Oskeruše můžete jíst čerstvé. Pověstná je ale pálenka

31. 3. 2016

Sdílet

Oskeruše jsou již téměř zapomenutou plodinou. Na Slovácku přitom na tento tradiční strom nedají dopustit. Pálenka oskorušovica prý léčí trávicí systém a navíc je velmi vzácná.

Ačkoliv mnozí jistě o oskeruších v životě neslyšeli, věřte, že tento ovocný strom je údajně nejstarším ovocným stromem v Evropě, u nás má své vlastní muzeum a na jeho počest se koná tematická akce, tzv. oskorušobraní.

Oskeruše je na Slovácku symbol

Ale pěkně od začátku – jeřáb oskeruše je poměrně mohutný ovocný listnatý strom, který může dosahovat výšky až patnácti metrů, v lesích dokonce až třiceti metrů. Na Slovácku je znám také jaké „oskoruša“ nebo „oškoruša“. Dodnes je záhadou, proč se u nás daří oskeruším právě na Slovácku. Postupem let se zde však stal symbolem záchrany tradičních odrůd ovocných dřevin.

O tom, že se jedná o druh skutečně starodávný, svědčí i fakt, že se o něm zmiňuje ve svém herbáři doktor a bylinář Petr Ondřej Mathioli: „Domácí čili zahradní oskeruše jest v Itálii známý strom, v Čechách pak přichází pořídku a jest zde málo známý; v zahradě jeho císařské milosti v Praze se nalézá několik mladistvých stromečků.“

Zralé plody oskeruše se mohou jíst čerstvé – jsou sladkokyselé a šťavnaté. Vypadají jako malá jablíčka nebo hruštičky. Mohou se rovněž zpracovávat do kompotů či marmelád, nebo také sušit. Sušené plody oskeruše, ať už samotné, nebo smíchané se skořicí, se mohou používat ke kořenění pokrmů, například dezertů.

Oskorušovica: vzácná, a prý dokonce léčivá pálenka

Pověstná je však pálenka, která se z oskeruší vyrábí a je poměrně vzácná. Stromů již není mnoho a ne každý rok se urodí tolik oskeruší, aby zbylo na pálenku oskorušovici. Plody se navíc přebírají, pro pálení se vybírají ručně ty uleželé až lehce nahnilé. „Nic se nedá ošidit. Drtiče na ovoce v tomto případě nelze použít. Jen ruce poznají, která oskoruše může být dána do kvasu a která ne. Kdybychom sesbírané oskoruše neroztříděné přímo sešrotovali, anebo celé jako švestky nasypali do nádob na kvas, velmi málo alkoholu při destilaci z takového kvasu získáme,“ uvádí se na portále mikroregionu Strážnicko.

Plody oskeruše jsou navíc ceněné i v lidovém léčitelství. Již zmiňovaná pálenka byla v minulosti využívána k zmírňování trávicích obtíží, pročištění mízního a krevního systému. Petr Ondřej Mathioli uvádí, že se oskeruše mohou užívat i zevně: „Mytí (koupele) odvarem z utlučených oskeruší a jich listí ve vodě zastavuje průjmy, vycházení střeva (vyhřeznutí) a jiné všeliké výtoky.“ Pro vnitřní užívání nabádá krom sušení také k namáčení oskeruší v medu.

Oskeruše má své muzeum a oskorušobraní

Oskeruše jsou bezesporu zajímavou plodinou, a proto mají i své vlastní muzeum. Najdete ho na návsi ve Tvarožné Lhotě, kde se také každoročně koná oskorušobraní. Muzeum je otevřené od května do září vždy o víkendu, o prázdninách denně od jedné do pěti odpoledne.

Pokud máte možnost sklidit plody oskeruše, webový portál Strážnicka nabízí několik zajímavých receptů:

Oskorušová marmeláda

  • zralé oskoruše
  • želírovací cukr
  • voda
  • (rum, skořice, citronová kůra)

Oskoruše rozvaříme v troše vody a přepasírujeme přes sítko. Do vzniklé dřeně přidáme želírovací cukr dle návodu na obalu, směs ochutíme rumem či skořicí nebo dle chuti povaříme s citrónovou kůrou. Naplníme do sklenic, v zavařovacím hrnci sterilujeme 10 minut při 80 °C.

Autor L. Polášková

Točenice s oskorušovou pracharandou

  • sušené oskoruše
  • hladká mouka (400–500 g)
  • cukr, sůl
  • kvasnice
  • 1 vejce
  • olej nebo rozpuštěné sádlo
  • 3 uvařené brambory
  • dětská krupice

Z trošky mouky, cukru, kvasnic a teplé vody (nebo mléka) zaděláme kvásek. Do mouky nastrouháme studené vařené brambory, přidáme 1 vejce, trochu oleje (sádla) a přilijeme kvásek. Vše smícháme, trochu osolíme a vypracujeme těsto. Rozdělíme na díly, vyválíme, potřeme olejem nebo sádlem a posypeme dětskou krupicí. Smotáme, uložíme na vymazaný plech, potřeme olejem (sádlem) a necháme kynout. Pečeme v prudší troubě (200 °C). Po vychladnutí každou točenici rozkrojíme napůl.
Upečenou stranou skládáme dolů a sypeme pomletými sušenými oskorušemi s cukrem. Tato pracharanda je vhodná i jako posýpka k ostatnímu druhu pečiva, včetně nudlí.

Autor B. Krška

Zdroje: www.straznicko.cz, www.lesycr.cz, www.tvarozna-lhota.cz

Autor článku

Studentka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Jako redaktorka pracovala pro portál Nazeleno.cz a TopSrovnani.cz. Zajímá ji zdravý životní styl, problematika zdraví a vyvážené stravy, fitness.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).