I když lze letošní houbařskou sezónu charakterizovat jako „zatím nic moc“, podařilo se možná někomu pár hub nasbírat zhruba před dvěma týdny, kdy přece jen na některých místech rostly. A někomu se při té příležitosti možná podařilo nasbírat i takové množství hub, že mu zbylo na přípravu houbových pokrmů i v současné době, kdy díky teplému počasí už houby zase téměř nerostou.
Jedním z nepříliš známých, ale velmi chutných jídel z hub je přitom polévka, která se, alespoň v některých regionech Vysočiny, nazývá „zalitá“.
Zalitá polévka není kulajda
Recepty na polévky stejného názvu lze sice nalézt i na internetu, jde však především spíše o variace na kulajdu, k níž také bývá zalitá polévka přirovnávána. My ale nabízíme recept, který se od kulajdy liší nejen tím, že se při její přípravě nepoužívá kopr nebo vejce, ale především jinou výslednou chutí.
Využití hub do polévek nebo třeba do gulášů je přitom nutričně nejvhodnějším způsobem, což ostatně platí i pro celou řadu jiných surovin (třeba vejce), a to proto, že při jejich vaření nevznikají některé rizikové látky jako při smažení, grilování nebo pečení.
Galerie: Které houby se pletou? Jedlé a jedovaté se podobají
V naší zemi zřejmě nejoblíbenější jídlo z hub, smaženice, tedy není pro zastánce zdravé výživy zrovna optimální varianta. Vaření polévek je navíc proces, který přece jen nějakou dobu trvá, takže obecná doporučení tepelně opracovat houby po dobu nejméně dvaceti minut jsou v tomto případě přirozeně splněna (i když všechny houby se tak dlouho tepelně upravovat nemusí). Všechny aromatické či minerální složky hub, pokud vodu z vyvařených hub použijeme (a to lze na rozdíl od některých názorů o vylévání vývaru z hub doporučit), také po vaření v polévce zůstanou, což zvyšuje především senzorický zážitek z konečné konzumace.
Houbová jídla bez čerstvých hub
Požitku z houbové chuti lze mimo houbovou sezónu dosáhnout i „houbovým kořením“, které si můžeme na celý kalendářní rok připravit z nalezených, usušených a rozdrcených hub sami.
V minulosti se k tomuto účelu používal (a stále je to veřejně uváděno) pestřec obecný, avšak ten je velmi mírně jedovatý. Lepší surovinou jsou proto aromatické a tvrdší druhy hub, z nichž určitě nejlepší je hřib peprník (jiným názvem pro stejnou houbu klouzek peprný), což je hlavně na podzim rostoucí houba spíše menší velikosti, která se snadno pozná podle jednotné oranžovohnědé barvy od klobouku po třeň.
Recept na originální zalitou polévku
Zpět ale k receptu na původní zalitou polévku, do níž lze použít jak houby čerstvě nasbírané, tak ale také houby sušené.
Zalitá polévka z Vysočiny
Suroviny k přípravě (4 porce):
Hrst sušených hub nebo miska nakrájených čerstvých hub, tři větší brambory, dvě lžíce másla, mléko, polohrubá mouka, petrželka, sůl, kmín.
Postup při vaření:
Do litru a půl vody dáme vařit houby, následně přidáme nakrájené brambory, osolíme a přidáme kmín. Po chvíli varu dolijeme do obsahu dvou litrů mléko a přidáme dvě lžíce másla. V hrnečku s mlékem rozkvedláme polohrubou mouku a polévku zahustíme, necháme provařit a na závěr přidáme nasekanou petrželku. Dobrou chuť!
Stejně jako u jakékoli jiné polévky lze i v tomto případě individuálně zvolit míru houbové chuti množstvím použitých hub, míru jemnosti polévky množstvím použitého mléka či hustotu množstvím použité mouky. Každý tak má možnost vytvořit si svou variantu sám podle sebe.
ČLÁNKY DO MAILU