Názory k článku Ořechy, čočka, rýže: Proč je dobré je před konzumací namočit?

Dotaz: kamarád kuchař tvrdí, že se obiloviny a rýže nesmí dopředu namáčet. Prý to zvyšuje glykemický index. A také to stěžuje tepelnou úpravu, protože se jídlo snadno a rychle rozvaří, čímž trpí jak chuť, tak opět glykemický index - vyletí klidně na dvojnásobek, což by nejednoho hosta diabetika nepříjemně zaskočilo.

Jak je to tedy? Je namočená rýže bezpečná, nebo je to skryté zvýšené riziko pro diabetiky? Ono totiž asi platí klasické "snadněji stravitelné => získáte z toho více živin včetně cukrů a tuků". Což je asi plus pro lidi trpící podvýživou, ale pro lidi na dietě je to spíš problém.

Když rýži a obiloviny namočíme a FERMENTUJEME, jsou bezpečné i pro diabetiky. Krevní cukr totiž pomáhají stabilizovat a umí dokonce zvrátit inzulínovou rezistenci. Knížku paní Stenzlové Dejte tělu šanci jsem si koupila před měsícem. I když podle její kuchařky nevařím stoprocentně, tak zmizela potřeba neustále hledat sladkosti, dokonce se mi běžné sladkosti začaly zdát přeslazené. Navíc mi to vaření baví (haha, poprvé v životě). Na začátku knihy je vysvětleno, jak je to s tím krevním cukrem, antiživinami, jak to v těle při trávení funguje, co nám pomáhá a proč, co nám škodí a jak to změnit. Doporučuji.

Dobrý den,
do rýže se arzén dostává z půdy a z okolního prostředí.

Pro ucelenost informace: Právě potraviny jsou hlavním zdrojem příjmu arzénu. Vůbec nejvyšší obsah arzénu byl Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) zjištěn v rybách a mořských produktech, a speciálně v suplementech na bázi řas hijiki. Dalším významným zdrojem jsou pak produkty ze zrnin, a to především výrobky na bázi rýže, otrub a klíčků. Hodně problematický pak může být například rýžový nápoj, který si doma vyrobíte pro malé dítě. Studie totiž ukazují, že nejohroženější skupinou (z pohledu příjmu arzénu) jsou děti do tří let.

KČ

Dobrý den. Pokud obiloviny např.ovesné vločky namočite a slijete, přijdete tím o vitaminy rozpustne ve vode tedy vsechny ze skupiny B pokud se nemýlím. Neni to ale tedy zase nevýhoda namáčení?
Nebo jsem postup který popisujete špatne pochopila?

Dobrý den,
máte pravdu, vit. skupiny B jsou stejně jako vit. C rozpustné ve vodě. Právě proto je zejména při fermentaci ovesných vloček dobré používat vody tak akorát, aby ji vločky stihly většinu absorbovat a my ji nemuseli s "béčky vylévat.

KČ

Díky za odpověđ. U luštěnin ovšem radíte vodu slít a řekla bych že luštěniny jsou právě silným zdrojem vitaminů B, který jinak v dnešní stravě začíná vzhledem k vysoké konzumaci bílé mouky a cukru chybět. A to nemluvě o tom jaké jsou jeho ztráty při stresových situacích. Takže mi to úplně nedává smysl, proč ho vylévat. Hezky den.

Nějak jsem z celého výkladu jednoznačně nepochopil:
proč právě sůl a jablečný ocet se přidává k namáčeným produktům.
Co přidané ingredience k namáčeným produktům vyvolávají a konkrétně způsobují. Namáčení pouze v čisté vodě kyselinu fytovou z podlů nevyplaví?
Působí nějak sůl a jablečný ocet na herbicidy , insekticidy, glykol a další podobné látky, které se nachází na povrchu nebo pod slupkou obilí, luštěnin atd. Mám na mysli, zda sůl a jablečný ocet neutralizují uvedené chemické látky.
Postrádám v uveřeněném článku vliv vyvýjeného ozonu v ozonizátoru o přílušné koncentraci ozonu na uvedené potraviny v uzavřeném vzdušném nebo vodním prostřední na uvedené chemické případně další nežádoucí látky nacházející se na površích nebo pod slupkou konzumovných plodin.
Děkuji za kvalifikovanou odpověď. Myslím si, že by tato odpověď mohla být zajímavá i pro další uživatele.