Podle International Osteoporosis Foundation je osteoporózou postiženo 75 milionů lidí v Evropě, USA a v Japonsku. Jen v České republice se své osteoporózy už dožil 1 200 000 lidí. „V příštích dvaceti letech se počítá s nárůstem osteoporózy o 50 %. Své osteoporózy se dožijeme všichni,“ varuje primářka Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie z FN Motol Jana Čepová.
Osteoporóza neboli řídnutí kostí má za následek časté a mnohdy i komplikované zlomeniny. Můžeme jí ale předejít denní konzumací 20 kil jablek nebo 7 kil pstruha. Přesně v takovém množství potravin se totiž nachází potřebný jeden gram vápníku, který je odborníky doporučován jako prevence osteoporózy. Ale nebojte, prevence nespočívá jen v obrovském množství schroupaných jablek, jde to i snáz.
Máte náběh na osteoporózu? Zkuste si test
Jestli jste v ohrožené skupině lidí, kterým hrozí řídnutí kostí, si můžete sami vyzkoušet testem, který má v oblibě i Jana Čepová. Sedněte si rovně na židli, nohy svírají pravý úhel, ruce složte na prsa. Jednu nohu zvedněte tak, aby byla rovnoběžně s podlahou a zvedněte se. Nesmíte se přitom kymácet ze strany na stranu, ani se předklánět. Nohu musíte stále držet ve vodorovné pozici. Zvládli? Smekám, většina lidí totiž neodlepí hýždě od židle, v horším případě přepadne a metá kotrmelce. Což souvisí se špatnou kondicí zapříčiněnou nedostatečnou fyzickou aktivitou, která je jedním z ovlivnitelných faktorů naší kostní hmoty. Mezi ty další patří zejména kouření, alkohol a nedostatek vápníku a vitaminu D.
Jaký je stav našich kostí, ale nepoznáme zrovna snadno, osteoporóza má totiž zpočátku nebolestivý němý průběh, proto se jí také říká tichá epidemie 21. století. Že s našimi kostmi něco není v pořádku, ale může prozradit častá bolest zad, snadná lomivost kostí i při běžné činnosti, minimálním traumatu nebo nepatrném pádu, zmenšení tělesné výšky nebo snížená pohyblivost.
Faktory ovlivňující kostní hmotu:
- Neovlivnitelné: genetické (výskyt osteoporózy v rodině), věk, pohlaví – ženy onemocní častěji než muži (menopauza), etnický původ
- Ovlivnitelné: tělesná aktivita, výživa – vitamin D, vápník, toxické vlivy – alkohol, kouření, některé léky stres, štíhlá postava
Na zdravé kosti si zakládáme do 22 let věku
Maximum naší kostní hmoty se tvoří v mládí, 90 % se vytvoří do 20. až 22. roku. Od čtvrté dekády života naopak dochází k redukci kostní tkáně. Z těchto údajů je zřejmé, že prevence vzniku osteoporózy začíná už plenkách, a záleží tedy na hlavně na rodičích, jak moc si jejich potomek bude ve stáří lámat páteřní obratle či krčky stehenní kosti. To jsou totiž nejčastější zlomeniny, které přímo souvisí s osteoporózou.
Čtěte k tématu: Osteoporóza se projeví bolestí kloubů a zlomeninami. Jaká je prevence?
Pro vytvoření dostatečného množství kostní tkáně je důležité, aby se denně uložilo 100 mg vápníku u pěti až šestiletých dětí, 400 mg v pubertě a 150 mg u mladších dospělých. Jenže aby se takové množství uložilo, musíme vápníku spotřebovat mnohem více, neboť valnou část přijatého vápníku přirozeně vyloučíme.
Vstřebávání vápníku z potravy
Abychom do sebe dostali jeden gram vápníku, bylo by potřeba denně zkonzumovat 6,5 kilogramu másla, 2 kg vajec, 20 kg jablek, kilo a čtvrt špenátu, 10 kg hovězího masa nebo necelý kilogram mléka. „Mléčné výrobky v tomto ohledu vychází nejlépe,“ konstatuje primářka. Mléčné výrobky, zejména ty zakysané jsou doporučovány zvláště proto, že využitelnost vápníku je zde 30%, na rozdíl například od rostlinných zdrojů, kde je využitelnost jen 5–10 %. Ovšem aby se vápník z potravy vstřebal, je nezbytný i dostatečný přísun vitamínu D. I toho však máme nedostatek, zvláště pak v zimním období. „Vitamín D získáváme ze slunečního záření, jenže od října od března žádný vitamín ze sluníčka nezískáme, protože slunce je u nás pod špatným úhlem,“ říká Jana Čepová. Jako další zdroj vitamínu D jsou udávány mořské ryby, jenže i kdybychom plody moře konzumovali denně, nebudeme-li mít žádnou fyzickou aktivitu a dostatek vápníku, jako bychom se pro sebe nic neudělali, dozvídáme se od primářky.
Přirozené zdroje vápníku: mléko, mléčné výrobky, ryby, kapusta, brokolice, pórek, špenát, mák, oříšky, slunečnicová semena, hrách, fazole, čočka, cizrna, tofu, citrony, ostružiny, sušené fíky, rozinky
Nejvýznamnější zdroje vitaminu D: sluneční záření, rybí tuk, játra, žloutek
Použité zdroje: TZ Společnost pro výživu