Zatímco v České republice se žáci nejnižších ročníků základních škol vrátili zpátky do lavic a další ročníky je nejspíš budou následovat, v Německu je naopak na stole otázka, kdy se školy zavřou. Právě nepřerušená školní docházka v sousedních zemích během druhé vlny covidové pandemie rezonuje internetovými diskusemi, proč by měly být školy otevřené i v České republice.
Co se dozvíte v článku
Nutno dodat, že třeba právě Německo zatím, ačkoli se tu situace citelně zhoršuje, ještě zdaleka nedosáhlo tak vysokého počtu aktuálně nakažených nemocí COVID-19 na přepočet obyvatel jako Česká republika v půli října, kdy vláda rozhodla, že se školy zavřou a děti a studenti zůstanou doma.
Větráním ke zdraví
Německo předpokládalo nástup podzimní druhé vlny a snažilo se na ni co nejlépe připravit. Studenti a žáci nastoupili po prázdninách do škol sice v normálním režimu, ale s omezeními. Například od začátku školního roku, a to mluvíme o době, kdy byla čísla nově nakažených relativně nízká, museli nosit ve společných prostorách roušky, větrat ve třídách a udržovat v nich rozestupy.
Všechna tato opatření zůstala, jen se k nim v některých ročnících přidalo nošení roušek i při vyučování. Místnosti jsou pravidelně po dvaceti minutách větrané, a to bez ohledu na klesající venkovní teplotu. Mnohé děti proto nosí do školy termosky s teplým čajem a balí se do hřejivých dek. Učitelé i pediatři si pochvalují, že znatelně ubylo běžných podzimních infektů.
Školy udržet co nejdéle
„Větrání a roušky, ale stačí to?“ ptají se někteří rodiče a volají po okamžitém přechodu žáků do domácího, tedy distančního vzdělávání, nebo alespoň do režimu s omezeným počtem dětí ve třídách. Proti tomu se ozývají hlasy těch, kteří jsou přesvědčeni, že děti by měly chodit do školy za každou cenu.
Není tedy překvapením, že právě na tyto otázky musí trpělivě odpovídat přední německý virolog působící v nemocnici Charité, Christian Drosten. Jeho jméno zná v Německu každé malé dítě, řezbáři vyřezávají postavičky s jeho podobiznou a prezident země Frank-Walter Steinmeier mu v letošním roce udělil vyznamenání Spolkový kříž za zásluhy za „celosvětově uznávané nálezy o koronavirové infekci“.
Kdo je Christian Drosten
Prof. Dr. Christian Drosten je ředitel Virologického ústavu v berlínské nemocnici Charité Mitte, vědecký pracovník Německého centra pro výzkum infekcí (DZIF) a profesor na Berlínském zdravotním institutu (BIH).
Založil výzkumný program pro diagnostiku tropických virových onemocnění a mimo jiné objevil patogen SARS.
V průběhu pandemie COVID-19 působí jako vládní poradce. Laickou veřejnost si získal tím, jak věcně a srozumitelně dokáže informovat o současné pandemii.
Jaká je tedy jeho odpověď na otázku, zda by měly být v současné době školy zavřené? Velmi diplomatická: „Z epidemiologického hlediska by byla taková opatření správná, ale ve společnosti by nebyla přijatelná,“ říká a dodává, že on, jako virolog, se může vyjadřovat pouze k otázkám týkajícím se jeho oboru a jako vědec musí umět tyto hranice uhlídat.
Drosten: Není důvod si myslet, že se ve školách virus nešíří
V diskusi „Der Windthorst-Abend 2020“ na konci října přece jen Christian Drosten odpověď na otázku infekčnosti dětí trochu rozvedl:
„Velmi bedlivě sledujeme chování viru napříč věkovými skupinami a zatím se zdá, že malé děti – mluvím teď o nižších třídách základních škol a školkových skupin – zřejmě udržují menší koncentrace viru v krku a nosu, což komplikuje i samotné testování, protože se u malých dětí nemůžeme dostat tak hluboko do nosní dutiny. Z tohoto důvodu máme v laboratorních testech méně naměřených virů od dětských pacientů. S jistotou také víme, že děti mají menší objem plic, což znamená, že i méně virů vydechují. Na druhou stranu více křičí a jsou kontaktnější než dospělí. Z mého pohledu tedy není rozumný důvod, proč bychom se měli domnívat, že právě ve školách nebo školkách dochází k menšímu šíření infekce než kdekoli jinde. Virus se šíří všude, kde jsou lidé pohromadě.“
Galerie: Jak probíhají odběry na COVID-19 u malých dětí
Otázka uzavření škol je z jeho pohledu ovšem mnohem složitější právě proto, že se překrývá s dalšími společenskými požadavky, kdy bohužel musí docházet ke kompromisům a je potřeba stanovit priority. Fungování škol je pro společnost mimořádně důležité.
„Někdo může namítnout, že z hospodářského hlediska jsou zase důležité restaurace. Navíc kde je rozdíl? V restauraci sedí dvacet lidí a ve škole také. Jenže my teď musíme udělat kompromis a jedno z toho zavřít. Vláda si položila otázku, co je důležitější. Jsou to školy. Je to politické rozhodnutí a my s tím nyní musíme dál pracovat,“ řekl Christian Drosten a dodal, že je vývoj ve školách bedlivě sledován s nadějí, že by například roušky a další pravidla mohla šíření epidemie zpomalit. „Nesmíme také zapomínat na odpolední volnočasové aktivity. Abychom pak nedosáhli toho, že se ve školách dodržují jasně daná pravidla, kdy se děti pohybují v koridorech, aby se co nejméně setkávaly, a pak uděláme chybu, že to hodíme po vyučování všechno za hlavu a naženeme je do jednoho autobusu nebo do společné místnosti, kde se budou třeba dívat na nějaké video.“
Školy se celé léto připravovaly na podzimní vlnu koronaviru
V celém Německu se v současné době potýkají s potvrzenými covidovými případy zhruba tři tisíce škol, což odpovídá asi osmi procentům všech škol ve spolkové zemi. V karanténě jsou vždy celé třídy (nikoli školy), ve kterých se objeví jediný potvrzený případ. Spolužáci nemocného žáka a jejich učitelé pak mají dva týdny nařízenou karanténu a distanční výuku.
Právě na výuku v domácích podmínkách se školy celé léto připravovaly. Všechny děti tak hned po prázdninách dostaly formulář, ve kterém mohli jejich rodiče nahlásit, že případně nemají potřebné technické vybavení – jak počítač, tak třeba i připojení k internetu, aby škola věděla v předstihu, kdo bude potřebovat podpořit.
V mnohých spolkových zemích se spustil provoz online vzdělávacích platforem. Každá třída v nich má své virtuální učebny. Děti se s nimi učí pracovat již nyní za provozu docházkové výuky. Například dostávají jednoduché úkoly, které následně vypracované odesílají elektronicky učiteli.
Německá vláda si je vědoma toho, že nejspíš nedokáže zabránit setkávání rodin o vánočních svátcích. Představitelé jednotlivých spolkových zemí jsou ve shodě, že by se měl začátek vánočních prázdnin celostátně posunout o týden, tedy již na 16. prosince.
ČLÁNKY DO MAILU