Před genitálním oparem nechrání ani kondom. Krémy nestačí, jsou potřeba léky na předpis

Co je opar?

Herpes neboli opar je infekční onemocnění způsobené herpetickými viry. Konkrétně jde o rod Simplexvirus, dříve nazývaný Herpes simplex virus, který zahrnuje dva druhy virů způsobujících herpetické infekce:

• Herpes simplex virus 1 (HSV-1) – způsobuje orální opar,
• Herpes simplex virus 2 (HSV-2) – způsobuje genitální opar.

Opary postihují pouze člověka. K přenosu dochází prostřednictvím kapének (slin), úzkého fyzického kontaktu a pohlavního styku. Jakmile se herpetický virus dostane do těla, nemůžete se ho již zbavit. Herpetická infekce je celoživotní potíž a nelze ji trvale vyléčit.

Pro opary je charakteristické střídání období klidu s obdobím aktivní infekce. Virus setrvává v gangliích periferních nervů v latentní formě a nijak se neprojevuje. K jeho aktivaci dojde ve chvíli, kdy je organismus významně oslaben. Oslabení může vyvolat například:

• stresová situace,
• oslabení imunity nemocí (nachlazení, chřipka),
• UV záření,
• silný mráz nebo vítr,
• hormonální změny (menstruace, těhotenství, hormonální léčba). [1, 2, 3, 4, 5]

Kde se může objevit opar?

Podle lokality výskytu se opary dělí na orální a genitální.

Orální opar

Původcem onemocnění je v případě orálního oparu HSV-1. Tento virus se projevuje na horní polovině těla. Nemocní nejčastěji zaznamenají:

• opar v nose,
• opar pod nosem,
• opar na rtech,
• opar v puse,
• opar na tváři,
• opar na bradě.

Výjimečně se může objevit také opar v oku nebo opar na očním víčku. Nejzávažnější komplikací orálního oparu je pak herpetická meningoencefalitida. Jde ovšem o velice vzácnou (až raritní) komplikaci.

Genitální opar

Genitální herpes patří mezi pohlavně přenosná onemocnění. Je vysoce infekční. Ani použití prezervativu nepředstavuje v tomto případě stoprocentní ochranu. Přenáší se také z matky na dítě při porodu. Typický je pro něj výsev velice bolestivých puchýřků a vřídků v oblasti genitálu:

• u mužů opar na penisu,
• u žen vaginální opar.

K lokálním projevům se velice často přidržují další příznaky, mezi které patří zvýšená teplota, velká únava, nechutenství a zduření lymfatických uzlin. [6, 7, 8, 9, 10]

Inkubační doba oparu a infekčnost

Opary se objevují zpravidla 2–6 dní od nákazy. Místo, kde se opar objeví, začíná nepříjemně svědit. Poté se na něm objeví bolestivý puchýřek. Puchýř po určité době sám praskne a vytvoří se infekční vřídek, který se pomalu zaceluje. Hojící se rána je poté obalena strupem, který nesmí být stržen.

Doba hojení by se tím značně prodloužila, a navíc se mohou do rány dostat bakterie. Puchýř se v takovém případě zakalí a je obalen mokvajícími nánosy. Po takovém průběhu infekce může dojít k trvalému zjizvení tkáně nebo ke změně barvy kůže. Strhávání strupů je navíc velice bolestivé (zejména na rtech).

Celý proces trvá za normálních okolností 7–10 dní. Je důležité vědět, že člověk je infekční po celou dobu, tedy i ve fázi strupu až do úplného zhojení. Jakmile se opar objeví, měl by se tedy vyhýbat úzkému kontaktu s partnerem a dodržovat určitá pravidla, aby nedošlo k přenosu viru na ostatní lidi. V praxi to znamená:

• vyhýbat se líbání i polibkům na tvář,
• používat vlastní skleničku na nápoje,
• nepít přímo z lahve, ze které pijí ostatní,
• nesdílet s ostatními příbory, ručníky a balzámy na rty. [11, 12, 13, 14]

Léčba oparu

Jak léčit opar? V prvé řadě je potřeba zdůraznit, že léčba oparů je založena na mírnění příznaků. Samotné herpetické infekce se člověk nikdy nezbaví.

Léčba orální oparu

Opary na rtech se většinou zhojí do 10 dnů od vypuknutí prvních příznaků infekce. Proces hojení lze podpořit a urychlit mastičkami a krémy s antivirotickými účinky. Jako účinné látky se nejčastěji používají:

• aciklovir – nejefektivněji působí v první fázi oparu, kombinuje se také s hydrokortizonem,
• penciklovir – dá se použít ve všech fázích oparu.

K lokálnímu ošetření lze použít speciální náplast na opary, která funguje na principu vlhkého hojení. Náplast chrání opar před vnějšími vlivy a snižuje tak riziko druhotné infekce.

Léčba genitálního oparu

U genitálního oparu je léčba náročnější. Navíc se neobejde bez návštěvy dermatovenerologa. Ten předepíše antivirotika ve formě tablet, která jsou v tomto případě nezbytná. Použití lokálního antivirotického přípravku ve formě krému ke zlepšení stavu pacienta nestačí. [15, 16, 17, 18]

Přečtěte si také:

Opar je jako rýma: léčený trvá týden, neléčený sedm dní

Prevence proti oparům

Ačkoliv nelze herpetickou infekci vyléčit, častému výsevu oparů se dá předcházet. Obecně se doporučuje vyvarovat se činnostem, které opary aktivují. To znamená vyhnout se nadměrnému slunění, nechodit do solária a snažit se eliminovat stres.

Imunitu můžete posilovat zdravou stravou, dostatkem spánku a relaxací. Pro urychlení hojení je vhodné konzumovat potraviny s vysokým obsahem vitamínů skupiny B, například kvasnice. Důležitý je také dostatečný příjem zinku, který má protizánětlivé účinky a pomáhá s hojením ran. Doporučuje se také užívat zklidňující přípravky a doplňky stravy na posílení imunity. Výborně působí:

• vitamín E,
• L-lysin,
• pupalkový olej,
• třezalkový olej,
• echinacea.

Naše babičky používaly na opary osvědčené přírodní prostředky, které mají protizánětlivé účinky:

• propolis,
• heřmánek,
• česnek,
• šalvěj,
• med. [19, 20, 21, 22]

Přečtěte si také:

Co nedokážu vyslovit nahlas aneb opar jako psychosomatický projev

Opar u dětí

Opary se nevyhýbají ani dětem. K infekci většinou dochází u dětí věku mezi 6 měsíci a 5 lety. Opary se poté projevují stejně jako u dospělých. Problém nastává, když se objeví opar u novorozeného miminka. Imunitní systém takto malého dítěte totiž ještě není dostatečně vyvinutý, aby se s infekcí vyrovnal. V některých případech pak může dojít k poškození jater nebo dokonce mozku. [23, 24]

Opar v těhotenství

Opar na rtu se objevuje v těhotenství poměrně běžně. Jde totiž o stav, kdy organismus prochází významnými hormonálními změnami a celkově prožívá zvýšenou zátěž. Jestliže žena trpí na opary ještě před těhotenstvím, nemusí se o bezpečí nenarozeného miminka obávat.

Pokud se nastávající maminka nakazila na začátku těhotenství, měla by o tom informovat ošetřujícího lékaře. V takovýchto případech může opar představovat potenciální riziko pro vývoj plodu (ve vzácných případech může vyvolat potrat).

U genitálního oparu existuje vysoké riziko, že se dítě nakazí během porodu při průchodu porodními cestami. Virus je často zanesen do oka novorozence, což může způsobit i slepotu. Lékaři proto v tomto případě doporučují císařský řez. [25, 26, 27]

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, cdc.gov, healthline.com, healthychildren.org, my.clevelandclinic.org, hopkinsmedicine.org, mayoclinic.org, webmd.com, who.int, cpzp.cz, infektologie.cz, venerologie.cz, pediatriepropraxi.cz, klinickafarmakologie.cz, internimedicina.cz