Co je ostropestřec mariánský?
Ostropestřec mariánský, latinsky Silybum marianum, je jednoletá nebo dvouletá léčivá bylina spadající do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V lidovém léčitelství má silnou pozici již po mnoho let. Známá je především jako skvělý přírodní lék na játra, ale má blahodárné účinky i na jiné orgány a orgánové soustavy.
Z rostliny se využívají hlavně plody a semena obsahující účinnou látku silymarin. Nejde přitom o jednu určitou látku, nýbrž o komplex flavolignanů silybinu, silydianinu a silychristinu. V ostropestřci najdete také aminokyseliny, histamin, tyramin, kvercetin nebo vitamín E. Kvůli vysokému podílu rostlinných olejů (až 30 procent) má bohužel ostropestřec tendenci ke žluknutí.
V antickém Řecku se ostropestřec mariánský používal jako protijed na hadí uštknutí a lék na podpoření odtoku žluči. Až v 17. století se začal používat k léčbě jaterních, trávicích a cévních obtíží. Původní myšlenka s protijedem ovšem nebyla špatná – jednou z účinných látek komplexu silymarinu je silybin, který se dnes používá jako antidotum při otravách muchomůrkou zelenou. [1, 2, 3]
Jak poznat ostropestřec a kde roste?
Na první pohled byste si ostropestřec mohli splést s obyčejným bodlákem, nicméně v české přírodě tato bylina neroste. Tento jedinečný bodlák pochází ze Středomoří, Malé Asie a Kanárských ostrovů. Ostropestřci totiž prospívá slunné prostředí a vápenitá (zásaditá) půda. Pochopitelně se dá pěstovat i v tuzemských podmínkách, ale obsahem účinných látek se místně vypěstované rostliny nemohou rovnat těm, které vyrostly ve svém přirozeném prostředí.
Léčíte se doma bylinkami?
Základním poznávacím znakem ostropestřce jsou nachově fialové květy, které vypadají jako květy bodláku. Rostlina dosahuje výšky 60–150 cm a mimo období květu, které probíhá od konce června do září, zaujme tuhými zubatými listy světle zelené barvy potřísněnými bílými skvrnkami. K těmto skvrnám se váže zajímavá pověst. Podle legendy jde o stopy mateřského mléka Panny Marie. Odtud tedy pochází druhové jméno ostropestřce. [4, 5, 6]
Jaké má ostropestřec účinky?
Ostropestřec je známý především jako bylina používaná v prevenci i léčbě jaterních onemocnění. Játra plní v lidském těle velmi významnou roli, neboť se starají o odvod toxinů a dalších škodlivých látek z organismu. Odbourávání alkoholu a dalších látek je skutečně velká zátěž, jaterní buňky tudíž někdy potřebují pomoct s obnovou. Ostropestřec pomáhá v případě jater v mnoha ohledech:
- působí jako antioxidant – chrání jaterní (i ostatní somatické) buňky před oxidativním stresem,
- dlouhodobě podporuje regeneraci jater,
- urychluje obnovu jaterních buněk po intoxikaci alkoholem, omamnými látkami a houbami,
- pomáhá při léčbě infekční mononukleózy,
- pomáhá při cirhóze a steatóze jater, žlučových kamenech, hepatitidě typu B a jiných jaterních onemocněních.
Mezi další prokázané účinky ostropestřce mariánského patří:
- zlepšení trávení,
- efektivnější vylučování žluči do střev,
- udržování fyziologických hodnot glukózy a cholesterolu v krvi,
- posílení imunity,
- snížení horečky,
- posílení oběhového systému,
- normalizace krevního tlaku,
- zmírnění následků chemoterapie,
- zlepšení psychického stavu.
Ostropestřec mariánský lze užívat i zevně. Uplatňuje se potom hlavně při léčbě bércových vředů, hemoroidů a křečových žil. [7, 8, 9, 10]
Může mít ostropestřec nežádoucí účinky?
Mnoho lidí také zajímá, zda může mít ostropestřec nežádoucí účinky a zda se s jeho užíváním nepojí určitá rizika. Je pravda, že u některých jedinců může vyvolávat alergické reakce. Proto se nedoporučuje užívat ostropestřec v těhotenství a při kojení. Ostropestřec se dále nedoporučuje podávat dětem, lidem s vysokým krevním tlakem a osobám s obstrukcí žlučovodů.
Na druhou stranu jsou vážné nežádoucí účinky u ostropestřce mariánského skutečně velmi vzácné, a proto bývá považován za jednu z nejbezpečnějších léčivých bylin. Výjimečně však může v prvních dnech užívání působit projímavě. [11, 12]
Jak užívat ostropestřec mariánský?
Výtažky z ostropestřce mariánského tvoří důležitou složku různých doplňků stravy a léků na podporu jater a detoxikaci organismu. Uvádí se, že vůbec nejúčinnější formou je ostropestřec mariánský drcený, neboť jsou v něm účinné látky obsaženy v nejvyšší koncentraci. Narazit ale můžete také na jiné produkty z ostropestřce:
- ostropestřec tablety,
- ostropestřec olej,
- ostropestřec čaj,
- ostropestřec kapky,
- ostropestřec kapsle,
- ostropestřec tinktura. [13, 14]
Semena ostropestřce
Semena z ostropestřce obsahují oproti zbylým částem rostliny nejvyšší podíl silymarinu. Dají se přitom koupit celá, nebo již v rozdrcené formě. Pokud ale kupujete celá semínka, vyplatí se je před konzumací rozdrtit v hmoždíři (ostropestřec by neměl při drcení přijít do kontaktu s kovem, ztrácí tak svou účinnost). Tím dosáhnete mnohem efektivnějšího vstřebávání účinných látek.
Semena se dají konzumovat samotná, nebo zamíchaná do jídla. Výborně chutnají v ovesné kaši, jogurtu nebo smoothie. Také se z nich dá připravit ostropestřecový čaj. Problém je, že při teplotách nad 40 °C dochází ke znehodnocení silymarinu, a proto není popíjení horkého odvaru z drceného ostropestřce až tak účinné.
Vysoký obsah tuků způsobuje, že semena ostropestřce rychle podléhají oxidaci (začnou žluknout). Abyste se tomuto problému vyhnuli, dopřávejte si vždy čerstvou drť. Pokud se rozhodnete pro nákup již nadrceného ostropestřce, ujistěte se, že je balení dokonale uzavřené. [15, 16, 17]
Ostropestřecový olej
Dalším populárním přípravkem z ostropestřce je olej. Ten by měl být lisován za studena, čímž je zajištěn vyšší obsah silymarinu. Stačí užívat 1–2 kapky denně nalačno nebo před jídlem. Sice se jedná o oblíbenou formu ostropestřce, a to zejména kvůli komfortnímu užívání, ale co do obsahu účinných látek na tom není úplně nejlépe. Mechanickým lisováním totiž nelze ze slupky semen extrahovat dostatek silymarinu, neboť je velmi tvrdá. [18, 19, 20]
Ostropestřec a alkohol
U ostropestřce mariánského nejsou zatím známé žádné zásadní kontraindikace s léky ani jinými látkami. Překážku pro jeho užívání nepředstavuje ani občasné popíjení alkoholu, nicméně je pravda, že se tím snižuje efektivita jeho detoxikačních a regeneračních účinků na játra. A protože valná většina lidí užívá ostropestřec pro podporu správné funkce jater, dává smysl při této kúře alkohol zcela vynechat. [21, 22, 23]
Zdroje: linkos.cz, dspace.cuni.cz, sciencedirect.com, onlinelibrary.wiley.com, ncbi.nlm.nih.gov, journals.sagepub.com, acgpubs.org, researchgate.net, tandfonline.com
ČLÁNKY DO MAILU