Darování vajíček cizí ženou představuje pro některé páry jedinou naději na dítě. Na druhou stranu jde o náročnou proceduru, při které mohou dárkyně ve velmi výjimečných případech i zemřít. Přesto ji mnohé kvůli finančnímu přilepšení podstupují, a to hned několikrát za život. Stát tak vzhledem k rizikům uvažuje o přísnější regulaci.
Darování vajíček na kšeft
Darování vajíček pro asistovanou reprodukci není jen bohulibá činnost, ale jde také o slušný výdělek. Oficiálně je sice v Česku tato procedura bezplatná, kliniky ale hradí ušlé náklady – soukromá zařízení tak ženám nabízejí mnohdy až třicet tisíc korun za jeden odběr. Není tedy divu, že některé z nich kvůli tíživé finanční situaci podstupují zákrok mnohokrát za život.
Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného, problém je ale v tom, že procedura přináší určitá rizika, a ta navíc narůstají, pokud není mezi odběry dodržen správný časový rozestup.
Jak vážné mohou nastat komplikace, se ukázalo například v červnu 2015 v Brně, kde jedna z dárkyň zemřela kvůli nitrobřišnímu krvácení. Druhá zde ve stejnou dobu bojovala o život – nakonec naštěstí přežila, přišla ale o vaječníky i vejcovod. Ke kolika podobným situacím ve spojitosti s odběry v Česku dochází, přitom není známo. Chybí zde totiž registr dárkyň, který by takové případy monitoroval a zároveň hlídal, kolik odběrů už daná žena absolvovala. To by se ale mohlo změnit.
Registr dárkyň i strop pro odměny
„Údaje o počtu žen, které zemřely po hormonální stimulaci a odběru vajíček, případně o počtu žen, které po hormonální stimulaci a odběru vajíček měly zdravotní problémy vyžadující hospitalizaci nebo u nich došlo k trvalému poškození zdraví, nemá ministerstvo k dispozici, takové statistiky totiž neexistují. Je ale třeba konstatovat, že minimálně v jednom případě k úmrtí došlo,“ uvedl k tomu v reakci na interpelaci jedné poslankyně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Dodal, že relativně vzácnou, ale velmi závažnou komplikací bývá nitrobřišní krvácení.
„Pacientka musí být náležitě poučena a lékařský tým musí s takovou komplikací počítat. Velmi vážně uvažujeme nad zavedením registru, který by evidoval dárkyně i přes známé problémy s anonymitou. Klíčové se jeví omezení počtu darování na tři až pět podle diskuzí s odborníky,“ upřesnil ministr.
Podle něj stát zvažuje také omezení výše úhrady pro dárkyně. „Legislativní změnu v dané problematice aktuálně ministerstvo připravuje. Uvažujeme o nastavení hranice pro platbu za dárcovství vajíčka na tisíc euro s ohledem na zahraniční praxi některých států, tedy v našich podmínkách na úrovni pětadvaceti tisíc korun,“ popsal Adam Vojtěch.
Vzácně hrozí embolie, krvácení a neplodnost
Zvažované úpravy někteří experti kvitují. „Vytvoření národního registru, za podmínek přísného zachování anonymity dárkyň, považuji za nezbytné. Finanční kompenzaci bych omezila stropem dvaceti pěti tisíc korun a počet možných odběrů vajíček u dárkyně na pět za život,“ uvedla k tomu pro Vitalia.cz například Jitka Řezáčová, vedoucí pracoviště asistované reprodukce v pražském Ústavu pro matku a dítě v Podolí. I ona potvrzuje, že se setkala s ženami, které vajíčka darovaly hned několikrát. Přitom zde skutečně existují určitá rizika, často zmiňovaný bývá například ovariální hyperstimulační syndrom. Ten vzniká během přípravy na odběr vajíčka, kdy jsou ženám uměle stimulovány vaječníky k vyšší činnosti. Důsledkem může být porucha propustnosti cév, zahuštění krve, embolie, poruchy ledvin či jater, cévní mozková příhoda a podobně.
„Darování vajíček přináší ženě reálná rizika, která naštěstí nejsou častá. Během hormonální stimulace může mladá žena zareagovat nepřiměřeným počtem rostoucích folikulů – dutinek na vaječnících, ve kterých zrají oocyty. Odběr vajíček se provádí v celkové narkóze, která sama o sobě je riziková. Během odběru může dojít k poranění a následnému krvácení z cév v malé pánvi, k protrahovanému krvácení z vaječníků, k poranění struktur v okolí vaječníků. Důsledkem může být i porucha plodnosti samotné dárkyně oocytů,“ varuje expertka, která některé z možných komplikací viděla i v praxi.
„Opakovaně jsme řešili při hospitalizaci těžké formy ovariálního hyperstimulačního syndromu či krvácení po odběrech vajíček, které vyžadovaly operační řešení. Řešili jsme i vzácné komplikace. Například porod dětí po darovaných oocytech se vzácnou genetickou vadou. Dárkyně vajíček byla přenašečkou tohoto onemocnění. Ona byla zdravá a ani u nikoho v její rodině se genetické onemocnění neprojevilo,“ popisuje Jitka Řezáčová.
Expert: Chybí podrobnější studie dlouhodobých dopadů
Pro krizové chvíle je prý u soukromých klinik zcela stěžejní, aby měly dojednanou spolupráci s nemocničním zařízením. „Všechna nestátní centra reprodukční medicíny by měla mít uzavřenou smlouvu s nemocničními zařízeními, která jsou schopná řešit případné komplikace po technikách asistované reprodukce. Státní centra asistované reprodukce jsou pak součástí nemocničních zařízení,“ dodává odbornice.
V každém případě by prý měly být ženy o možných rizicích vždy pečlivě poučeny, zároveň musí podepsat informovaný souhlas. Podle některých zahraničních expertů nicméně nelze dárkyně o všech rizicích informovat, jelikož je sama medicína ještě v plné míře nezná – zdraví dárkyň totiž nebývá po zákroku dostatečně dlouho monitorováno. „Naprosto tu chybí informace o dlouhodobých dopadech. Měl by se zřídit národní registr, který by monitoroval zdraví dárkyň, teď tato data nikdo nesbírá. Po tom, co vajíčka darují, jsou dárkyně odeslány domů s žádnou, nebo jen minimální pozorností od lékařů,“ uvedl k tomu například Timothy R. B. Johnson, vedoucí Katedry porodnictví a gynekologie na Michiganské univerzitě v USA.
V některých případech se dokonce spekulovalo o tom, zda odběry vajíček a hormonální stimulace nezvyšují riziko rakoviny prsu, střeva nebo vaječníků, tato podezření ale nebyla doposud potvrzena žádnou relevantní studií.
Odborná spolupráce:
MUDr. Jitka Řezáčová
Vedoucí pracoviště IVF centra Ústavu pro péči o matku a dítě Podolí
ČLÁNKY DO MAILU