Doplněk nejen pro pijáky
Tři nové odrůdy ostropestřce mariánského, který užívají lidé s nemocemi jater, vyšlechtili vědci v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci společně se společností Teva Czech Industries (dříve farmaceutická firma Galena). Nové odrůdy s různým složením aktivních látek vznikly na zakázku této společnosti, jež odrůdy využije ve svém farmaceutickém programu.
Výsledkem projektu jsou už nové zaregistrované odrůdy: Tevasil, Albus a Tevadian. Hlavní účinnou látkou v ostropestřci je silibinin/silymarin. Rostlina připomíná bodlák.
Univerzita Palackého v Olomouci: V Olomouci vznikly nové odrůdy rostliny, jež prospívá játrům
Poznámka autora: Ostropestřec je běžnou součástí doplňků, které se bez předpisu prodávají v lékárnách (Hepacept apod.) a je dobrý na játra a žlučník. Lze doporučit každému, kdo si rád přihne, a při volbě samozřejmě věnovat pozornost obsahu účinné složky. Např. v Hepaceptu najdete také výtažek z křídlatky japonské, šišáku bajkalského, kurkumy nebo pepřovníku černého, které prospívají v řadě jiných ohledů, nicméně právě na vypitá játra nejvíce funguje ostropestřec. V Rusku se prý doplňky s ostropestřcem (strč prst skrz krk) inzerují cílené na ženy ve stylu „aby vám manžel déle vydržel“ – pokud to tedy není jen městská legenda.
Řasy místo ryb
Evropská unie i USA již schválily potravinářské oleje s přídavkem řasových PUFA (funkční potravina). Cílem užívání těchto doplňků je především optimalizovat poměr mezi omega-3 a omega-6 nenasycenými mastnými kyselinami v lidské stravě. V běžné stravě je tento poměr výrazně vychýlen směrem k omega-6 kyselinám, které obsahují např. vejce, rostlinné oleje a ořechy. Omega-3 mastné kyseliny se vyskytují prakticky jen v řasách a tučných mořských rybách (a co vegetariáni, problém vylovení oceánů atd.).
Nová publikace pojednává o využití mikrořas ve výživě.
Nakladatelství Academia: Richard Lhotský: Aktivní látky mikrořas ve výživě (PDF volně ke stažení)
Transplantovat lze i dělohu
Již šesti ženám toužícím po vlastním dítěti transplantoval v uplynulém roce speciální operační tým dělohu. Historicky první transplantaci dělohy v České republice provedl společný tým lékařů IKEM a FN Motol 30. dubna 2016. V tomto případě se jednalo o příbuzenskou transplantaci, kdy matka darovala orgán své dceři, která se bez dělohy narodila.
IKEM: IKEM již rok úspěšně transplantuje dělohy (PDF)
Poznámka autora: Ve dvou případech se transplantovaly dělohy od zemřelých dárkyň. I při transplantaci od příbuzné je problém s imunitní reakcí. Aby se léky potlačující imunitní odpověď nemusely podávat až do konce života, po porodu by děloha měla být zase odoperována. Celá procedura je velice složitá, zahrnuje několik fází. Dítě se tímto způsobem v ČR zatím nenarodilo. Podrobnosti viz odkaz výše.
Dočkáme se uvolnění regulací GMO?
Ve Spojených státech, Kanadě, Jižní Americe, Číně nebo Indii se pěstují některé geneticky modifikované plodiny na milionech hektarů. Dosahuje se tím velkých úspor, vyšších výnosů a používá se méně agrochemikálií. V Evropě je legislativa konzervativní…
Akademie věd České republiky: Genetické modifikace v biomedicíně a zemědělství
Poznámka autora: Jde o výstup ze semináře, který AV pořádala v parlamentu na podporu technologií genetických modifikací. EU se legislativou prakticky vyřadila z tohoto segmentu biotechnologického průmyslu, kde nejde jen o produkci samotných potravin, ale i výživových doplňků, léků, provádějí se genetické modifikace živočichů, edituje se genom lidských embryí…
Chytrá navigace pro nevidomé
Nová navigace Naviterier umožní lidem se zrakovým postižením bezpečný pohyb po městě. Její hlavní výhodou je, že (podle autorů jako jediná aplikace svého druhu) plánuje trasu po chodnících a popisuje ji podobně, jako by to udělal člověk. Finální verze bude v létě, již nyní lze předobjednat. K dispozici bude webová verze i mobilní aplikace; ta umožní i vytváření seznamů tras, optimalizace pro potřeby uživatele nebo možnost kontroly polohy pomocí GPS.
České vysoké učení technické v Praze: Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vznikla další pomůcka pro nevidomé – unikátní navigace Naviterier
Poznámka autora: Mobilní aplikace není na rozdíl od webové verze bezplatná, platit se má za měsíční pronájem.
Lékaři vidí do těla bez rizika záření
Vědci Centra pokročilého preklinického zobrazování 1. lékařské fakulty UK využívají řadu nových technik. Pomocí zobrazování až na úrovni molekul mohou zviditelnit procesy probíhající v těle, najít ložiska nádorů, zánětu a třeba i lokalizovat transplantované buňky.
Vědci pokusně používají i metody, které se k pacientům ještě nedostaly. Jednou z nich je MPI (Magnetic Particle Imaging). Pomocí superparamagnetických nanočástic, tzv. SPIONů lze označit cílové tkáně či cévní řečiště a zachytit je na snímku. Na rozdíl od současných zobrazovacích metod je tento postup bez rizika radiace či rentgenového záření. Pomocí MPI lze například magneticky navádět katetr do cévního řečiště, aby se správně dostal k místu určení. Tímto způsobem je možné zavést kapsli s radioaktivním izotopem cévním řečištěm k nádoru, tam kapsli rozšroubovat, ozářit lokálně nádor, kapsli opět zašroubovat a spolu s radioizotopem zase vytáhnout z těla ven.
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy: CAPI slaví první narozeniny vědeckými úspěchy
Dopamin a Parkinsonova nemoc
Vědci se domnívají, že defekty v modifikacích tRNA (transferové RNA) jsou spojeny s narušením homeostáze dopaminu (neurotransmiter v mozku) a tedy i se vznikem Parkinsonovy nemoci i jiných neurologických a neurodegenerativních onemocnění.
Biologické centrum AV ČR: Nová příčina vzniku neurologických onemocnění: tRNA modifikace v centru dění
Vývoj vakcíny proti AIDS
Poslední novinka není striktně vzato z české výzkumné instituce, ale slovenštině většina z nás pořád ještě rozumí.
„Pripravujeme komplexy syntetických HIV peptidov (malých bielkovín odvodených zo štruktúry HIV) a ich nosičov, ktorými sú rôzne druhy nanočastíc. Tieto komplexy následne charakterizujeme a študujeme ich interakcie s modelovými biologickými membránami použitím rôznych biofyzikálnych metód. Naším spoločným cieľom je vyselektovať čo najefektívnejší HIV syntetický peptid a jeho nosič.“
Univerzita Komenského v Bratislave: Vedci Univerzity Komenského spolupracujú na vývoji HIV vakcíny na báze nanočastíc
Poznámka autora: Jedná se o vakcínu, tedy nikoliv lék pro nemocné, ale vývoj očkovací látky. Projekt zatím nedospěl do fáze klinických zkoušek.
ČLÁNKY DO MAILU