U nás v Česku, jsme už natolik v pr–li, že je naprosto běžné, že rodiný rozpočet táhne každou chvilku někdo jiný. Chvíli on a pak zase pár let ona.
Někdy si život usnadňuje i několik generací dohromady. Dobrý model, který u nás i přes „moderní dobu“ doposud přetrval, třeba na vesnicích. Budeme ho potřebovat až zkrachují státní důchody.
O děti se už běžně také stará ten z partnerů, kdo zrovna míň vydělává, když přijdou na svět.
Ameriku jsme v některých věcech již dohnali, možná i předehnali. Co na tom, že to nebylo dobrovolně, z osvícení nebo naší moudrosti, ale prostě z nutnosti…