Je dobře, že je ve článku zmíněna důležitost a tvorba vitamínu D. Nicméně opět jen velmi povrchně.
Takže si dovolím zdůraznit, že pro dostatečnou tvorbu vitamínu D (u bělochů za našich světelných podmínek) je potřeba následující:
- dostatečný přísun vitamínu, nebo provitamínu A (karotenoidy)
- slunit se asi 20 minut denně (čas dopadu slunečních paprsků na kůži, takže zpravidla se je třeba slunit 2x20 minut) na co nejpřímějším slunci (kolmé paprsky)
Tvorba vitamínu D probíhá postupně a ve fázích. Předpokládá se, že celý cyklus je dovršen přibližně během tří dnů.
Ano, chápete správně že teprve po třech dnech popsaného slunění se metabolismus dopracuje k vitamínu D. Pokud programově nehubnete tak ho i část uloží do tuků, takže v zimě budete mít určitou zásobu k čerpání.
Přílišné mytí mýdlem prý může tvorbu vitamínu D znehodnotit, někdo tvrdí že úplně. Zkuste to občas jen vodou a ručníkem.
Důležité je si také uvědomit, že zmíněný vitamín A je pro tvorbu vitamínu D nutný stavební prvek. Ne každý člověk si umí z libovolného provitamínu A vytvořit dostatek vitamínu A potřebného pro syntézu vitamínu D. Zase nehrozí předávkování, což osobně považuji za legendu (rybí olej na hranici maximální dávky odpovídající mému tělu konzumuji již několik let a jediné co jsem zpozoroval, je že se mi zlepšil zrak). V zemích kde nemají strava bohatou na vitamín A se lidé mnohonásobně předávkují vitamínem A kdykoli je to možné, bez jakýchkoliv následků.
Osobně začínám se sluněním již když teploty vzduchu dosahují přes den 15°C (nedoporučuji každému, když sluníčko zakrývají mraky jde někdy opravdu i o otužování) a sluním se co to jde (nezdá se to ale rok je krátký). Jestli jsem něco při pravidelném slunění zaznamenal, tak to že se rozhodně nespálím i když se slunci nevyhybímám celý den. Možná jsem i celkově světlejší (když ze sebe opláchnu večer prach - jinak slyším "tys byl u moře?" i když nemám kůži typicky unavenou od slunce), než když se někdo nárazově vystaví slunci.
Letos mne večer pálila kůže (záda, ramena) jen jednou... zkuste se celý den lopotit na rozpáleném betonovém dvoře. Neměl jsem ale ani zvýšenou teplotu, neoloupal jsem se a do rána to bylo úplně dobré (jeden den jsem se pak slunci zcela vyhýbal). Rady co vám dávají lékaři jsou teoretické bláboly (neověřené žádnou osobní zkušeností ani pozorováním na ostatních lidech), musíte si každý na vlastní kůži vyzkoušet co je pro vás dobré.
Pro rychlejší regeneraci kůže i omezení volných radikálů či poškození DNA, konzumujte dostatek vitamínu C. Zmíněný vitamín A tu vaši kůži před spálením také chrání. Hodně pijte vodu, nebo nakvašené šťávy ;o)
Nezmínil jsem to, nějak mne to nenapadlo... Ochrané krémy či oleje (doplněné o UV filtry) již nepoužívám.
Občas podpořím regeneraci kůže nějakým olejem, zpravidla hned po koupeli na ještě vhkou kůži. Stačí ale tak jednou týdně, nebo za dva týdny.
Nevím proč mi to příjde důležité, ale nějak to souvisí. Nepoužívám repelenty.
Jako repelent mám jeden speciální olej, ale letos jsem ho ještě nepotřeboval, nebo spíše nepoužil. Komáry hubí sucho/horko a štípance z jara už se zahojily. Letos koušou akorát travní mušky (večer nejsou aktivní) a na ty stejně žádný repelent nepomůže, navíc ho nejde použít protože byste nachytali tuny prachu. To je lepší večer kůži ošetřit olejem pro regeneraci, pokud vůbec něco.
Ano, přesně tak: je to typický postoj lékařů: zapírat souvislosti mezi jídlem a zdravím. Lékaři jsou již tak úzce specializovaní, že nemohou vidět ani souvislosti mezi orgány v těle. Také mám, nejen pro tento účel, výbornou zkušenost s konzumací ryb (žiji blízko moře). Myslím že mnohem větší poškození DNA hrozí neustálou konzumací uměle vyrobených potravin, plných chemikálií s neznámým dopadem na lidské zdraví (ale povolených vládou, pochopitelně).
ČLÁNKY DO MAILU