Pokud je kýla malá, může ji lékař jen sledovat. Jediným definitivním řešením je ale operační zákrok. Jaké jsou jeho okolnosti a možnosti, popisuje chirurg Tomáš Bureš, vedoucí lékař Galerie Medical Center Kladno, místopředseda České herniologické společnosti a zakladatel prvního Centra pro řešení kýly v Nemocnici Kladno.
Co se dozvíte v článku
Jít včas k lékaři = vyřešit problém dřív
„U kýly platí jednoduché pravidlo: čím menší je, tím snáz je možné ji řešit,“ říká Tomáš Bureš, proč se i s malou a zatím nijak neobtěžující bouličkou třeba v třísle vypravit k lékaři. Ten potvrdí domněnku a navrhne další postup. Jisté je, že kýlu nevyřeší léky ani režim. Například kýlní pás, ke kterému se upínají naděje pacientů proto, že se operace pochopitelně obávají, podle Tomáše Bureše umí „jen“ zabránit komplikacím:
„Pokud se chce pacient kýly zbavit, je operace jediným řešením,“ říká jednoznačně lékař.
Jak poznat kýlu a kdy hledat pomoc
- Kýla vzniká proniknutím vnitřních orgánů břicha oslabenou břišní stěnou ven do podkoží.
- Nejčastěji se vyskytuje v oblasti třísla, dále pupku a v jizvách po břišních operacích.
- Kýla se projevuje tak, že se typicky v pupíku nebo třísle objeví boule.
- Ta buď sama „zmizí“, nebo se dá zatlačit zpět do břicha.
- Kýla většinou nebolí, pacienti pociťují spíš tlak nebo pocit píchání.
Operace: pro koho je vhodná?
„Při rozhodování o operaci hraje roli řada faktorů. Záleží samozřejmě třeba na tom, jak moc pacienta kýla obtěžuje. Velkou roli hraje také věk – mladý člověk bude ještě dlouho fyzicky aktivní, takže bude chtít situaci vyřešit a operace je nejlepší řešení,“ popisuje Tomáš Bureš.
Jiná je situace třeba u starších a nemocných pacientů. Pokud je totiž ve hře narkóza, vše se zvažuje třeba u nemocných se srdcem a dalších.
Každopádně by se neměla stát jedna věc, která se v praxi objevuje: někteří lékaři nechávají rozhodnutí až příliš na pacientech bez toho, že by jim podali dost informací o jednotlivých postupech.
„Pacient by měl dostat radu, protože jako laik se bez informací nerozhodne,“ říká Tomáš Bureš. „Lékař má shrnout možnosti, benefity a rizika. Jednoduše řečeno má přece pacient vědět ještě před tím, než do něj ‚říznou‘, proč a jak to budou dělat.“
Trendem je beznapěťová operace kýly
I v operacích kýly existují trendy, v současnosti se dává přednost tzv. beznapěťovým operacím. Takové zákroky mají velké výhody: minimální riziko návratu onemocnění, minimální pooperační obtíže, rychlejší hojení i rekonvalescence.
„Zjednodušeně se dá říci, že do těla vložíme síťku, která se vhojí a slouží jako záplata. Její použití předchází napětí a tahu a riziko recidivy je minimální,“ popisuje Tomáš Bureš.
A to je velký posun – dříve se totiž kýla „vracela“ až u třetiny všech případů. Moderní postupy znamenají o 80 % lepší výsledky.
„Frekvence recidivy je v současnosti asi do 5 %,“ upřesňuje Tomáš Bureš.
Galerie: Kýla může růst do neuvěřitelných rozměrů
Nejčastější nesmysl u kýly je zákaz cvičení
- I někteří lékaři často doporučují přestat úplně cvičit, pokud máte diagnostikovanou kýlu. Argumentem je, že se břicho nesmí zatěžovat.
- Pokud jsou ale svaly v kondici a pevné, kýlní branka je stabilnější. Jakmile svaly ochabnou, zvětšuje se i kýla.
- Riziko tzv. uskřinutí (porucha cévního zásobení obsahu kýly s rizikem jeho odumření) nastává při nečekaném pohybu – uklouznutí, upadnutí – když tělo není připravené na zátěž.
- Při cvičení tělo samo kontroluje, kam až bezpečný pohyb dovolí, takže nebezpečí nehrozí.
- V případě vrozené a malé pupeční kýly cvičení pomáhá, aby se stav nehoršil.
Operují kýlu všude stejně?
Různá pracoviště „řeší kýlu“ různě. Například zmiňované síťky jsou sice doporučeným postupem, ale zdaleka to není automatické. Rozdíly jsou také v čase, za který pacient po zákroku může znovu fungovat v běžném režimu. V nemocnicích totiž pacienti s kýlou stráví třeba čtyři dny, na pracovištích jednodenní chirurgie mohou jít mnohdy i v den zákroku (nebo druhý den ráno) domů.
„Sám nejsem přítelem googlování recenzí, protože existuje konkurenční boj a praxe mi potvrzuje, že si některá pracoviště píšou recenze sama nebo naopak konkurenci v recenzích haní,“ zamýšlí se Tomáš Bureš a radí, jak vybrat, komu se svěřit do péče:
„Kdybych byl pacient, volil bych místo, kde mají s kýlami velké zkušenosti. Pokud zde operují asi 500 kýl ročně, je to poměrně hodně a určitá záruka velkých zkušeností. Pokud je to třeba jen stovka, je to podle mého názoru málo.“
Laparoskopicky, nebo klasicky – dilema pro pacienta
Kýla se dá operativně odstranit dvěma způsoby – tzv. otevřenou operací nebo laparoskopicky. Laparoskopická operace trvá asi tři čtvrtě hodiny a pro pacienta znamená památku v podobě tří malých jizev – jedné nad pupíkem a dvou v podbřišku. Otevřená operace trvá asi dvacet minut a jizva – asi čtyři až pět centimetrů dlouhá – je schovaná v ochlupení. Každý způsob má svá pro i proti a měl by být výsledkem společného rozhodnutí po konzultaci lékaře a pacienta.
„Pacienti dnes ale obvykle přijdou s jasným zadáním: chtějí laparoskopii,“ říká Tomáš Bureš s tím, že je takový zákrok obecně vnímaný jako méně invazivní. „Je to ale pořád vstup do břišní dutiny na více místech, zavádí se sem nástroje, a pokud nastanou nějaké komplikace třeba při zavádění nástroje, může být pro operatéra nevýhodou, že v místě tzv. ‚není rukama‘,“ vysvětluje lékař, proč by se vše mělo zvažovat vždy velmi pečlivě.
Odborná spolupráce:
MUDr. Tomáš Bureš
Vedoucí lékař Galerie Medical Center Kladno. Místopředseda České herniologické společnosti.
ČLÁNKY DO MAILU