat olivovému oleji ve velkém. Zvolili olej, začali vyrábět pod vlastní značkou a přestěhovali se do České republiky, kde mezitím Lída pro rozjetí firmy připravila živnou půdu. Carlosovi bratři navíc koupili další olivovníky a stroje, do výroby se tak postupně zapojila celá rodina. Ve Španělsku nese olej název Olivencia, což je druhé příjmení Carlose Lozana. U nás ten stejný olej seženete pod názvem Lozano Červenka.
Dvě odrůdy, dva druhy zákazníků
Extra panenský olivový olej Lozano Červenka se vyrábí v andaluském podhůří Sierra de Segura, u bran národních parků Cazorla Segura a Las Villas, v provincii Jaén. „V našich olivových hájích roste dvacet čtyři tisíc stromů, z nichž průměrně sklidíme asi milion kilogramů oliv ročně. Z těch pak vylisujeme tři sta tisíc litrů olivového oleje. Do svých lahví stočíme sto tisíc litrů oleje, zbytek prodáme do Itálie,“ říká Carlos. Tento extra panenský olivový olej se získává výhradně za studena, a to z olivovníků starých více než sto let. V den, kdy se olivy sklidí, se hned vylisují, stáčí do tanků a následně do lahví.
„Máme dvě odrůdy olivovníků. První se jmenuje Picual, je nahořklá, hodně výrazná, na jihu Španělska je nejrozšířenější. Odborníci ji označují za jednu z nejlepších světových odrůd, ale lidé, kteří nejsou na tu pravou chuť olivového oleje zvyklí, s ní můžou trochu bojovat,“ vysvětluje Eva. Druhá odrůda Arbequina, typická spíš pro Katalánsko, je jemnější, máslovější a může být přijatelnější pro zákazníka, který není zvyklý na chuť olivového oleje. Na první dobrou prý zákazníci obvykle koupí Arbequinu, ale později sáhnou i po Picualu.
Olivový olej a něco k němu
Před osmi lety jste od Evy, Carlose a Lídy mohli sehnat jen Picual. Dnes už mají v nabídce dvě odrůdy ve filtrované a nefiltrované verzi. Koupíte u nich ale i řadu dalších prémiových produktů. „Ty se do nabídky dostanou vždycky podobně jako olej – protože je sami potřebujeme. Dobrá rajčata v Čechách seženete, často se ale nakládají do nekvalitního oleje. Ten jsme většinou vylili, ale protože nám vadí plýtvání, rajčata nakládáme do svého Picualu. Teď jsme na trh uvedli také tuňáka v Arbequině. Prodáváme velké mandle z jihu Španělska, když jsou čerstvě vyloupané a jsou naprosto neodolatelné,“ vypráví o pozvolném rozšiřování sortimentu Lída.
K mání jsou dnes v e-shopu třeba i olivy, kapary, mini okurčičky, rozinky či fíky. „Těší nás, že se lidé nebojí koupit olej přes internet. Stále se ozývají nové prodejny, restaurace i zákazníci. Nepracujeme ve stresu, ale v takovém poklidném tempu, které nám vyhovuje. Věříme vlastnímu instinktu a zatím máme pocit, že je správný,“ říká Lída. „Od roku 2014 prodáme každý rok o padesát procent víc oleje,“ dosazuje čísla Carlos Lozano.
Přestože se jedná o prémiovou kvalitu potravin, extrémně vysoké ceny tu nehledejte. Půl litru oleje koupíte za sto padesát korun, pětilitrovku za tisícovku, deset deka mandlí, o kterých se vám bude v noci i zdát, za padesát korun. A fíky, které s ubožáky ze supermarketu nemají nic společného, za třicet korun deset deka. „Už na samém začátku jsme si řekli, že nechceme fungovat pro horní dvě procenta lidí. Chceme být lidovější, čemuž odpovídají i ceny za naše výrobky. Ty jsme od začátku podnikání výrazněji nezměnili. Máme malé děti a chceme jíst zdravě, aniž bychom utráceli za jídlo majlant,“ dodává závěrem Eva Lozano Červenková.
ČLÁNKY DO MAILU