Názory k článku Ošetřování plodin bez chemie: proč EU nepodporuje vosičky a biopostřiky
-
V německých a rakouských vesnicích je na jaře běžně cítit hnůj a je vidět rozvážení hnoje na pole. U nás vidíme jen traktory rozstřikující chemické přípravky na naše obří lány. V německých a rakouských obchodech je rovněž daleko více bio produktů (které většinou nejsou tak předražené jako u nás). Takže bych asi všechno jen na EU nesváděl.
-
Reakce autora článku: Pokud se týká aplikace hnoje a obecně statkových hnojiv na půdu, tak to se děje i v ČR, problém je, že u nás není dostatek hospodářských zvířat, takže statková hnojiva pokryjí jen malé procento polí v naší zemi. Článek se ale netýkal statkových hnojiv, ale biopřípravků na ochranu rostlin, a právě části z nich se týká problém jejich uplatnění na našem trhu. Pokud se pak týká nabídky biopotravin, tak to je u nás bohužel dáno postojem spotřebitelů, z nichž jen velmi málo (řádově jednotky procent) kupuje biopotraviny pravidelně. ČR přitom patří i v rámci EU k zemím s nejvyšším podílem ploch obhospodařovaných ekologicky (aktuálně zhruba 16 procent), takže problém skutečně není na straně zemědělců, ale spotřebitelů. Petr Havel
-
Dana Mihulkova (neregistrovaný)
Takže zase za všechno může spotřebitel, poslední článek řetězce, kterého je potřeba neustále vychovávat? Já vidím, že za to může likvidační zemědělská dotační politika Evropské unie. Z toho se odvíjejí i podmínky pro pěstování, a ceny. Hlavně že jsme v EU, přece pro ni pěstujeme biomasu. Stále jsme rozdělení na západ a východ. Západ potřeboval odbyt svých druhořadých výrobků za nehorázné západní ceny, tak to tu máme. Spotřebitel se logicky chová stejně ekonomicky jako ty články nad ním.
ČLÁNKY DO MAILU