Nemusí jít nutně o třídu rozjívených dětí, které stále hledají nějaká dobrodružství. Zakázané ovoce chutná všem, kdo je ve své podstatě stále trošku rošťák. Pokud jste k tomu navíc zvídaví, některá varování pro vás mohou být spíše výzvou to či ono zkusit. Platilo to vždy a všude. Prosté zákazy takto jednoduše fungují. Nebudu vám tedy nic zakazovat a pokud po kontaktu svého jazyka se zmrzlým kusem kovu zatoužíte, podělte se pak o vaše zážitky a dojmy s námi. Já raději zůstanu u teorie.
Napsali jsme: Jak trestat děti, aby to bylo účinné?
Rebelie je známka nezralosti?
Nejdříve jsem si udělala malý průzkum ve svém okolí a opravdu jsem našla hned několik odvážlivců, kteří uvedené zkoušce neodolali a svůj jazyk na zábradlí přiložili. Zkušenosti byly vesměs stejné – jazyk přimrzl překvapivě rychle a pevně. Následovala lehká panika a touha po „svobodě“ pak byla příliš bolestivá. Většina z nich o svém zážitku mluvila jako o hrdinském činu, stali se hvězdou třídy a navíc porušili zákaz rodičů i učitele. Nenašla jsem ale nikoho, kdo by dobrovolně „přimrzl“ v dospělosti. Je to možná tím, že mám ve svém okolí samé „zralé“ lidi, jak mi vysvětlila psycholožka Mgr. Jana Mynářová:
„Touha po zakázaném ovoci je odlišná v různých životních obdobích. V dětství a dospívání je to naprosto normální a přirozené. Mládež se chce nějakým způsobem vůči okolí vymezit a najít své já. Testuje, co dokáže, aniž by se přitom zranila. Zkouší své možnosti, což se jí v těch krajních případech může stát i osudné. Má zkrátka tendenci překračovat hranice, které jim dospělí dávají. Cílem je tedy formování vlastní osobnosti, uvědomění si svých předností, ale i limitů. Pokud toto v dětství a dospívání neproběhne, tendenci zkoušet zakázané má pak i dospělý a je to právě známka toho, že v předchozím období své vlastní možnosti a hranice nezjistil a zůstal tak u potřeby se bouřit proti tomu, co je vhodné či doporučené. Což je ovšem známka určité nezralosti.“
K tématu: Kopírujete ve výchově své rodiče? A je vůbec úniku?
Vyzkoušeli jste někdy olíznout v zimě zábradlí?
V zimě přimrznete, v létě se spálíte
Jste-li tedy dítě a nějaká „autorita“, například třídní učitel, vás v období mrazu upozorní na možné nebezpečí, které v sobě zmrzlé zábradlí skrývá, neřkuli vám zakáže se ho dotýkat, či ho dokonce olizovat, je naprosto přirozené, že vás zláká hned první zábradlí po cestě ze školy.
O fyzických zákonech se pak přesvědčíte hned v první vteřině dotyku.
„Zábradlí má stejnou teplotu jako okolí, to znamená, že když mrzne, je i jeho teplota nižší než nula stupňů Celsia. Kov je navíc dobrým vodičem tepla, takže poměrně rychle odvede teplo z povrchu jazyka, a tekutina (zde v podobě slin) mezi jazykem a kovem zmrzne. Jazyk se tedy „přilepí“ na kov. Kdybychom olízli stejně zmrzlé dřevo nebo plast, jazyk by k němu nepřimrzl, neboť se jedná o špatné vodiče tepla, které z jazyku teplo neodvedou,“ vysvětlil nám profesor Vladislav Navrátil, vedoucí katedry fyziky při pedagogické fakultě Masarykovy university, a dodal: „Nejlepšími vodiči tepla jsou stříbro, zlato a měď. Stejně tak ovšem dobře vede například ocel. Spíše záleží na tom, jak chladný masivní kus kovu to je.“
Čtěte téma: Nebojte se chladu, zkuste kryoterapii!
Velmi brzy po přilepení nám dojde, že tento pokus není zas taková zábava a chceme se rázem zábradlí rychle zbavit. V tuto chvíli lehce zpanikaříme a jazyk co nejrychleji od zábradlí odtrhneme, což je samozřejmě velmi bolestivé, všude je plno krve a následky mohou být vážnějšího rázu. Jedna má známá si tímto způsobem dokonce utrhla špičku jazyka a od té doby lehce šišlá. Většinou je však zranění pouze povrchové, nicméně i ne příliš hluboká plošná rána velmi bolí a hojí se poměrně dlouho. Poraněný by tedy měl určitě navštívit lékaře.
Jak odlepit jazyk od zábradlí?
Šetrnější metodou je zábradlí zahřát a pak jazyk pomalu odlepovat. Přiznejme si ovšem sami, kdo z nás by s přilepeným jazykem čekal na pomocníka s nějakým ohřívadlem.
Ke zmrzlému kusu kovu se pochopitelně nemusí přilepit pouze jazyk, může se vám stát, že se „zapomenete“ a chytnete se třeba zmíněného zmrzlého zábradlí holou rukou. Po odtrhnutí nemusí dojít k tak velkému poškození jako u vlhké sliznice jazyka, nicméně i v tomto případě hrozí vznik omrzlin, což může mít rovněž nepříjemnou dohru.
Nepřehlédněte: Následky omrzlin můžete léčit celý život
Je nebezpečné nosit v zimě šperky?
Nošení šperků, nebo třeba hodinek, není v mrazu nebezpečné, i když jsou kovové. Jejich hmotnost je malá, a tedy i když teplo odvádějí, nemohou jej nikdy odvést tolik, aby k nim kůže přimrzla. Navíc jsou stále v kontaktu s teplým lidským tělem, což jim zaručí teplotu nad bodem mrazu. Pokud se však v zimě chystáte na delší výlet, při kterém by vám mohly hrozit omrzliny, je lepší zanechat vše, coby mohlo bránit proudění krve, tedy například prstýnky nebo hodinky, doma.
Olizování zábradlí není tedy taková zábava, jak se může na první pohled zdát. Navíc jsme tímto činem zanedbali i zásady hygieny, protože zábradlí se přímo hemží kdejakými bacily a mikroby, které není radno dostávat do úst.