Nedávno jste otevřela na malém městě prodejnu potravin bez obalu. Kde se ve vás vzala ta odvaha?
V životě se mi v jednu chvíli sešlo několik okolností, které do sebe pěkně zapadly. Pracovala jsem dřív v prodejně zdravé výživy a díky zákazníkům jsem věděla, že zájem o bezobalový prodej narůstá. Sama vyznávám jednoduchý životní styl. Když jsem před časem vyřadila z jídelníčku maso a celkově zjednodušila stravovací návyky, ověřila jsem si, že zdravé jídlo funguje jako lék. Přemýšlela jsem, jak by se daly všechny tyhle okolnosti spojit. Nikdy jsem neměla podnikatelské ambice, ale tahle myšlenka mi nedala spát. Osvícení přišlo, když jsme s manželem během letní dovolené popíjeli kávu v jedné příjemné bezobalové prodejně a manžel prohlásil: „Proč by sis vlastně nemohla podobný obchod otevřít u nás?“ A já jsem si řekla: „Proč vlastně ne?“
Myslíte si, že tyto prodejny mají z ekologického důvodu svůj smysl? Jak na to lidé slyší?
Rozhodně mají! Z globálního hlediska se může snaha každého jednotlivce zdát bezvýznamná. Ale není. Školní příklad: Když se milion lidí rozhodne použít, nebo nepoužít na nákup mikrotenový sáček, ve výsledném součtu to nějaký význam má. Podobných drobných „bezvýznamných“ rozhodnutí děláme denně desítky. Jenom nevidíme kontext a přímý pozitivní dopad na celosvětové úrovni. V obchůdku vidím, že nakupování v bezobalech funguje jako skvělý výchovný prvek. Chodí sem nakupovat spousty maminek s malými dětmi. Školíme tak novou generaci zodpovědných lidí. Ale je třeba si uvědomit, že použití, či nepoužití plastového obalu je jen jedno z hledisek udržitelnosti. Podle mě je stejně důležité, ne-li důležitější, co vlastně nakupujeme. Mám na mysli nejen koncové zákazníky, ale i nás obchodníky. Chceme dělat moudrá, nebo krátkozraká rozhodnutí?
V čem je bezobalová prodejna jiná? Pro ty, kteří si to zatím nedovedou představit…
Rozdíl bývá vidět na první pohled v uspořádání zboží. Potraviny jsou většinou nasypané ve velkých skleněných dózách nebo v samospádových zásobnících. Zákazník přijde a do svých nádobek dostane přesně takové množství potravin, jaké potřebuje. Podle nabídky obchůdku, která může být v každém městě podle zaměření a filosofie majitelů trochu jiná, se dá nakoupit spousta věcí od základních suchých potravin, kvalitního kváskového pečiva přes stáčenou drogerii až po čerstvou zeleninu a koření.
Silvie Kladivová provozuje ve Frenštátě pod Radhoštěm bezobalovou prodejnu s názvem Kredenc
Co všechno můžete svým zákazníkům nabídnout?
Kromě prodeje základních potravin, jako jsou luštěniny, rýže, obiloviny a podobně, u nás lidé najdou poctivý žitný kváskový chleba. Na přání můžu zákazníkům namlít čerstvou mouku, a to i z méně známých plodin, jako jsou například jednozrnka, dvouzrnka nebo čirok. Snažím se v nabídce vyjít vstříc veganům a vegetariánům. Jako vyznavačka kávy ráda podobně naladěným lidem tento povzbuzující kouzelný nápoj připravím.
Jaká mohou být pozitiva tohoto způsobu nakupování? Existují i nějaká negativa?
Pro přírodu a pro naše svědomí je nakupování do vlastního bezkonkurenčně nejlepší cesta. Jako nevýhodu vidím pro zákazníky tempo obsluhy. Je podstatně pomalejší nechat si nabrat kilo mouky z jedné nádoby do druhé, než když v supermarketu rychle popadnu předchystaný kilový balíček. Další věcí je nutnost více dopředu přemýšlet a být na nákup vybavený vlastními nádobkami. Jako výhodu (i když pro někoho možná nevýhodu) vidím přirozeně bližší kontakt mezi prodávajícím a zákazníky, větší prostor pro popovídání a výměnu myšlenek.
Jak můžeme vnímat z hlediska hygieny, že potraviny vlastně nemají obal?
Úplně stejně jako v případě nabírání jablek v úseku ovoce-zelenina nebo pečiva v supermarketech. Pravidla pro zacházení s potravinami jsou dána zákonem.
Když zabrousíme do historie, asi to kdysi v těch krámcích a obchůdcích bylo podobné, že? Především mám na mysli různé plechové krabičky a skleničky, žádné plastové sáčky.
Přesně tak. Stačí se podívat na staré filmy z třicátých let, nebo pokud máme to štěstí a máme ještě babičku nebo dědečka, kteří zažili předválečnou dobu, můžeme si nechat povyprávět, jak se za jejich dětství nakupovalo a hospodařilo. Moje babička například vzpomínala, jak se pekl chleba. Její maminka si krmila žitný kvásek a vykynuté těsto nosila upéct k místnímu pekaři. Když jsem babičce dala ochutnat kváskový chleba, který peče naše pekařka, prohlásila, že přesně takhle chutnal chleba, jak si ho pamatuje z dětství.
Od Nového roku se od zákazníků vybírá poplatek od jedné koruny výše za malou igelitovou tašku. Myslíte si, že to má nějaký smysl? Přemýšlím nad tím, kolik sáčků se tak průměrně za den spotřebuje v supermarketu…
Upřímně, koruna za sáček je jako výchovný prvek málo. Zpoplatnění dvacetikorunou by od nákupu zaručeně odradilo víc. Zkrátka je důležité méně upřednostňovat zákaznický komfort a víc myslet na „komfort“ naší planety.
TIP: S igelitkami zadarmo je ámen. Kolik kde zaplatíte?
Název Kredenc je originální. A asi i docela trefný. Takže zákazníci si k vám chodí doplňovat zásoby do kredence?
Někteří samozřejmě i do špajzky, ale tento název už byl obsazen. V babiččině kredenci jsem jako malá nacházela různé dobroty a fascinovala mě prosklená dvířka se záclonkami. Navíc se mi moc líbí původní význam slova kredenc, který označuje víru a důvěru, že podávané jídlo není otrávené. Kredencovati = ochutnávati. Důvěra je tmel vztahů. Jak osobních, tak obchodních.
Co váš vlastní životní styl? Předpokládám, že i vy sama se stravujete zdravě a žijete s ohledem na planetu.
Ano, snažím se. Neříkám, že dělám věci dokonale. Pořád se učím. Rozhodně se necítím být guru zdravé výživy ani zachráncem planety. Prostě si uvědomuji, že naše planeta je jediný domov, který máme, a musíme o něj každý svým dílem pečovat.
Máte čas na nějaké další koníčky? Předpokládám, že práce je vaším koníčkem…
Je to tak. Ráda fotím, což využívám i pro svoji práci, ráda pobývám v přírodě, miluju zeleň a slovy Amélie z Montmartru si vychutnávám drobné životní radosti.
Silvie Kladivová
Již pár let se pohybuje ve zdravé výživě jako usměvavá, empatická a ochotná prodavačka. Od roku 2017 si ve Frenštátě pod Radhoštěm otevřela malou bezobalovou prodejnu s názvem Kredenc. Žije v souladu s manželem, pejskem i přírodou.
ČLÁNKY DO MAILU