Ortoped radí, jak využít klimatizaci a neničit si přitom zdraví

Počátky „klimatizace“ sahají dávno před rozvoj elektřiny do dob starověkého Egypta, kdy jako prostředek ochlazování sloužil mokrý rákos. Staří Egypťané v parných dnech také často putovali do chladnějších klimatických podmínek, aby horkým teplotám přirozeně unikli. Od té doby technologie výrazně postoupily a dnes máme k dispozici nejrůznější druhy klimatizací, které ochlazují lidské tělo nepřirozeným způsobem.

Ochlazení za cenu negativního vlivu na organismus

Přechody z teplého vzduchu do klimatizovaného prostředí s podstatně nižší teplotou mají na lidské tělo neblahé dopady. Na výkyvy teplot reaguje nejen pohybový aparát, ale i dýchací cesty, kardiovaskulární systém, psychika či oči. 

„Bolesti pohybového aparátu vznikají velmi často z ofouknutí,“ říká ortoped Július Kazimír a dodává, které partie jsou nejnáchylnější: „V největším ohrožení jsou šíje, krční páteř, kříž a ramenní klouby. Při foukání nepřirozeně studeného vzduchu z klimatizace na odkryté části těla vzniká podchlazení, na které následně organismus reaguje ztuhnutím, bolestí či zablokováním svalstva. Využívání klimatizace tak může být jedním ze spouštěcích momentů nejen nachlazení, ale i příčinou bolestí kloubů a svalů.“

Přehlížení bolestí vede k vážnějším problémům

Akutní bolesti mohou přejít do chronického stadia, přičemž za chronický můžeme považovat problém trvající déle než tři měsíce.

„Může jít například o zánět okostice i trojklanného nervu, o cervikobrachiální syndrom, který doprovázejí bolesti šíje a krční páteře s vystřelováním do ramene či horní končetiny, či cervikokraniální syndrom, který se projevuje bolestmi krční páteře, jež vystřelují do záhlaví, spánku a temene hlavy,“ popisuje lékař.

Autor: Unspash.com / Steven Wei, podle licence: Public Domain CC0

Klimatizace by neměla být v činnosti déle než čtyři hodiny denně

Ztuhnutí a zánětu lze předcházet

Pro prevenci výše nastíněných potíží stačí udržovat šestistupňový teplotní rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizovaném prostředí. Je třeba si zároveň ohlídat, aby proud studeného vzduchu nebyl nasměrován přímo na vás. Klimatizace by zároveň neměla být v činnosti déle než čtyři hodiny denně. Doporučené umístění klimatizační jednotky je na chodbě, odkud se ochlazený vzduch může rovnoměrně šířit, a pokud trávíte více času jízdou v autě, vypnutím klimatizace patnáct minut před ukončením jízdy předejdete šoku a ulevíte kloubům.

„Proti ztuhnutí a zánětu doporučuji věnovat se pilates nebo cvičením s pomůckami typu gymnastický míč či masážní válec. Není radno podcenit ani příjem vyvážené stravy a dostatku tekutin,“ radí MUDr. Kazimír.

Ne vždy se však dá řídit pravidly správného používání klimatizace, ať už je na vině nepřiměřené vedro, nepřizpůsobivý kolega, nebo nemožnost klimatizaci regulovat, k čemuž dochází například ve veřejné dopravě. Nejnovějším způsobem, jak lze zvrátit poškození, přetížení nebo zánět, je použití medicínského ozónu. Ten díky vysokému obsahu kyslíku dodává buňkám velké množství energie, čímž kromě léčení pomáhá i oddalovat stárnutí a degenerativní poškození.

Schopnosti ozónu bylo dosud možné využívat jen ve specializovaných lékařských zařízeních, ve kterých se pacientům podával operačně nebo injekčně. Vědcům se ale podařilo ozón stabilizovat do podoby speciálního emulgelu, který může v pohodlí domova využívat každý, koho trápí bolest nebo zánět, a je k mání v lékárnách.

Odborná spolupráce:

MUDr. Július Kazimír

Ortoped a rehabilitační lékař. Specializuje se na diagnostiku, prevenci a léčbu poruch pohybového aparátu a páteře. Působí v novém projektu Mediklinik a na klinice celostní medicíny Medante.

Zdroj: TZ Ozonicon