Odpovídám jménem Silvie, která děkuje za držení palců ;-) "Dodavatelé podle druhu komodity využívají buď papírové nebo tkané pytle, které se dají vrátit. V některých případech se zatím používají plastové obaly, ale jak během necelého roku spolupráce vidím, plynule už se přechází na papír, nebo dokonce v případě firmy Probio na vratné plastové kyblíky. Opakovaně lze též sáhnout po krabicích, ve kterých se zboží převáží. Věci jako perníčky, chleba apod. vlastně ani procesem zabalení neprocházejí..."
Není to pokrytecké? Proč rovnou v regálech nejsou původní obaly, proč se to přesypává do nádob.
Jako promiňtě, ale jestli koupím mouku v papíru a nebo ji tady S. koupí ve velkém papírovém pytli je jedno.
Ano, je to cool, je to něco nového, obaly mě taky štvou, zejména ty plastové, ale připadá mi to někdy až přitažené za vlasy.
Proč nepřiznáte barvu a nesype se rovnou z obalů od výrobce? Bojíte se, že by se zákazníkům nelíbilo, že jsou kolikrát taky plastové, a nebo, že vůbec existují?
Tady to vypadá tak čistě a pěkně, ale není to fakt pokrytecké? Stejně, jako na krámě zabalené maso ale k zabíjačce nechce jít nikdl.
Jinak přeji úspěch v podnikání, plastové obaly doslova nenávidím (nekupuji ani PET láhve atd.), ale no prostě myslím, že než dělat krámy "jakoby bez obalu, i když v obalech jsou", tak by bylo lepší lidi edukovat a nebo dát daň na plastové pytlíky.
Však to je absurdní, přece mouka nikdy nemůže někde cestovat jen tak sama bez obalu...
Kdysi byly krámy fakt dobré, prodávalo se rovnou z origo obalů a ne to přesypat do sklednic a pak až z nich prodávat eko-nadšencům jako že nemají obaly, i když v nich do krámu přijely...
Čauky Jardo,
svým způsobem máš pravdu a ta věta o cestování mouky bez obalu mě docela pobavila, ale dle mého názoru pointa spočívá v něčem úplně jiném. Je přece vždycky lepší jeden obal než tisíce dalších. Zákazníci mají své oblíbené pytlíčky, hrnečky, několikrát použité sáčky a vždycky si s tím přijdou. A Silva je tak naučila, že oni chodí i k nám - do běžné zdravé výživy, a chtějí si nechat navážit oříšky do krabičky nebo nandat koláče do svého boxíku. Já osobně když náhodou nakupuji v supermarketu něco na svačinu nebo citron do čaje, nepoužívám záměrně sáčky, a prodavačka má ze mě u kasy vždy radost, ale zváží mix jablek, pomerančů, citrónů a rajčat a vše mi podá, já to nasypu do tašky, a jdu. Na každou tu věc zvlášť jeden sáček, je opravdu na pováženou. Jednou přišla zákaznice na oříšky do naší zdravé výživy a podala mi sáček, ve kterém ještě bylo jehličí z lesa - nechtěla po mě nový, čistý.
Dobré na tom všem vážení je taky to, že si můžu připravit vlastní mix věcí, od každého něco, a nemusím kupovat celé balení, které by mi doma třeba otevřené leželo nebo přebývalo. Vzít si jen tolik, kolik opravdu potřebuji, a pak si přijít znovu a do stejné nádoby, to mi přijde fajn.