K průměrné době dožití by ovšem bylo dobré dodat, že sice skutečně byla podstatně nižší než dnes i u dospělých, ale výrazně ji snižovala novorozenecká a právě dětská úmrtnost. V podstatě platilo, že když se člověk dožil, řekněme, osmnácti, měl už pak dost slušnou šanci žít do pětapadesáti, šedesáti i když samozřejmě o dost nižší než dnes.
A co se týká epidemií a hygienických podmínek, právě jejich zlepšení bylo zásadní pro šíření a pozdější výrazné (pochopitelně nikoliv úplné) vymizení většiny běžných infekčních nemocí, nikoliv očkování, které přišlo až později. Což není žádná laciná protiočkovací propaganda, to je prostý historický fakt i když to jistá lobby nerada slyší. Statistiky britského NHS, jsou, myslím, volně dostupné, přesvědčit se o tom může každý.