Péče o nemocné s rakovinou by měla být v budoucnu více přizpůsobena konkrétnímu pacientovi, sdělila novinářům Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK). Týká se to podle ní onkologické léčby i paliativní péče, jejímž cílem je tišit bolest. Podle onkologů by centra integrované onkologické péče měla úzce spolupracovat s odděleními paliativní péče a hospici. Informovala o tom agentura ČTK.
Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí Čechů a Češek po srdečně cévních onemocněních, s většinou pozvolným umíráním. Polovina pacientů s rakovinou zemře. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v ČR ročně onemocní přes 70.000 lidí, téměř 30.000 zemře.
Přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK profesor Luboš Petruželka představil novinky z mezinárodní konference v americkém Orlandu. Na 30.000 onkologů ze stovky zemí přijalo koncepci péče „na míru“ o každého pacienta. Léčit se má na základě genové charakteristiky nádoru a genové výbavy daného pacienta. Prezident konference Richard Schilsky předpovídá, že se do roku 2030 zvýší výskyt nádorových onemocnění trojnásobně.
Individualizace léčby by podle onkologů měla velmi omezit náklady. Potvrdilo se například, že určitá genová porucha u pacientů s rakovinou konečníku a tlustého střeva způsobí, že cílená molekulární léčba je u nich neúčinná. Tuto poruchu má 40 procent pacientů s daným typem rakoviny, z drahé léčby proto nemají užitek a peníze jsou vynaloženy zbytečně.
„Dobrý lékař se musí umět postarat o pacienta po celý průběh choroby, i do hořkého konce,“ řekl náměstek ředitelky VFN Jan Bříza. Onkologie podle něj není jen „výkladní skříň“ nabitá diagnostickou a terapeutickou technikou, je třeba zajistit návaznost činností specializovaných center a center paliativní péče. „Všechna pracoviště musejí zastávat jednotný názor, že ve středu musí být pacient a jeho dobrý pocit z léčby,“ uvedl.
ČLÁNKY DO MAILU