Příliš dlouhé sezení na cestách může člověka v krajním případě stát život a je jedno, zda osm a více hodin sedí v letadle, či třeba v autobuse. Vlak a auto jsou v tomto ohledu trochu lepší, umožňují většinou buď se projít, nebo dělat přestávky dle potřeby.
Na riziko před pár dny upozornil na svém Twitteru lékař vystupující pod nickem Honzzzik.
Z diskuse pod příspěvkem, do které se postupně zapojilo více lékařů i pacientů s podobnými zkušenostmi, vyplynulo, že měl na mysli hlubokou žilní trombózu levé nohy s následnou plicní embolií. Je pravda, že riziko není vysoké, ale jak ukázala diskuse na sociální síti, o úplnou vzácnost také nejde.
Je dobré myslet i na to, že například dlouhý let může k rozvoji hluboké žilní trombózy přispět, ačkoli člověk nic netuší a nemá potíže, ty se mohou plnou silou přihlásit za několik týdnů od cestování, kdy se sraženina uvolní a může docestovat právě do plic.
Náchylnější jsou lidé, kteří už mají problémy se žilami a například trombózu, či dokonce embolii už někdy měli. Ale riziko se týká každého, zejména při cestách letadlem, autobusem a také autem delších než 8 hodin. Základním opatřením proti vzniku takové cestovní trombózy je pohyb a dobrý je také dostatečný příjem tekutin, především nesycené vody a minerálek.
Výskyt cestovní trombózy u dlouhých letů je asi třikrát vyšší než průměr v běžné populaci. Riziko roste s délkou letu a při opakovaných letech v krátkém časovém období. U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, u dvou třetin během dvou až osmi týdnů po jejím ukončení. Nejzávažnější komplikací žilní trombózy je plicní embolie, která může být smrtelná,
varoval angiolog Jiří Matuška.
Renomovaný lékařský časopis JAMA před časem uveřejnil výsledky malého výzkumu, kdy odborníci cíleně pátrali po žilní trombóze po dlouhém letu. Pomocí ultrazvuku zjistili, že do dvou dnů po přistání byly její příznaky patrné u dvou až deseti procent cestujících. Samozřejmě, u většiny z nich se žádné potíže neobjeví, ale znamená to, že prakticky v každém letu je jí ohroženo několik lidí.
V případě rizikových faktorů žilní trombózy může být rizikový i let kratší než čtyři hodiny. Riziko může zvyšovat také dlouhodobé stání nebo popocházení ve frontách na odbavení před odletem, případně po příletu, obvykle ve špatně klimatizovaných letištních halách. Cestovatelská trombóza ovšem hrozí i při dlouhých cestách autobusem nebo autem.
Hýbejte se a pijte
Ukazuje se, že důležitou a velice snadno napravitelnou příčinou vzniku tohoto onemocnění může být kromě menšího pohybu i snížený příjem tekutin, který způsobí výrazné zahuštění krve, dehydrataci, upozornil na další příčinu profesor Jan Piťha z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.
V relevantní studii sledovali autoři výskyt žilních trombóz během roku a právě dehydrataci označili jako možnou příčinu sezónního výskytu žilních trombóz i u pacientů s jinou jasnou příčinou vzniku – více zde.
Rizikové faktory žilní trombózy
Předchozí žilní trombóza nebo embolie, nádorové onemocnění, nedávný úraz nebo operace, omezená hybnost nebo imobilita, vyšší věk, užívání hormonální terapie obsahující estrogeny (včetně antikoncepce), obezita, sedadlo u okénka – pokud z něj lidé nevstávají, aby se šli projít. Cestující na sedadle u uličky si může jednodušeji protáhnout dolní končetiny.
A má smysl brát před cestováním preventivně léky? Existují, ale užití léků ovlivňujících srážení krve by mělo být individuální, po posouzení všech rizik ošetřujícím lékařem, protože tyto léky mohou mít závažné vedlejší nežádoucí účinky.
Pokud by taková léková prevence měl mít smysl, musela by být podávána po dobu několika týdnů po letu, což by na druhou stranu mohlo zvýšit riziko krvácení. Preventivní použití oblíbeného aspirinu je sporné, jeho efekt na prevenci žilní trombózy není v porovnání s ostatními účinnými preparáty ani třetinový.