V listopadu loňského roku spustila dvojice Lucie Pechová a Pavel Matoušek svůj už druhý společný projekt. Po dietavkrabičce.cz vsadili na nataliri.cz. Tedy na projekt, který se na rozdíl od dietních jídel zaměřuje na rozšiřování našich gurmánských zážitků.
Nataliri.cz rozváží přesně odměřené suroviny na zvolený počet porcí spolu s receptem, podle kterého si doma uvaříte nová, exotická nebo třeba netradiční jídla. Že už jste o podobné službě u nás četli? Nemýlíte se, loni v dubnu jsme pro vás téměř stejnou službu s názvem varime.cz testovali.
Nedopadla v našich očích nejhůře, přesto po třech měsících pro nedosažení naplánovaných cílů zanikla. Proč tedy po půl roce vzniká obdobná služba?
Autoři prý přesně vědí, do čeho jdou: „Svět je malý, spoluautor projektu Nataliri.cz, Pavel Matoušek, je spolužák spoluzakladatele a společníka Varime.cz, Honzy Hřebabeckého, proto jsme se s ním spojili a část projektu jsme od něj odkoupili – zejména všechny receptury a další pro nás zajímavé komponenty projektu. Honza nám zcela otevřeně prezentoval všechna data a výsledky, tudíž víme přesně, do čeho jdeme a v zásadě nám i potvrdil naše předpoklady o trhu, které máme,“ říká marketingová manažerka nataliri.cz Martina Vojtíšková.
Nataliri.cz má náskok
V čem je nataliri.cz lepší než varime.cz a proč má šanci na úspěch? Podle Martiny Vojtíškové je to dáno tím, že díky odkoupeným datům získali náskok a že mají čtyřleté zkušenosti s rozvozem jídel v krabičce. Zcela nepochybně je výhodou i nízká počáteční investice, protože pro nataliri.cz je využito stávající výrobní zařízení, včetně technologií, které mají ve výrobně pro krabičkovou dietu. Stejně tak disponují i chladící přepravou. „Vytvořili jsme tedy takový businesový koncept, kdy k dosažení bodu zvratu nám stačí tři objednávky denně. Získáme tudíž čas, který potřebuje náš trh k tomu, aby produkt tohoto typu přijal, a budeme připraveni na období růstu v dobré finanční kondici,“ vysvětluje Martina Vojtíšková. Když jsou tak dobře připravení, tak jsme si je zkusili vyzkoušet a trošku porovnat s jejich předchůdcem. Už teď vám ale mohu prozradit, že to stálo za starou belu.
Zatímco u varime.cz jste si mohli objednat jedno jídlo, obvykle pro dvě osoby, u nového projektu zákazníka nutí k objednání nejméně tří jídel pro dvě osoby. Nefungují tedy jako e-shop, jako tomu bylo u varime.cz, ale inspirují se u zahraničních projektů jako je např. Blue Apron. Každý týden si můžete vybrat tři recepty ve dvou variantách, levnější Apetit a dražší Gurmán, přičemž cena za šest porcí začíná na 899 Kč.
Objednávku zvládne každý
Objednat si jídlo na webu zvládne úplně každý, stačí na úvodní stránce nataliri.cz kliknout na „Chci zkusit“ a rázem jste přesměrováni k nabídkám pro daný týden. Můžete si tu přečíst recepty, zjistit, jaké ingredience do jídel přijdou, a rovnou objednat suroviny pro dvě až šest osob. Jídla se doručují jen v určité hodiny, a to v úterý a pátek, přičemž dopravné je už v ceně.
Budeme připravovat:
- Treska v koprovém těstíčku s domácími hranolky a česnekovou majonézou
- Kachní prso na pekingský způsob s Hoisin omáčkou a omeletou
- Jarní závitky se zázvorovou omáčkou
Ryba smrdí od hlavy (nebo od nataliri.cz)
Objednávka dorazila na čas a to v papírové krabici. V ní byly tři igelitové tašky, přičemž v každé byl vložen recept a popsané suroviny. Hned na první pohled mě zklamaly ošklivé brambory a oschlá majonéza, překvapila oškrábaná mrkev (proč?), zašedlé zelí a plesnivý zázvor. Protože nás marketingová ředitelka upozorňovala na to, že „suroviny od nás budou vždy čerstvé a v té nejvyšší kvalitě,“ trochu mě to rozladilo. A ne bohužel naposledy.
První měla přijít na řadu ryba. Měla, ale nepřišla. Poté, co jsem nožem rozřízla vakuové balení s filety tresky, můj byt zaplnil pach, který byste nechtěli zažít. Kam se hrabe bolavá noha. V sáčku bylo hodně mazlavé tekutiny a část jiné ryby (losos?). Ryba letěla do igelitky na terasu, já k telefonu. Na info lince nataliri.cz jsem zjišťovala, kde mohl nastat problém, co mám s rybou dělat a jak situaci vyřešíme. Paní na telefonu radila smradlavou rybu zatím uchovat v lednici, než zjistí, co s nastalou situací (vůbec, stačí mi zamořený byt, ryba zůstává venku). Ani po dvou hodinách jsem se telefonátu nedočkala, proto jsem paní opět kontaktovala. Omluvila se za potíže, rybu mám vyhodit, jako kompenzaci prý obdržím nový voucher. K večeři si tedy namažu chleba.
Kachní prsa na jedničku, závitky za čtyři
Druhý den se pouštím do přípravy kachního prsa. Koriadr, který se ještě včera tvářil odpočatě, už měl sice dost na kahánku, ale jinak s ostatními ingrediencemi ani přípravou nebyl problém. Množství na jednu porci odpovídalo velkému hladu velkého jedlíka. Chuť epesní.
Rozladění z prvního dne vyprchalo, třetí den mě čekala příprava jarních závitků. Zázvor svou plísňovou etudu rozjel naplno, zelí po třech dnech od nakrojení dodavatelem šedne víc a víc a česnek měl raději zůstat skryt ve slupce. Naneštěstí ještě chybí limetková šťáva, o které se v receptu píše. Příprava snadná, když předem víte, jak mají být závitky velké a jak je máte zamotat. Já to nevím, protože recept moc neporadí, a tak není výsledné dílo příliš vhodné k veřejné prezentaci. Ale se zavřenýma očima to docela chutná. Dlužno podotknout, že porce neodpovídá představám o jídle pro dvě osoby. Ze surovin se mi podařilo připravit jen čtyři závitky o velkosti cca 12×4 cm.
Celkový dojem: bída, bída, bída
Už bych si znovu neobjednala, a to ani přesto, že jsem voucher zdarma opravdu obdržela. Na můj vkus jsem se dočkala příliš mnoha pochybení a vad, které u podobného druhu služby nemusím a ani nechci akceptovat.